Koronavirus, válka či energetická krize. Fialova vláda je půl roku ve funkci, podívejte se, čemu musí čelit

Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině a k tomu rekordní zdražování. Řešením těchto problémů odstartoval své vládnutí kabinet Petra Fialy z ODS. Je to přesně půl roku od chvíle, kdy koaliční vládu na zámku v Lánech jmenoval prezident Miloš Zeman. Jak vláda tyto mimořádné události zvládá a jak ji hodnotí opozice?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vláda Petra Fialy

Vláda Petra Fialy | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Je dobře, aby si všichni začali chystat kraslice na Velikonoce, aby je začali malovat. Normální pomlázka není planý slib, ale je to realita, která nastane,“ přislíbil letos v únoru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 rozvolnění opatření proti šíření koronaviru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před půl rokem jmenoval prezident současnou koaliční vládu. Poslechněte si, s čím se musela vypořádat

Ještě než jsme ale stihli sundat respirátory a na fotbale mohl být znovu zaplněný celý stadion, napadlo Rusko Ukrajinu. Jedna z prvních slov premiéra Petra Fialy z ODS byla: „Akt agrese vůči suverénnímu státu. Postup ruského prezidenta Vladimira Putina jednoznačně odsuzuji a nemůže zůstat bez odpovědi.“

A nezůstal. Premiér se vydal Ukrajince do Kyjeva podpořit osobně. Česko společně s dalšími státy Evropské unie přijalo sankce proti Rusku a začalo na Ukrajinu taky posílat zbraně, většinou bez bližší specifikace.

„Není to o tom, že bychom nechtěli být transparentní, ale jedná se o vojenský materiál. Pohybujeme se v prostředí, kde se pořád mohou, i v České republice, pohybovat agenti GRU,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová z ODS.

Praha uzavřela krajské asistenční centrum. Za dobu fungování odbavilo téměř 100 tisíc uprchlíků

Číst článek

Dodávky zbraní ale kritizuje třeba hnutí SPD a jeho poslanec Jaroslav Bašta. „Prosazujeme mírová jednání a ukončení tohoto krvavého konfliktu,“ řekl.

Migrační a energetická krize

Válka v Evropě vyvolala migrační krizi, do Česka přišlo zhruba 350 tisíc uprchlíků. Stát pro jejich registraci a obstarání základní pomoci zřídil Krajská asistenční centra a zajistil také pětitisícovou dávku.

Její účel představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL: „Je to částka, která by měla pokrýt opravdu ty nejzákladnější životní potřeby, jídlo. V okamžiku, kdy ti lidé začnou pracovat, nebudou mít na tuto finanční podporu nárok.“

Plyn v Evropské unii je od pondělí dražší o 70 procent. Rusko hrozí odstávkou plynovodu

Číst článek

V důsledku války začaly v Evropě stoupat ceny plynu, pohonných hmot a podpořil se i další růst inflace. Vláda proto v přípravách na topnou sezonu zvýšila státní kontrolu nad plněním tuzemských zásobníků plynu.

Potřebnou novelu jí k tomu schválil Parlament. „Opatření use it or lose it. Na základě něj firma, která si pronajme kapacitu v některém z tuzemských zásobníků, bude muset tuto kapacitu využít, jinak o ni přijde,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za hnutí STAN.

V reakci na drahé pohonné hmoty vláda navrhla snížení spotřební daně, zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty a také silniční daně pro auta do dvanácti tun. Schválili to poslanci i senátoři. A kabinet také o deset procent navýšil životní a existenční minimum a tím i některé dávky.

Podle předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše je to ale málo. „Doplatek na bydlení jako kompenzace za drahé energie nemůžeme brát vážně. Je to administrativně náročné. Snížení spotřební daně – může to být nějaká úspora, ale v zásadě to nic neřeší. Zrušení silniční daně, to je jenom pro pár vyvolených. Vláda nedělá sociální politiku,“ míní Babiš.

Hnutí SPD vládu kvůli nedostatečné pomoci opakovaně vyzvalo k demisi.

Daniela Tollingerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme