Premiér popíše v Bruselu postoj vlády k požadavkům prezidenta
Předseda vlády Jan Fischer bude v Bruselu mluvit o postoji české vlády k požadavkům prezidenta Václava Klause před podpisem Lisabonské smlouvy. Prezident požaduje výjimku z Listiny základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy. Podle svých slov se obává, aby Listina neotevřela cestu k majetkovým požadavkům především sudetských Němců, odsunutých z Československa po druhé světové válce.
Český premiér se v Bruselu setká s předsedou Evropské komise Josém Barossem. Jednat budou také o případném budoucím českém eurokomisaři a oblasti, kterou by mohl český zástupce v nové Evropské komisi (EK) zastávat. Na pořadu bude i aktuální situace kolem ratifikace Lisabonské smlouvy.
Česká vláda se shodla na tom, že svým evropským partnerům předloží Klausův požadavek k projednání. Po prezidentovi ale požaduje záruky, že se jedná o jeho poslední podmínku vzhledem k Lisabonu.
Postoje prezidenta Václava Klause ve vysílání Rádia Česko tlumočil jeho tajemník a ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl.
Tajemník českého prezidenta Ladislav Jakl ve vysílání Rádia Česko řekl, že Václav Klaus zatím dostal od české vlády jen vyjádření dobré vůle, ale žádná z naznačených cest splnění prezidentových požadavků neskýtá dostatečné právní záruky.
V Unii panuje shoda na tom, že Praha nemůže dostat výjimku z Listiny ve formě protokolu - smlouva by se pak totiž musela znovu schvalovat ve všech členských státech.
Vysocí diplomaté dávají jasně najevo, že Česko nemůže dostat žádné záruky, které by znamenaly opakování ratifikačního procesu v členských státech. Praha tak může dostat politické záruky podobné těm irským - lídři Unie by na konci října mohli potvrdit, že Lisabonská smlouva nemůže působit zpětně a případné žaloby potomků odsunutých Němců by tak evropské soudy neuznaly.
Velvyslankyně České republiky při Evropské unii Milena Vicenová ve vysílání Rádia Česko o ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR
Velvyslankyně České republiky při Evropské unii Milena Vicenová řekla k premiérově návštěvě v bruselské centrále EU, že předpokládá opěrně ostrý pohled členů Unie na proces české ratifikace Lisabonské smlouvy. Ve vysílání Rádia Česko doplnila, že všichni v Bruselu čekají na podrobné vyjasnění českého postoje.
Česko si tak na konci října asi bude chtít vyjednat vysvětlující garance ohledně Listiny - v nich by Unie potvrdila, že tento dokument nepůsobí zpětně a nemůže tak vést ke změně majetkových poměrů.
Zpravodaj Českého rozhlasu při Evropské unii Pavel Novák ve vysílání Rádia Česko k cestě premiéra Fischera do Bruselu
Zpravodaj Českého rozhlasu při Evropské unii Pavel Novák k cestě premiéra Fischera do Bruselu podotkl, že některé země už s námi ztrácejí trpělivost. Ve vysílání Rádia Česko připustil, že je také druhá možnost, tedy kvůli klidu jejich přijetí požadavku prezidenta Klause.
Schůzka Fischera s Barrosem měla být už minulý týden, kdy jako předsedající EU svolal švédský premiér Fredrik Reinfeldt setkání vedoucích hlavních unijních institucí a českého premiéra. Ten ale kvůli technickým problémům s vládním letounem nakonec nedorazil a s partnery se spojil pouze pomocí videokonference.
Bude se opakovat podobná událost? Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek ujišťuje, že ne: "Závada byla odstraněná už minulý týden, letoun prošel standardní předletovou kontrolou a je připravený k přepravě pana premiéra do Bruselu."
'Zaplatíme za to velkou cenu'
Podle profesora právnické fakulty univerzity v britském Cardiffu Jiřího Přibáně staví svou vůli proti ústavní většině v zákonodárném, demokraticky voleném, sboru.
Profesor právnické fakulty univerzity v britském Cardiffu Jiří Přibáň o podmínce Václava Klause.
"Neznám ústavního experta v České republice, který by tvrdil, že prezident má v tomto ratifikačním procesu právo veta. Musíme si uvědomit, že jako ústavní činitel prezident ratifikuje, ale tíha ratifikačního procesu byla na parlamentu a předtím na vládě, na kterou prezident přenesl pravomoc vyjednat Lisabonskou smlouvu," řekl Přibáň.
Česká republika za toto jednání podle Přibáně zaplatí velmi vysokou cenu, pokud vůbec chce být v Evropské unii. "Je to naprosto skandální situace, která nemá v dějinách naší ústavnosti obdoby," dodal Přibáň s tím, že jednání prezidenta mu připomíná chování státníků z postsovětských republik.