Premiér Nečas obhajuje novoroční amnestii prezidenta. Podle něj nejde o politický obchod

Premiér Petr Nečas vylučuje, že jeho podpis pod novoroční amnestií hlavy státu byl politický obchod. Po zasedání kabinetu tak reagoval na spekulace, že tím prezidenta přiměl k podpisu vládního daňového balíčku. Nečas doslova řekl, že ani jinou možnost než podepsat neměl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Nečas (ODS) | Foto: ČTK

„Pokud předseda vlády shledá to, že toto rozhodnutí prezidenta není v rozporu s ústavou a právním pořádkem, že je vykonatelné a že neobsahuje zjevný nelegitimní exces, je jeho povinností podepsat, respektive nemůže nepodepsat,“ řekl po jednání vlády Nečas.

„Vláda se shodla na tom, že její role je v tom, aby vykonávala rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii. Pokud jde o premiéra, ten mohl, aniž by svolával vládu, toto rozhodnutí prezidenta republiky spolupodepsat. Nicméně jeho rozhodování nebylo v rovině politické, ale pouze a jen v rovině právní. Svým podpisem stvrzoval věcnou správnost textu. Musel to udělat,“ upřesňuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS.

Přehrát

00:00 / 00:00

O postoji vlády k prezidentské amnestii mluvil na Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. Svůj postoj připojil Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD

„Musím zopakovat, že se jedná o rozhodnutí hlavy státu. Úkolem premiéra a ministra spravedlnosti není zkoumat to, co se pan prezident rozhodne obsahově učinit v amnestii. Naším úkolem je zkoumat, zda to rozhodnutí je právně v pořádku. A zda je vykonatelné. Obojí bylo splněno. Jsem přesvědčen, že tak, jak je amnestie napsána, odpovídá platné ústavě České republiky a vykonatelná je také,“ pokračuje Blažek a dodává:

„Žijeme v době, která je politicky a společensky značně polarizovaná. Myslím si proto, že spousta kritiků kritizuje amnestii jako takovou jen proto, že ji učinil Václav Klaus.“

Někteří amnestovaní amnestii odmítají a trvají na pokračování trestního řízení

Číst článek

S premiérem a ministrem spravedlnosti ale nesouhlasí Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD:

„Jsem přesvědčen, že premiér amnestii nemusel podepsat. Vycházím ze článku 63, odstavec 4 ústavy, kde je jasně řečeno, že rozhodnutí prezidenta republiky vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády, nebo jím pověřeného člena vlády. To jasně znamená, že v takové situaci by amnestie nenabyla platnosti, pokud by ji nepodepsal premiér. Je evidentní, že pan předseda vlády mohl podepsat, ale taky nemusel.“

Podle Václava Klause byla amnestie správný krok a pozná se to, až vychladnou horké hlavy. Výhrady k amnestii mají jak opoziční, tak vládní politici. ČSSD vyvolá hlasování o nedůvěře vládě a senátoři chtějí amnestii napadnout u Ústavního soudu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O jednání vlády k oprávněnosti a důsledkům amnestie mluvila na Radiožurnálu Věra Masopustová

Premiér Petr Nečas požádá prezidenta Václava Klause, aby přišel poslancům do sněmovny vysvětlit, proč se na začátku roku pro tak rozsáhlou amnestii rozhodl. Klaus se dal ale slyšet, že svůj krok před poslanci obhajovat nehodlá.

Debatu o případném odškodnění občanů, které amnestie poškodila, vláda podle Nečase nevzdává. S návrhem přišel šéf TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V tuto chvíli ale nedokáže nikdo odhadnout, kolika a kterých kauz by se to mělo týkat.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman sice má určitou představu, jak by se mělo postupovat, bude to ale podle něj komplikované:

„Jedná se o škodu, která se u jednotlivých kauz pohybuje v rozmezí od 300 milionů do 1,75 miliardy. Škody jsem nesčítal. U některých kauz je jeden poškozený, u některých kauz jich jsou tisíce.“

Ústavní stížnost na amnestii odešlou senátoři do Brna v pondělí

Číst článek

Zeman také připomněl, že v případech vytunelování některých bankovních ústavů a družstevních záložen už bylo použito odškodnění z fondu pojištění vkladů.

Jeroným Tejc požaduje, aby odškodňoval především premiér a vláda, a to ze své kapsy:

„Nevidím důvod, proč by daňoví poplatníci, lidé, kteří mají osm tisíc čistého, případně důchodci se měli skládat na právní pomoc nebo na odškodnění obětem tunelářů a daňových podvodníků, kteří okradli je, či stát o desítky miliard korun. Jsem přesvědčen, že pokud se vláda shodne na pomoci obětem těchto trestných činů, pak by první, kteří by měli přispět, a to celým svým majetkem, měli být členové vlády, včetně premiéra. Teprve potom můžeme požádat ostatní daňové poplatníky, aby přispěli zvýšenou daní z přidané hodnoty, či daně z příjmů.“

‚Napětí ve společnosti‘

Nečas také řekl, že amnestie prezidenta republiky, která měla být výrazem milosrdenství, zvýšila napětí ve společnosti. A to ho prý velmi trápí. Nicméně je to podle Nečase výzvou k reformě vězeňství.

„Zcela zjevně potřebujeme reformu našeho vězeňského systému a potřebujeme učinit náš vězeňský systém více efektivní. Aby tam zkrátka a dobře neseděli lidé zbytečně za tresty, za které se v některých jiných západních zemích ve vězení nesedí. Aby se více používalo alternativních trestů, abychom zauvažovali nad tím, zda nemáme jít touto cestou včetně možnosti domácího vězení,“ uvedl premiér.

Vláda také řešila dopady amnestie. Nejvíc diskutovaný je její článek dvě, podle kterého se amnestují i závažné hospodářské kauzy, u kterých nedošlo k rozsudku ani po osmi letech.

Právě kvůli článku dva byl na jednání vlády nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle toho se článek dva týká 18 kauz u vrchních státních zástupců, celkem by mohlo být zastaveno 100 až 150 trestních stíhání. Přesná čísla budou k dispozici v polovině února. Pavel Zeman už v této věci jednal s oběma šéfy vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci.

Zájmy poškozených zastupuje advokátka Hana Marvanová, která není s tím, co amnestie znamená pro lidi, které manažeři některých firem připravili o životní úspory nebo o velké sumy peněz, spokojená.

Obžalovaná v případu vytunelované Union banky se dožaduje soudu i přes amnestii

Číst článek

Podle Marvanové se lidé, kteří přišli o peníze například v kauze H-System, svých práv dovolají jen obtížně. Ministerstvo spravedlnosti radí, aby se při vymáhání svých práv, přesněji peněz, obraceli na civilní soudy. Jenže k tomu jim podle ní bude chybět to nejdůležitější - rozsudek o vině. Bez toho se prý takový spor vyhrát nedá.

„Pokud manažerovi není prokázána trestná činnost, tak neodpovídá za dluhy firmy. Takže poškození v těchto případech nebudou moci uvést důkazní břemeno a před soudem prokázat, že jim právě ti pachatelé, na které se po amnestii hledí jako na nevinné, způsobili škodu. Takže to po těch pachatelích bude nevymahatelné, protože poškození nedosáhnou ani rozsudku, že pachatel odpovídá za škodu,“ vysvětlila Marvanová.

I proto se Hana Marvanové dnes odpoledne sešla se senátorkou Alenou Dernerovou, aby doladili ústavní stížnost právě na článek dvě amnestie, který osvobozuje i pachatele těchto typů kauz.

Jana Zemanová, Věra Pfeifferová, Veronika Sedláčková, Klára Bílá, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme