VIDEO: Nečekal jsem, že nám někdo bude tleskat, ale ta opatření jsou nutná, říká premiér Fiala
„Opatření jsou těžká, nepopulární, dotýkají se celé řady lidí, ale jsou nutná,“ řekl premiér a předseda ODS Petr Fiala ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Mluvil nejen o vládním balíčku opatření, ale také třeba o České poště, o možném rozdělení společnosti ČEZ, či o klesající popularitě vlády, jak naznačují průzkumy.
Vysíláme z Brna. Obvykle tu prý býváte každé pondělí. Dá se to chápat jako váš home office?
Bývám tu jen některé pondělky, což není to, co bych si přál. Jednak v Brně bydlím a také jsem poslanec za Jihomoravský kraj, tak považuji za správné, aby člověk, bez ohledu na to, jakou funkci zastává, byl spojen se svými voliči. Opravdu se snažím, pokud to jde, aspoň část každého pondělí strávit tady v Brně.
Od představení vládního balíčku úsporných opatření a důchodové reformy uplynul více než týden. Čekal jste tak silnou negativní odezvu?
Samozřejmě jsem negativní odezvu čekal a rozhodně jsem nečekal, že nám někdo bude tleskat. Ta opatření jsou těžká, nepopulární, dotýkají se celé řady lidí, ale jsou nutná. Pokud bychom je neudělali, tak by se náš stát řítil do obrovských problémů a to zadlužení bychom nezvládli.
Když byli na jejich místě, mluvili jinak. Postoje ke zvyšování daní měnila jak dnešní vláda, tak opozice
Číst článek
Stejně jako důchodová reforma je naprosto nutná, měly ji udělat už předcházející vlády. To, že ji musíme dělat my, je náš úkol. Je to naše odpovědnost. Jsme si dobře vědomi toho, co děláme a proč to děláme. Jestliže jsme si řekli, že musíme snížit to hrozivé zadlužování a ty deficity, kterým čelíme, které jsme zdědili, tak to musíme dělat i formou opatření, která dopadají na různé profesní a sociální skupiny.
Nicméně snažili jsme se to udělat tak, aby ta zátěž byla rozložená. Více šetříme na straně státu. Je to zhruba jedna třetina příjmů a dvě třetiny výdajů. Příští rok to bude znamenat, že deficit bude o 94 miliard nižší, a kdybychom nic neudělali, tak by byl deficit o 94 miliard větší, v roce 2025 o 148 miliard.
Jsem rád, že během toho týdne se skoro všichni odborníci a ekonomové se vyjádřili, že to je potřeba, že je dobře, že to vláda dělá. Něco by se mohlo udělat trošku jinak, ale v zásadě to má podporu. Taky se setkávám se spoustou lidí, kteří mě potkávají, zastavují, mluvím s nimi. A ti říkají: My tomu rozumíme. Je to dobře. Vydržte.
Je ale spousta lidí, kteří tomu třeba úplně nerozumí, nebo říkají, že se jim to nelíbí. Ale chci se zeptat. Vyčetl jste z reakcí veřejnosti nebo odborníků něco, co jste přehlédli?
Zatím ne. Je jasné, že mnoho lidí řekne: to je v pořádku, šetřit se má, ale ne u mě, šetřete jinde. S tím jsme počítali. Když si to vezmete v celku, tak těch opatření je několik desítek a jsou různě závažná. Postupně myslím, že se ukáže, že jsme schopni u většiny z nich vysvětlit, proč jsme k tomu dospěli, jak jsme k tomu dospěli.
Úplně nesouhlasím s tím, že by někdo byl překvapen. Postupovali jsme dost transparentně, otevřeně. Na začátku bylo stanovisko odborníků. Národní ekonomická rada vlády zveřejnila už na konci minulého roku seznam návrhů, co by měl stát udělat. My jsme s těmi návrhy pracovali a většina z nich se odráží v tom našem ozdravném balíčku.
Průzkum: Konsolidační balíček je pro polovinu obyvatel nezbytný, 41 procent Čechů mu ale nerozumí
Číst článek
Každý by s vámi asi nesouhlasil. „Vláda se s námi nechce bavit a chceme s ní jednat. Vláda by se s námi měla opravdu odborně bavit a ne před námi zabouchávat dveře.“ To řekl Českému rozhlasu šéf svazu minipivovarů Michal Voldřich. Jste připraveni na taková jednání, nebo proč jste s nimi dřív nejednali?
Jednání vedeme. Pravidelně se scházíme se zástupci zaměstnavatelů, s podnikatelskými svazy, s odbory. Já jenom připomenu, že za loňský rok se sedmkrát sešla tripartita, letos už třikrát. Ta jednání jsou vlastně permanentní. Jednáme i s různými dalšími profesními a zájmovými skupinami, ale znovu opakuji: máme tady situaci, kdy se stát dostává do problémů kvůli rostoucím deficitům. Myslím, že každý chápe, že to je jako v rodině: když budete mít neustále vyšší výdaje než příjmy, tak to špatně dopadne. A stejně jako to špatně dopadne s každou domácnosti, pokud má vyšší výdaje než příjmy dlouhodobě, tak to špatně dopadne se státem.
My ta opatření musíme udělat. Počítali jsme s odezvou jednotlivých zájmových skupin, ale jsme připraveni diskutovat. Opakovaně jsem říkal: Jsme připraveni opravit to, kde jsme udělali chybu. Pokud jsme nějakou udělali, zatím o ní nevím. V takovém případě jsme připraveni ji opravit, Ale nejsme připraveni ustupovat nátlaku.
Odcituji ministra financí Zbyňka Stanjuru: „Měníme víc než 50 zákonů, je to opravdu velký legislativní text. Bylo by neobvyklé a velmi zvláštní, kdyby k žádné změně nedošlo.“ Zatím to ale nevypadá, že by se něco rýsovalo…
Nejsme neomylní, nikdo není. A je to opravdu hodně složité, takže jsme připraveni to upravit. Proč bychom nebyli? Vždyť nám jde o to, aby ten výsledek byl co nejlepší. Znovu říkám, my jsme se snažili, přestože ta opatření nejsou samozřejmě jednoduchá, aby nezasáhla žádnou sociální nebo profesní skupinu výrazně, aby je existenčně neohrozila.
Snažíme se o to, aby dopad na ty nejzranitelnější sociální skupiny byl co nejmenší. Proto třeba dojde pravděpodobně v důsledku snížení DPH ke zlevnění potravin a dalším věcem. Mysleli jsme i na ten sociální aspekt a chtěli jsme tu zátěž rozložit, a sami jdeme příkladem. Dvacet miliard chceme ušetřit jenom na provozu úřadů státu. Snažíme se seškrtat dotace, které stát vyplácí podnikatelským subjektům a které neslouží původnímu účelu. Není to tak, že vybereme víc peněz od lidí a podnikatelů. Skutečně více peněz chceme ušetřit.
Vinný kompromis
Jak velké ústupky musela přijmout právě ODS v té pětičlenné koaliční vládě, kdy každá ze stran hrají často odlišné zájmy? Například nulová spotřební daň na víno, to je podle všeho výsledek silného jihomoravského a možná lidoveckého lobbingu. Je podle vás vedle zdaněného piva a jiného alkoholu obhajitelná?
ODS samozřejmě musela udělat ústupky, tak jak všechny politické strany. My jsme dospěli ke kompromisu, který ale jsme všichni schopni hájit, taky ho jako pět jednotlivých politických stran jednotně hájíme. Je to kompromis dobrý pro Českou republiku. Můžeme se samozřejmě bavit o těch jednotlivých položkách a rozumím tomu.
Šéf armády Řehka hrozil premiérovi odchodem. Vede spory o kompetence s ministryní obrany
Číst článek
U toho tichého vína bych chtěl říct několik věcí. Ono je zdaněné tou základní sazbou DPH, tak jako pivo. To, k čemu tam nedochází, je zavedení spotřební daně, která tu tradičně u vína, na rozdíl od jiných alkoholických nápojů, nebyla, respektive u tichého vína. Je to praxe ve většině evropských zemí, které mají vlastní produkci vína. Mezi ně patří i Česko. A taková praxe je ve všech sousedních státech, s kterými jsou naši vinaři v určité konkurenci, tedy Německo, Rakousko, Slovensko nebo nesousední stát Maďarsko.
Proto jsme se nakonec rozhodli, přestože přiznávám, že ty argumenty byly velmi silné na obou stranách, i z tohoto hlediska jsme se přiklonili k tomu, že tu daň nezavedeme. Nicméně jsme zrušili daňovou výjimku na víno jakožto dar, a to má taky docela velký význam.
A přichází v úvahu požadavek hospodských odložit vyšší sazbu DPH u točeného piva nejméně o rok, aby provozovatelé měli čas se na to připravit, jak tlumočil ten požadavek Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků?
To, co jsme tady měli, byla určitá výjimka, která přišla v covidové době – točené pivo se dalo do úplně té nejnižší sazby. Nicméně to bylo celé neuvěřitelně zmatené, protože se dalo vymyslet až devět různých způsobů, jak pivo vlastně zdanit.
My to zjednodušujeme a sjednocujeme. Pivo je ve všech podobách, ve kterých si ho můžete koupit, v té 21procentní sazbě, tedy v základní sazbě daně z přidané hodnoty. Tam jsme nenašli důvod, proč by jako u všech jiných alkoholických nápojů mělo být ve snížené sazbě. Žádný alkoholický nápoj není ve snížené sazbě DPH.
Na Twitteru už jste napsal, že mnoho lidí si zvyklo na to, že tu máme dotační ekonomiku a dotační podnikání, že žijí z dotací, přestože mají zisky. A jak jste napsal, to nejde a nemáme na to. Chceme, aby dotace sloužily skutečně tomu, čemu sloužit mají, to znamená ke zvyšování kvality, vyrovnání rozdílu a ne k tomu, aby se s nimi podnikalo. A jejich omezením ušetříme státu přes 54 miliard korun. To už jste vlastně zmínil. Jak a kdo ale posuzuje oprávněnost žádat státní dotaci?
Zastavit to dotační podnikání, to je opravdu velký úkol. Tady si prostě zvykli nejen podnikatelé, ale myslím, že i část úředníků na to, že to prostě takto funguje a že se vyplácí dotace firmám, které jsou v zisku a které nevytvářejí nějakou zvláštní kvalitu. Prostě mají jen konkurenční výhodu proti jiným, kteří tu dotaci třeba nedostanou.
Musíme si uvědomit, kdo platí ty dotace, není to žádný abstraktní stát, který někde má nějaké peníze. Ty dotace se platí z peněz, které se vyberou od daňových poplatníků, a nám připadá, že toto je nesprávné, a nejen nám. Když si vezmete třeba zprávy, které vydává Nejvyšší kontrolní úřad, tam právě to, jakým způsobem se u nás nakládá dlouhodobě s dotacemi, bylo silně kritizováno. Naše vláda má odvahu do toho zasáhnout. Stanovili jsme cíl, že uspoříme na dotacích v roce 2024 46 miliard korun a potom 54 miliard v roce 2025.
Není to jednoduché, a kdybychom postupovali tak, že bychom řekli jednotlivým resortům „tak nám navrhněte, které dotace vyškrtáte“, tak se nikam nedostaneme. Po dohodě s jednotlivými resorty jsme stanovili tu částku a teď to budeme realizovat. A u té realizace, to znamená u toho omezování nebo rušení konkrétních dotačních titulů, o tom budeme jednat se zástupci podnikatelů i se zástupci odborů tak, abychom skutečně neudělali žádnou chybu. Nejsme ale připraveni ustoupit té celkové částce a definitivní rozhodnutí o těch dotacích musíme mít nejpozději v září, tedy když budeme mít jasno o tom, jak bude vypadat rozpočet na rok 2024. Je to ale obrovská změna a myslím si, že to je i určitý návrat větší spravedlnosti do toho celého systému podnikání.
Dotace měly původně sloužit k tomu, aby buďto vyrovnávaly rozdíly, třeba mezi regiony, nebo aby zajišťovaly nějakou kvalitu, kterou v normálních podmínkách tržní ekonomiky prostě nezajistíte. Ale tady máme dotace, které ani z těchto cílů nenaplňují.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj si postěžoval, že jste prý s nimi konkrétní dotace, které chcete zrušit, neprojednávali. Nebyla to chyba?
Ne, protože my teď teprve budeme ve fázi, kdy se budeme bavit podle jednotlivých resortů o konkrétních titulech, a to budeme projednávat i zástupci zaměstnavatelů, tedy podnikatelskými svazy včetně Svazu průmyslu i ze zástupci odboru. Na tom jsme se domluvili na poslední tripartitě, a tak jsme to také chtěli udělat.
Česká pošta
Vaši vládu kritizoval i prezident Petr Pavel. Na příkladu zeštíhlování České pošty ukazoval na svazu měst a obcí v Olomouci, že není dobré, když se reformy podle něj plánují bez seznámení se s pohledem dotčených obcí. Nemá v tom pravdu?
Ne. Já jsem se svazu měst a obcí také účastnil, vystupoval jsem tam, diskutoval jsem s delegáty, takže znám ty výhrady. Musíme si uvědomit dvě věci. Česká pošta je státní podnik, který pokud bychom něco neudělali, tak by příští rok zkrachoval. A to prostě není možné.
Prezident Pavel kritizuje komunikaci vlády s obcemi. ‚Reformy nemá plánovat z centra bez diskuse,‘ uvedl
Číst článek
S Českou poštou se mělo něco udělat už dřív. Ty informace o tom, že se to nevyvíjí dobře, byly jasné. Je tam potřeba udělat spoustu změn. Od toho, že bude jiné zadání státu, nově definujeme poštovní služby, které chceme až po to rušení poboček, které je absolutně nutné. Máme nejvíc poboček na počet obyvatel v Evropě, ale ne o něco víc. My máme násobně víc než druhý stát v tomto žebříčku, takže něco udělat je nutné. 300 poboček ze 3200 není tak velké číslo.
Funguje to tak, že vláda rozhodla na základě doporučení odborníků, že to bude 300 poboček. Které konkrétně, to je profesionální rozhodnutí. To nerozhodne politicky vláda, to je návrh České pošty, regulátora a o tom návrhu pošta potom jedná s těmi konkrétními obcemi. Takže starosta má možnost říct: ano, tady sice ekonomicky to nevychází, ale tato pobočka je důležitá, zrušte raději druhou.
Tak to jednání potom ve výsledku probíhalo, ale samozřejmě žádný starosta vám neřekne „No to je výborný nápad, zrušte u mě poštu.“ To tak prostě není. To musíte přijmout politickou odpovědnost, vláda to musí udělat a potom to musíme dovést do praxe, protože jinak ta pošta fungovat nebude.
Ať si každý z posluchačů odpoví sám na otázku, kolikrát využívá fyzicky poštu, jak často tam chodí, jak je spokojen s těmi službami a jestli náhodou se už v posledních letech i díky moderním komunikačním technologiím opravdu nemění naše chování. Těch poboček je moc, nedá se to financovat a tento krok byl naprosto nutný.
Na Twitteru už jste vysvětloval, že kombinací snížení provozních výdajů, omezením celkových mzdových nákladů, které ve státní sféře máme, dokážete ušetřit přes 20 miliard korun? Každý pátý zaměstnanec je státní. Neměly by být i škrty ve státní správě radikálnější?
Toto už jsou dost významné škrty. Neříkám, že jsou poslední, ale musíme někde začít. Kdybychom nestanovili, že to bude pět procent provozních výdajů a dvě procenta objemu finančních prostředků, tak se nestane nic. Všichni jsou nepostradatelní, každý úředník je nutný. Veškeré náklady, které stát má, vám ty jednotlivé státní instituce obhájí.
Pak ale občané řeknou, že ten stát je pořád větší a neplní lépe funkce. My jsme slíbili našim voličům, že to změníme. Když jsme přišli do vlády, hned jsme seškrtali na výdajové straně 80 miliard korun na začátku roku 2022. Během loňského roku jsme snížili počet úředníků o 1000 a dostali jsme se na úroveň roku 2015. To nejsou tak špatné výsledky, ale je v tom třeba pokračovat.
Jedna z reakcí na váš tweet, v tomto případě Petra Kociána z Brna byla, cituji: „Zbavte se nadbytečných úředníků a dalších státních zaměstnanců. Máme velmi mnoho policistů, 46000 systematizovaných míst a 40000 fyzických“. Je to jedno podle něj prý z nejvyšších čísel v Evropské unii. Jenom zrušení systematizovaných míst by přineslo minimálně pět miliard. Jaká je vaše reakce?
Je to jedno z nejvyšších čísel v Evropě, počet policistů na počet obyvatel. My vždycky, když srovnáváme toto čísla, tak musíme vidět, jakou službu ti lidé vykonávají a jaké činnosti třeba v jiných zemích dělá někdo jiný.
Nejméně oblíbená vláda posledních let? ‚Společnost je ostře rozdělená, dříve to tak nebylo,‘ míní sociolog
Číst článek
V řadě zemí je víc občanských zaměstnanců nebo jiné úřady dělají činnosti, které u nás dělá policie. Takže tady není tak jednoduché do toho zasáhnout a myslím si, že zrovna tohle není ta oblast, kde bychom museli významně šetřit. Debata o tom, co mají dělat uniformovaní policisté a co má dělat někdo jiný, je určitě namístě a tu pan ministr vnitra s panem policejním prezidentem pravidelně vede.
Výzkum CVVM ukázal, že lidé označují vaši vládu za nejhorší od Nečasovy éry. Co s tím hodláte udělat?
Procházíme těžkým obdobím. Jenom si všichni vzpomeňme, čemu naše vláda musela čelit hned po nástupu: nejsilnější vlny pandemie covidu, válka na Ukrajině, nedostatek energii, kterému jsme zabránili. Ceny energií, ceny potravin, největší uprchlická krize po druhé světové válce.
Lidi měli obavy, jsou netrpěliví, mají strach o to, jaká bude budoucnost. A to se všechno promítá v těch průzkumech, které já ale vždycky beru trošku s rezervou, protože jedna věc jsou průzkumy a druhá potom, jak se lidé rozhodují ve volbách. Já jsem přesvědčen o tom, že kroky, které děláme, jsou správné a že je dokážeme voličům ve finále vysvětlit.
Spor Černochové a Řehky
Ministryně obrany Jana Černochová je v USA kvůli podpisu vzájemné obranné dohody. V posledních hodinách ale její osoba budí pozornost kvůli zjištění, že s její prací není spokojen náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle tiskových zpráv vás prý navštívil a hrozil kvůli Černochové rezignací. Budete s paní ministryní ty neshody s vedením armády řešit?
Já se pravidelně stýkám se všemi reprezentanty obranných a bezpečnostních složek, kdy je to nutné, a řešíme spolu různé věci. Je důležité, aby naše bezpečnostní a obranná komunita se mohla věnovat tomu, čemu se věnovat má. Čelíme obrovským problémům a úkolům v souvislosti s ruskou agresi na Ukrajině.
Je potřeba, aby se všichni mohli věnovat své práci. A to se děje. Armáda stojí před velkým úkolem, nejenom zajistit naši bezpečnost a obranyschopnost v rámci posilování východního křídla NATO, všech těch bezpečnostních hrozeb. Ale my taky modernizujeme armádu. Je potřeba překonat to, co tu bylo zanedbané v minulosti, a to nejsou jednoduché věci. Nicméně jsem přesvědčen, že všichni jsou si vědomi svých úkolů a svých povinností, a budou je plnit dobře.
Konkrétně paní ministryně si prý neobvykle oproti ostatním ministrům předchozích vlád stáhla pod sebe personální záležitosti až do úrovně praporčíků. Podle našich informací rozhoduje třeba i o tom, kdo pojede na jaký zahraniční kurz. I u lidí, které ani osobně nezná. Nepřekračuje tím vlastně svoje pravomoci? Je to správně?
Já nebudu komentovat jednotlivé věci, které se týkají bezpečnosti a obrany a mohu jenom všechny ujistit, že všichni jsou si vědomi toho, co mají dělat, jakou mají odpovědnost vůči lidem této země z hlediska jejich obrany a bezpečnosti. Podle toho budou jednat a podle toho jednám i já.
S generálem Řehkou už jste na toto téma jednal. Sešli jste se kvůli tomu?
S náčelníkem generálního štábu se scházím podle toho, jak je to potřeba z hlediska obranné a bezpečnostní situaci České republiky. Obsah těch jednání z pochopitelných důvodů nebudu komentovat.
Rozdělený ČEZ?
Ministr spravedlnosti Petr Blažek připravil a vláda schválila novelu zákona o přeměně obchodních společností a družstev, podle níž bude možné například rozdělit společnost ČEZ. Novela snižuje potřebný počet hlasů z 90 % všech akcionářů na 75 % akcionářů přítomných na valné hromadě. Co vzkážete minoritním akcionářům ČEZu, kteří s touto změnou těžko budou spokojeni?
To, co se odehrálo na vládě při úpravě této legislativ, se netýká jedné konkrétní společnosti. Je to naše snaha harmonizovat právo v Česku s evropským, přizpůsobili jsme tu kvalifikovanou většinu potřebnou ke schválení forem přimět společnosti na 75 % hlasů, což odpovídá tomu, co je v naprosté většině evropských zemí, respektive ve většině evropských zemí je buďto 75 procent nebo méně.
Vládou prošel upravený ‚lex ČEZ‘. Dotkne se všech firem, usnadní rozdělení společnosti
Číst článek
To, co jsme měli v Česku, byla absolutní výjimka, ale ministr Blažek reagoval i na původní výhrady legislativní rady vlády. Ta norma má obecnou povahu, netýká se jedné ze společností.
Tomu rozumím, ale shodou okolností to umožňuje rozdělení ČEZu za jiných podmínek, když to bylo dosud. Co vzkážete akcionářům, těm minoritním ČEZu, kteří s tím nebudou spokojeni?
Nebudu komentovat ty konkrétní kroky týkající se ČEZu, mimo jiné i proto, že jakýkoliv výrok, ať už vystihuje realitu nebo ne, má dopad na ceny. A to by bylo neodpovědné.
Česká republika musí transformovat svoji energetiku. Přijali jsme zásady nové Státní energetické koncepce. Budeme na ní pracovat dál. Ukázalo se v době energetické krize, že není správné, když stát nemá žádný vliv na energetickou infrastrukturu. Vzpomeňme si, jak jsem loni často odpovídal na otázky týkající se zajištění energie pro republiku: Budeme mít dost plynu? Budeme mít dost ropy? Bude benzin a nafta? Udělali jsme spoustu kroků, abychom posílili energetickou bezpečnost. Koupili jsme kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku, jednáme o plynovodech a dalších věcech. Je nutné, abychom měli větší vliv na energetickou infrastrukturu.
Tvrdíte, že na změně DPH nakonec vydělá každý. Můžete tu myšlenku stručně vysvětlit?
Ta myšlenka je jednoduchá. U DPH ten primární cíl nebyly úspory ve státním rozpočtu, ale zjednodušení toho opravdu mimořádně nepřehledného systému. Proto jsme ze tří sazeb, té základní a dvou snížených 21, 15 a 10 procent udělali dvě sazby. Vrátili jsme se k tomu systému dvou sazeb, 21 a 15 procent.
A neměli jste v programu přechod na jednotnou sazbu DPH?
Dobrá otázka. To bylo kdysi ve volebním programu ODS. Ta jednotná sazba je nejjednodušší, ale skoro nikdo ji nemá. Myslím, že jako jediný stát v Evropě ji má Dánsko, a ona je poměrně vysoká. Takže nakonec jsme se domluvili, že to zjednodušení budou dvě sazby. Základní sazba 21 a snížená 12, ale ve výsledku to vychází tak, že stát vybere na DPH od občanů méně. To znamená, že lidé na tomto skutečně vydělají, a to se týká každého.
My jsme navíc do té snížené sazby 12 procent dali jenom položky, které mají nějaký sociální a podobný rozměr, záměrně jsme tam dali potraviny, zdravotnické pomůcky a léky a také stavební práce, které vedou k pořízení soukromého bydlení, protože víme, jaká je situace na trhu s byty, jaké mají lidi problémy, aby vůbec měli perspektivu, že budou někde bydlet. Na těch potravinách to pocítí postupně každý. Nakonec všichni klíčoví hráči v tom potravinářském průmyslu se už vyjádřili, že se ta snížená sazba promítne do cen potravin.
Vyšší zdanění novin je facka vydavatelům a rána pro boj s dezinformacemi, tvrdí vydavatel
Číst článek
Při debatách o zvýšení DPH u denního tisku často zaznívá kritika, že vláda si dost neváží práce seriózních médií a nevěnuje se boji proti dezinformacím. Neobáváte se, že vyšší daň zlikviduje třeba nekomerční regionální tisk?
My jsme vycházeli z té myšlenky, že všechno patří do základní sazby DPH. Jenom tam, kde je nějaký důvod – sociální nebo jiný – je snížená sazba. Ten důvod jsme našli u časopisů, i když samozřejmě ne všechny časopisy by tam spadaly. Ale kdybychom měli rozlišovat, jestli časopis je odborný, vědecký, reprezentuje zájmy některých menšin anebo je lifestylový, tak bychom na to museli mít další úřad, a to by šlo proti tomu, o co se snažíme.
U těch novin jsme nedospěli k dohodě, že takový důvod je. Já nejsem přesvědčen, že by to někoho ohrozilo ve smyslu svobody slova a šíření informací. Za naší vlády svoboda médií posílila, jak víme z mezinárodního srovnání, a věřím, že lidé mají dost příležitostí, jak se dostat k informacím. Mluvíme o tom, že by se denní tisk zdražil třeba o korunu a půl, pokud by se naplno promítlo zvýšení DPH do ceny toho, co si lidé nakonec kupují.
