Přejeme všem klidné Vánoce

Redakce internetového zpravodajství Českého rozhlasu přeje všem hezké, klidné a radostné vánoční svátky. Byli bychom rádi, aby letošní Vánoce nebyly pro nikoho smutné, aby přinesly pro každého z nás zastavení a zamyšlení nad tím, co je v životě skutečně důležité a podstatné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vánoce | Foto: Fotobanka stock.xchng

K vánočním tradicím patří štědrovečerní večeře - kapr s bramborovým salátem a rozdávání dárků u stromečku. V křesťanském pojetí ale přijde hlavní vánoční svátek 25. prosince. Na tento den podle liturgického kalendáře připadá narození Ježíše Krista.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Radiožurnálu byl na Štědrý den pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka

Štědrý večer není podle křesťanské tradice součástí Vánoc, ale vyvrcholením adventu. Ten symbolizuje očekávání příchodu Mesiáše, kterého Bůh ústy proroků přislíbil Izraeli 800 let před jeho narozením.

Jak Radiožurnálu řekl pražský arcibiskup a primas český Dominik Duka, není ani u něj není Štědrý večer nijak výjimečný.

Dominik Duka zavzpomínal na Vánoce, které zažil coby dítě | Foto: Tomáš Pancíř

„I já zasedám ke stolu, kde je bramborový salát a kapr, kde je osvícený vánoční stromek, kde jsou jesličky a kde zní koledy. V tomto smyslu slaví vánoce nejenom celý křesťanský svět, ale v současné době můžeme říct, že v mnoha světadílech je tak slaví i ostatní kultury,“ řekl Dominik Duka.

Pojmenování Vánoc

Přestože slavení Vánoc je záležitostí světovou, má v různých jazycích pojmenování těchto svátků různý původ. Podle jazykových koutků Jaroslavy Hlavsové se většinou v názvu ozývá sám důvod k oslavě - Boze narodzenie, jak říkají Poláci, nebo rožděstvo podle Rusů.

Anglické pojmenování Vánoc Christmas obsahuje v základu také Kristovo jméno. Zajímavý i český název Vánoce. Pochází ze staroněmeckého Weihnachten, tedy svaté noci.

Půlnoc Štědrého večera je časem, kdy nejen katolická církev slaví za mimořádného zájmu veřejnosti narození Ježíše Krista. Radost, která tajemnou, v lidové zbožnosti až pohádkově vypadající událost doprovází, vyplývá pro jedny z víry ve vtělení Boha - pro jiné pak z atmosféry odpuštění a vzájemného obdarovávání.

Vánoční zvyky

Se Štědrým večerem se pojí vánoční zvyky a kouzla. Svůj původ mají ještě v pohanských dobách. Nejčastěji jsou spojeny s pokusem nahlédnout do budoucnosti a z různých znamení vyčíst svůj osud.

Běžné je věštění osudu z jablka, rozkrojeného napříč po štědrovečerní večeři. Budoucnost se zjišťovala také z vlašských ořechů. Buď přímo z jádřince nebo se pouštějí skořápky se svíčkami v umyvadle. K nejstarším vánočním zvykům ale určitě patří lití olova a svobodné dívky házely pantoflem.

Už 190 let se hraje patrně nejslavnější vánoční píseň světa - Tichá noc. Premiéru měla o půlnoční mši na Štědrý den roku 1818 v kostele svatého Mikuláše v solnohradské vesničce Oberndorf. Slova napsal pomocný kněz Josef Mohr, autorem hudby byl učitel Franz Gruber, který hrál v místním kostele na varhany.

Píseň ale tenkrát o štědrovečerní mši přednesl na kytaru. Zavinila to myš, která prý vlezla do varhan a porouchala je. Tichá noc se dnes zpívá třemi stovkami jazyků.

Milan Kopp, Igor Maňour Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme