Přejeme šťastné Vánoce!

Milí návštěvníci webu zpravy.rozhlas.cz! Obvykle na těchto místech čtete první slova nejdůležitější zprávy dne, v těchto slavnostních chvílích vánočních svátků ale dovolte, abychom je vyměnili za přání co nejhezčího prožití Vánoc.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zlatá ozdoba uprostřed červených | Foto: Jan Rosenauer

Ať vás klid, mír, štěstí a láska provázejí na Štědrý večer, na Boží hod vánoční i ve 2. svátek vánoční - na Štěpána, ale i ve dnech následujících, všedních. To vám přeje redakce rozhlasového internetového zpravodajství.

Vánoce nás na čas mění

Přehrát

00:00 / 00:00

Etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Romana Habartová o pověře o zlatém prasátku

Asi dvě pětiny Čechů chodí na Štědrý den do kostela. Uvádí to průzkum agentury STEM. Většina z nich je věřících, na tradiční půlnoční mši se ale vydávají i ateisté, kteří jen vyznávají tento zvyk.

Podle biskupa Františka Radkovského také stále víc lidí vyhledává duchovní sféru, toto přesvědčení vyslovil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tradičních vánočních jídlech vám poví redaktorka Českého rozhlasu Věra Masopustová

"Myslím si, že lidé už zjistili, že i když si mohou sehnat a koupit skoro cokoliv, tak nejsou šťastnější, a proto hledají v oblasti duchovní. A i křesťanství zde přichází ke slovu," říká biskup Radkovský.

K tradicím Štědrého dne patří také pověra o zlatém prasátku. Říká, že kdo se celý den postí, večer ho uvidí. Jak vůbec vznikla a jakou má tento vánoční přízrak podobu, vysvětluje etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Romana Habartová.

" Když se podíváme do zvykoslovného roku, tak zjistíme, že součástí mnohých zvyků je hlučení, aby se odehnaly zlé síly. Jsou to samozřejmě věrské představy, ale skutečně tomu tak bylo. Na Štědrý den se střílelo z pušek, záblesky při střelbě rozsvěcovaly určitá světýlka. Také obvykle na Štědrý večer sněžilo a v průhledu se světlem sněhové vločky svítily. A i tohle asociovalo zlaté prasátko," tvrdí etnografka Romana Habartová.

Co se jedlo na Štědrý večer

Kapr na různé způsoby, vinná klobása a řízky. Takové je štědrovečerní menu ve většině českých a moravských rodin. A i když se naše vánoční tabule v posledních letech začíná modernizovat a přibývá na ní zahraničních specialit, někde se naopak vrací k jídlům, bez kterých si nedovedli představit Vánoce naši předkové.

Už od 14. století se ke štědrovečerní hostině usedalo s východem první hvězdy. Podle tradice měla večeře nabízet devatero jídel od všeho, co se v roce urodilo. Nesměly chybět chléb, vánočka, česnek a cibule. Hostina začínala vánoční oplatkou s medem, pak se podávala hrachová nebo čočková polévka. Hlavní chod býval houbový nákyp s houbami neboli kuba. Večeře končila - dnes bychom řekli - desertem, tedy sušeným ovocem, ale i čerstvými jablky a ořechy. Jídlo provázel punč.

Tisíce poutníků v Betlémě

Blízkovýchodní město Betlém se na Štědrý den znovu stalo cílem tisíců poutníků, kteří se přišli poklonit na místa, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus. Oslavy na náměstí Jesliček naproti bazilice Narození Páně zahájil průvod skautů za zvuků píšťal, bubnů a dud.

Předpokládá se, že do Betléma, který formálně spadá pod palestinskou samosprávu, přijede na svátky kolem patnácti tisíc poutníků. Dorazí také zhruba osmina palestinských křesťanů z pásma Gazy, kteří k tomu dostali svolení od Izraele.

Věra Pfeifferová, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme