Koronavirus, válka či energetická krize. Fialova vláda je půl roku ve funkci, podívejte se, čemu musí čelit
Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině a k tomu rekordní zdražování. Řešením těchto problémů odstartoval své vládnutí kabinet Petra Fialy z ODS. Je to přesně půl roku od chvíle, kdy koaliční vládu na zámku v Lánech jmenoval prezident Miloš Zeman. Jak vláda tyto mimořádné události zvládá a jak ji hodnotí opozice?
„Je dobře, aby si všichni začali chystat kraslice na Velikonoce, aby je začali malovat. Normální pomlázka není planý slib, ale je to realita, která nastane,“ přislíbil letos v únoru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 rozvolnění opatření proti šíření koronaviru.
Přesně před půl rokem jmenoval prezident současnou koaliční vládu. Poslechněte si, s čím se musela vypořádat
Ještě než jsme ale stihli sundat respirátory a na fotbale mohl být znovu zaplněný celý stadion, napadlo Rusko Ukrajinu. Jedna z prvních slov premiéra Petra Fialy z ODS byla: „Akt agrese vůči suverénnímu státu. Postup ruského prezidenta Vladimira Putina jednoznačně odsuzuji a nemůže zůstat bez odpovědi.“
A nezůstal. Premiér se vydal Ukrajince do Kyjeva podpořit osobně. Česko společně s dalšími státy Evropské unie přijalo sankce proti Rusku a začalo na Ukrajinu taky posílat zbraně, většinou bez bližší specifikace.
„Není to o tom, že bychom nechtěli být transparentní, ale jedná se o vojenský materiál. Pohybujeme se v prostředí, kde se pořád mohou, i v České republice, pohybovat agenti GRU,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Praha uzavřela krajské asistenční centrum. Za dobu fungování odbavilo téměř 100 tisíc uprchlíků
Číst článek
Dodávky zbraní ale kritizuje třeba hnutí SPD a jeho poslanec Jaroslav Bašta. „Prosazujeme mírová jednání a ukončení tohoto krvavého konfliktu,“ řekl.
Migrační a energetická krize
Válka v Evropě vyvolala migrační krizi, do Česka přišlo zhruba 350 tisíc uprchlíků. Stát pro jejich registraci a obstarání základní pomoci zřídil Krajská asistenční centra a zajistil také pětitisícovou dávku.
Její účel představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL: „Je to částka, která by měla pokrýt opravdu ty nejzákladnější životní potřeby, jídlo. V okamžiku, kdy ti lidé začnou pracovat, nebudou mít na tuto finanční podporu nárok.“
Plyn v Evropské unii je od pondělí dražší o 70 procent. Rusko hrozí odstávkou plynovodu
Číst článek
V důsledku války začaly v Evropě stoupat ceny plynu, pohonných hmot a podpořil se i další růst inflace. Vláda proto v přípravách na topnou sezonu zvýšila státní kontrolu nad plněním tuzemských zásobníků plynu.
Potřebnou novelu jí k tomu schválil Parlament. „Opatření use it or lose it. Na základě něj firma, která si pronajme kapacitu v některém z tuzemských zásobníků, bude muset tuto kapacitu využít, jinak o ni přijde,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za hnutí STAN.
V reakci na drahé pohonné hmoty vláda navrhla snížení spotřební daně, zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty a také silniční daně pro auta do dvanácti tun. Schválili to poslanci i senátoři. A kabinet také o deset procent navýšil životní a existenční minimum a tím i některé dávky.
Podle předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše je to ale málo. „Doplatek na bydlení jako kompenzace za drahé energie nemůžeme brát vážně. Je to administrativně náročné. Snížení spotřební daně – může to být nějaká úspora, ale v zásadě to nic neřeší. Zrušení silniční daně, to je jenom pro pár vyvolených. Vláda nedělá sociální politiku,“ míní Babiš.
Hnutí SPD vládu kvůli nedostatečné pomoci opakovaně vyzvalo k demisi.
