Pane místopředsedo, vy jste ještě před týdnem v rozhovoru pro Rádio Impuls říkal, že výměna předsedy a volebního lídra sociální demokracie vůbec není na pořadu dne, že se sociální demokracie nemůže řídit jedním průzkumem, který ukáže padající preference. Co se změnilo za ten týden?
Na tom stále trvám, protože i premiér Sobotka, když včera odcházel, řekl, že těch důvodů bylo víc. Jeden z nich byl šířící se neklid v sociální demokracii a pocit, že členové sociální demokracie na všech úrovních ztrácí elán, tah na bránu a vizi jasné budoucnosti. Bylo tam více věcí, které vedly pana premiéra k jeho osobnímu rozhodnutí, aby ukončil svoji funkci předsedy ČSSD, a to je skutečně podle mě velmi důležité. Nemůže to být jenom podle průzkumu.

A když říkáte, že vy osobně na tom trváte, jste s tím rozhodnutím ztotožněn? Přál jste si, aby to bylo takhle?
Jsem ztotožněn s tím, že bývalý předseda ČSSD má právo sám rozhodnout o tom, zda chce setrvávat v této pozici, nebo ne. Jeho rozhodnutí plně respektuji a pro mě je to tímto uzavřeno.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Ale nebyl jste podporovatelem této varianty?
Byl jsem podporovatel toho, že nějaké řešení určitě musí být, protože jednoznačně nálada, nejenom v sociální demokracii, ale obecně, nebyla nejlepší. Přestože jsme dokázali ve vládě splnit 90 % slibů, které jsme dali, což je poměrně neobvyklé. Přestože náš premiér zjevně dokončí svůj mandát, což také v České republice není úplně obvyklé. A přestože je to velmi pracovitý člověk, tak prostě se něco nedařilo a to něco se muselo zkusit podchytit. Jedním z řešení mohlo být i tot řešení a pan předseda k němu přistoupil.

A vy osobně jste byl fanouškem této varianty?
To je asi v tuto chvíli jedno. S tímto řešením problém určitě nemám. Myslím si, že potřebujeme zkušeného volebního lídra, tím Lubomír Zaorálek bezesporu je. A potřebujeme určitě předsedu strany, který je schopen ji konsolidovat. Není nějak rozhádaná, ale je potřeba jasně i těm posledním několika jedincům, kteří mají pocit, že stále budou své osobní ambice nadřazovat celé straně, jasně vysvětlit, že teď máme čtyři měsíce na tvrdou společnou práci, která má vyústit ve prospěch celé České republiky. A myslím, že toto řešení tohle naprosto splňuje, takže já jsem s tím ve finále spokojen. Ale nejsem spokojen s tím, že odchází předseda Sobotka. Je to člověk, který, i když jsme nemuseli mít vždycky ve všem shodu, sedm let tvrdě pracoval pro sociální demokracii. Tvrdě pracuje poslední čtyři roky pro celou Českou republiku, je to velmi zajímavý člověk. 

Stranu teď reprezentují Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a pořád Bohuslav Sobotka. Není to nesrozumitelné? Neumím si představit, jak to chcete vysvětlit svým voličům?
Žádné trojvládí neexistuje. V tuto chvíli máme premiéra České republiky, který má před sebou řadu úkolů. V příštích týdnech se má zvýšit minimální mzda, je potřeba ještě v sociálních oblastech schválit některé zákony.

Premiér je premiérem, ten má své povinnosti a bude samozřejmě úzce spolupracovat s vedením ČSSD. Vedle toho máme jasného předsedu strany, nyní je to Milan Chovanec, který má určitě skvělé vlastnosti na to být dobrým předsedou sociální demokracie, a máme jasného lídra ve volbách a kandidáta na premiéra. Tam vůbec žádný problém není, žádné trojvládí neexistuje. Jsou to jasně nastavené role a s tím se dá pracovat. 

Kdybych se zeptala triviálně na základní otázky, například s kým bude sociální demokracie ochotna po parlamentních volbách jednat o příští vládní koalici. Ty lze ve vaší straně pokládat komu?
Jednoznačně je můžete z vedení položit, komu chcete, a myslím, že vám všichni řeknou, že koalice se tvoří po volbách, takže zrovna na tuto otázku vám odpovíme všichni stejně.

Mířila jsem k tomu, kdo je skutečně hlavním reprezentantem pro klíčové politické otázky.
Co se týká volební kampaně, respektive vystupování, elánu, snahy získat znovu premiéra pro sociální demokracii, ne kvůli sociální demokracii, ale kvůli tomu, co symbolizujeme, to znamená jistotu, sociální stát, zvyšování mezd a tak dále. Jasným reprezentantem je a bude Lubomír Zaorálek. V tom žádný problém není. Kolega Chovanec je člověk, který technicky stranu řídí. Nebojte se, my si to umíme ve vedení strany rozdělit. Kdykoli se obrátíte na kohokoli - nejenom na kolegu Chovance, našeho lídra Zaorálka nebo na premiéra Sobotku - tak všichni jsme schopni odpovědět. Takže bych se tohoto vůbec nebál. Je to technická věc, která se může dnes tak zdát, ale za týden to bude úplně bez problémů. Již dnes je to bezproblémové.

Určitě ale k tomu musíme přihlížet, i z toho pohledu, že všechny tři osobnosti, které zůstávají reprezentanty sociální demokracie na nejvyšší úrovni, jsou velmi výrazní politici. Není to tak, že byste měli úřednického premiéra v čele sociální demokracie. 
Máme také předsedu Senátu Štěcha, máme předsedu sněmovny Hamáčka. To jsou také výrazní politici. Takže vidíte, už nyní jsme měli řadu významných politiků a všechno fungovalo. Nebál bych se o to, že sociální demokracie umí komunikovat, jasně umíme sdělovat své názory a teď jde o to, že tento celý krok má sociální demokracii trošku více nakopnout. Má jednoznačně ukázat i voličům, že máme co přinést a že po těch tři a půl letech, co jsme dávali dohromady to, co minulé vlády napáchaly, máme ještě sílu a chuť věci nejenom dotáhnout, ale ještě více rozvinout a postarat se o věci, které jsou potřeba. A v sobotu je představíme.

Takže jste pevně přesvědčen, že vám tento krok pomůže, že jednáním grémia jste se pomyslně odrazili v preferencích a teď to půjde nahoru?
Jak jsem říkal, preference nejsou to nejzásadnější. Důležité jsou všechny věci, když se sečtou dohromady. A tam skutečně jednu věc moha dělat lidově řečeno, že spadla trošku deka na lidi pod dojmem preferencí, různých komentářů, reakcí lidí a podobně. Pohybuju se dennodenně mezi lidmi, vnímám to a ano, byl tam takový bod, kdy už mohla mít řada členů ČSSD pocit trošku zmaru a tenhle krok by měl být i krok, který samozřejmě všechno odrazí, protože, jak Milan Chovanec, tak Lubomír Zaorálek mají velkou energii a velký elán teď. Premiér Sobotka se nikde neschovává. Premiér Sobotka bude ještě čtyři roky tvrdě vládnout pro Českou republiku.

A skutečně si myslíte, že teď bude jasno? Ráno jsem si pročítala reakce na rozhodnutí sociální demokracie a na krok, který byl včera učiněn, a ty zdaleka nejsou jednoznačné. I zevnitř sociální demokracie obratem zaznívá kritika, že to nebylo šťastné řešení, že to nebyl dobrý krok. Kritika zní i od velmi důrazných a důležitých představitelů strany, například pan poslanec Antonín Seďa, který vede kandidátku ve Zlínském kraji a je tedy podstatným reprezentantem strany ve volbách, se už ráno vyjádřil ve smyslu, že to řešení není dobrý krok.
Myslím si, že to jsou takové prvotní emoce a nechme to proběhnout. Máme v sobotu programovou konferenci, na té jasně sdělíme náš program. To je hlavní milník, odkdy budeme v zásadě startovat volební kampaň. To, že se k tomu někdo vyjádří, je samozřejmostí. Na druhou stranu, předtím se řada lidí vyjadřovala zase k tomu, že Sobotka už nemá plán, byť je předseda ČSSD. Neřešil bych to takto. Je to věc, která je samozřejmě emocionálně náročná, ale přece jenom se domluvíme. Pan předseda byl předsedou sociální demokracie, má za těch 21 let v sociální demokracii řadu přátel. Takže berme to tak, že to k tomu patří, ale od soboty určitě se odpíchneme a dneska je to správně. Je potřeba si to říct, ale už s tím musíme skončit.

A ještě jedna poslední poznámka. Jestli jsem správně sledovala vaši tiskovou konferenci, tak se mi zdálo, že na ni chyběla paní místopředsedkyně Marksová. Proč, když jste měli...?
Měla pracovní povinnosti, byla v zahraničí.

Takže ona se vůbec grémia neúčastnila?
Vracela se ze zahraničí a už když se měnil čas jednání, nejdříve ve čtyři, pak v pět, měla už  předem koupené nějaké letenky, takže tam by se velmi obtížně dostala zpátky.

Takže to neznamenalo výraz nesouhlasu s tím krokem, který byl oznámen?
V žádném případě, stejně tak tam nebyl předseda senátorského klubu, kolega Vícha, zároveň starosta Bohumína nebyl přítomen zase z jiných důvodů, takže to nemělo žádný vliv.

Kampaň

Pane místopředsedo, diskutovali jste na grémiu i o volební kampani?
Moc velký prostor jsme neměli. Věnovali jsme se krátkou chvíli sobotní konferenci, která je před námi a kde budeme v zásadě představovat volební program, kde po včerejším rozhodnutím grémia bude mít Lubomír Zaorálek stěžejní projev. Takže jsme se spíš bavili o sobotě. Co se týká kampaně, máme nachystané grafické koncepty, máme návrhy hesel, máme nějaké věci odpracovány, jsou připraveny klasické technické věci, jako focení lídrů a tak dále.

Schovány jsou někde v šuplíku?
Ne, ležely i na stole, v tom problém není, ale včera jsme se jim nevěnovali, to je otázka příštích dnů. Samozřejmě musí dojít k posílení.

Ptám se proto, že stran volební kampaně zaznívá ze sociální demokracie velká kritika vůči tomu, že kampaň v podstatě vůbec není vidět, že nezačala, že není jasná dohoda, jak by kampaň měla vypadat.
Ta věc stojí trošičku jinak. Mám pocit, že někteří členové sociální demokracie si trošičku i díky médiím, a teď to nemyslím ve zlém, nechali podsunout, že nemáme kampaň, ale musíme si uvědomit, že stále do voleb jsou víc než čtyři měsíce, nikdy v minulosti tady nikdo netáhl ostrou volební kampaň pět šest měsíců.

Hnutí ANO například vede permanentní kampaň.
Ale to, co jsme viděli, jsou tři billboardy, o čem pan Andrej Babiš sní. To není žádná kampaň. A musím říct, že mít představu, že bychom měli Českou republiku v červnu oblepenou plakáty a billboardy z nějaké ostré volební kampaně, je nesmysl. To znamená, že věci jsou připraveny, ale myslím si, že teď běží setkávání s lidmi v projektu Česko 20+.

A ten projekt považujete za úspěšný?
Chci říct, že mi nepřipadá, že by ten projekt toho tolik přinesl, na druhou stranu jsou tam témata, která se diskutují, a ta diskuse byla dobrá z pohledu přípravy volebního programu.

A jak se budete v kampani vypořádávat s hnutím ANO a Andrejem Babišem? Vy jste totiž už opakovaně v sociální demokracii říkali, že vaším hlavním programem nemůže být kritika Andreje Babiše, že byste na něj neměli v první řadě cílit, ale popravdě řečeno nejvýraznější výroky sociální demokracie jsou právě na adresu Andreje Babiše, když už se netýkají vnitřních sporů vaší strany.
V kampani jsme vždycky a zásadně cílili na prezentaci naší vize, na prezentaci silné společnosti, která se může vyvíjet dál a která může využívat veškeré zisky, které má. 

Takže to nebude negativní kampaň?
My jsme nikdy negativní kampaně nevedli a nehodláme s tím začít ani letos. Není důvod, my máme určitě na víc.

Myslím si, že jste negativní kampaně v minulosti vedli, rozhodně volební štáby řízené Jaroslavem Tvrdíkem za dob Jiřího Paroubka byly do velké míry negativní kampaně.
Když byla třeba kampaň ODS minus, tak to nebyla negativní kampaň.

To nebyla negativní kampaň?
Ne, protože to bylo vymezení se vůči programovým nabídkám ODS. Oni přece měli nějaká svá kolečka, nějaké daňové věci, a ODS minus byla kampaň o tom, že jsme ukazovali, jak je to nesmyslné. Nedávali jsme cizí obličeje jiných politiků na billboardy a psali k nim „oni jezdí tím a tím autem a vám nabízí tohle auto ..." a podobně. Takovou kampaň jsme nedělali, ale že se vymezíte vůči programu jiné strany, je určitě naprosto namístě, protože to bylo v danou chvíli důležité a ODS byla tehdy brána jako hlavní motor ekonomických změn a návrhů a my jsme se jasně vymezili vůči tomu, co navrhovala. Ale to neberu jako negativní kampaň.

Takže vůči hnutí ANO se chcete vymezovat spíše programově, nikoli osobně vůči Andreji Babišovi?
Je velmi těžké se vůči Andreji Babišovi vymezovat, protože toho v programu dvakrát moc nenajdete a on je také dost neukotvený. Co se zrovna hodí, to se podporuje. Ale myslím si, že to bude korektní kampaň a minimálně já budu prosazovat za sociální demokracii, aby kampaň byla velmi slušná a korektní, protože špíny si užijeme dost. Zažili jsme v minulých letech, že se objevovaly na některé politiky spisy, byly tu útoky přes média a podobně a já bych byl velmi rád, kdyby všichni ctili...

A očekáváte, že se to objeví i v této kampani?
Bohužel se bojím, že se to stane. Vím, že to nebude z naší strany sociální demokracie, to jsem si jistý, ale obávám se, že se to může stát, a byl bych velmi rád, kdyby tu korektnost uznali všichni.

A máte nějaké v tomto směru nějaké konkrétní zprávy?
No, nechci sýčkovat, ale nechme se překvapit a budu rád, když se nesplní to, čeho se bojím, že se může stát.

Takže nás nečekají klidné letní prázdniny?
Pevně doufám, že aspoň léto bude v pořádku a že lidé nebudou zbytečně obtěžováni věcmi, které je asi opravdu v červenci a v srpnu nezajímají.

Stranické primárky

Pane Dolínku, vy jste o víkendu vyhrál velmi těsné stranické primárky tady v Praze. Porazil jste v nich ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka a stal jste se volebním lídrem. Jak jste vůbec spokojen se systémem stranických primárek?
Musím říct, že pro sněmovní volby mi přijde skutečně jako velká výzva, že si mohli sociální demokraté v Praze - a je jich zhruba 2700 - vybrat sami, kdo je povede do voleb, kdo bude na jejich kandidátní listině a na jakém pořadí. To mi přijde velmi dobré a hlavně je to první síto, které určuje v nějaké širší skupině lidí, kdo má, nebo nemá důvěru, takže si myslím, že ta cesta je správná. Samozřejmě třeba v případě komunálních voleb už bych z referend tak nadšený nebyl. Přece jenom vždycky je na městské části nebo v nějakém městě straníků méně, dobře se znají mezi sebou a referendum už by asi nedělalo úplně dobrotu, ale v tomto velkém klání a v přípravě na Poslaneckou sněmovnu to bylo dobré. Co se týká technikálií, jak vypadají volební lístky anebo jak se co kroužkuje, je to úplně jedno. Stěžejní je záležitost, že byla odvaha projít tím, že každý člen strany se může vyjádřit, a myslím si, že do budoucna třeba v případě referend, a teď se můžeme bavit o kandidátech na prezidenta, ne teď, tyto volby, ale třeba za pět let a podobně, se můžeme bavit i o tom, že se k nám, a já bych osobně s tím neměl problém, že by se k nám mohli třeba registrovat i podporovatelé, kteří by se mohli také k tomu vyjádřit. Ostatně ve Francii nebo Anglii k tomu mají odvahu, tuším, že podobný princip funguje ve Spojených státech. Nechci se srovnávat s těmito velkými zeměmi, ale na tak zásadním posty, jako jsou poslanci a podobně, si myslím, že tento způsob by se mohl podporovat.

Je to nepochybně výraz velké vnitrostranické demokracie, ale na druhou stranu neobáváte se třeba také rizika, že by s primárními volbami mohlo být manipulováno? Přece jenom sociální demokracie se dost často potýkala s náborem černých duší a tím mířím mimochodem i na právě proběhlé pražské primárky. Jestli zkrátka účelovým náborem členů se někdo nemůže snažit ta hlasování ovlivnit?
Třeba v případě primárek, kdy chodí všichni hlasovat, čím víc navýšíte členskou základnu, tím výš se vám zvýší kvórum na posunování kandidátů uvnitř kandidátky. To znamená, že  vám to možná pomůže na lídra, ale už by vám to nepomohlo, kdybyste chtěla někoho přesunovat uvnitř kandidátky. Takže ono to není zase tak jednoduché. Černé duše přece naopak bývaly v době – ale ve všech stranách, a nejsme v tom sami – když někdo selhal a nějaké kroky dělal. To ale bylo v době, kdy byli naopak voleni lidé jen přes krajské okresní konference, kdy byl třeba za každých deset členů jeden delegát. A tam se naprosto tento systém mohl hodit. Takže v referendu by nebylo úplně výhodné mít černé duše a navíc v Praze, a to si musíme říct, přišlo za jedno odpoledne za pátek a za sobotu 40 % členské základny. To je úplně fantastické číslo! To ukazuje to, že ta strana žije. Teď si vemte, že spousta lidí prostě nemělo své...

Že to nejsou tedy mrtvé duše.
...že lidi měli své povinnosti, navíc se to posunulo o víkend, mělo to být víkend předtím. Řada lidí si třeba naplánovala, že ten víkend měli být v Praze a pak jet někam s rodinami, posunulo se to a museli odjet. Sám vím o 50, 60 lidech, kteří nemohli z rodinných důvodů přijít. Takže pro mě je spíš taková pojistka toho, aby to fungovalo.

K nám se před těmi vašimi primárkami dostaly zprávy o tom, že právě ony černé duše by mohly do hlasování zkusit promluvit. Že ať už jedna, nebo druhá strana zkrátka mobilizují všechny dostupné síly uvnitř strany aby hlasující dovedla k urnám. Proto jsme to velmi detailně sledovali. Na místě jsme skutečně narazili na lidi, kteří nedokázali ani přesně vyjmenovat kandidáty, které jdou podpořit ve vnitrostranickém hlasování. Pak jsme také mohli sledovat, že zhruba 300 hlasovacích lístků propadlo, nebyly správně vyplněny, což i s přihlédnutím toho, že lístky jsou možná složité, je poměrně vysoké číslo. Není to nějaká indicie toho, že v sociální demokracii v Praze pořád přetrvává určité penzum těchto černých duší?
V prvé řadě, každý musí ukázat občanský průkaz. Takže si myslím, že je v databázi, ale to je věc vedlejší. Netrápil bych se tím. Co se týká těch 30 %, kdo se nevyjádřil pro mě nebo pro přítele Ludvíka, to nemusí být jenom tím, že to neuměl vyplnit. Ani já, ani Míla Ludvík nemusíme nikomu sedět. To znamená, že důvod mohl být klidně prozaičtější, že ani jednoho z nás nechtěl nikdo zvolit. Přece jenom jsme strana otevřená, máme řadu členů, nejsme nějaký spolek 20 přátel.

To by ale znamenalo výraz poměrně velké nedůvěry, třetina propadlých hlasů.
Ne, ne, myslím, že něco se mohlo nepovést, něco prostě někdo nemusel chtít podpořit, to je namístě, to se může stát a jak říkám, přišlo tam přes tuším 1050 lidí. Myslím, že si každý obvod musí sáhnout do svědomí. Mobilizace je třeba namístě. Za můj domovský obvod, je nás tam na Praze 6 zhruba 220 členů, nám jich přišlo 108, každého znám, za každého dám ruku do ohně, každý člověk se podílel na kampaních, potkávám ho na našich setkáních a každý jiný z mých kolegů, kteří jsou ve vedení od jiných obvodů, si musí sáhnout sám do svědomí a říct, zda i on může říct to, co já, že za každého dá ruku do ohně, anebo zda ty členy tam má jenom na to, aby jednou za čas ho přišli podpořit. Mobilizace je proboha na místě. Když je to kampaň - i v primárkách jsem vyzýval k diskusím, dvě diskuse proběhly - je přece logické, že když někdo někoho podporuje, tak pošle třeba esemesku, e-mail: „Pojďme volit." Věc druhá je, a to musím připustit, a vy jste to i prokázali, na svých stránkách, že někdo rozdával v jedné skupině letáky, jak kroužkovat.

Ano, taháky, jak kroužkovat.
To už mi přijde trošičku za hranou. Jedna věc je podpořit, poslat esemesku, ještě před místností říct, tady ten náš Petr, Tonda, Karel ...

Byli to, tuším, kandidáti z Prahy 10.
To mi přijde, že už je trochu smutné, ale jak říkám, primárky jsme po dlouhých letech měli v Praze poprvé. Musíme si to osahat, ale je důležité, co z nich vzešlo. Vzešel z nich lídr, jasná kandidátka, silná kandidátka, schopná. Máme tam náměstka, ministra zahraničí, náměstkyni ministra zdravotnictví, máme tam starostu Městské části Praha 8, stávající poslance, pak tam máme politiky komunální. Výborná kandidátka, musím za ní říct, že jsem spokojený.

A není to třeba pro vás impulz navrhnout, nevím jestli přímo předregistraci, ale nějakou kontrolu členské základny v pražské sociální demokracii? Aby podobným způsobem nemohlo být manipulováno s vnitrostranickými rozhodnutími?
Víte, to jsou přesně ty okamžiky, kdy už končí prostor pro veřejná vyjádření a kdy si to musí strana vyřešit sama. Jak jsem tady sám na začátku rozhovoru říkal, je potřeba představit program a táhnout za jeden provaz a jít dál a pakliže by se nějaká pochybení našla, tak my si je bezesporu rychle vyřešíme.

A na závěr, pane místopředsedo, co pro vás bude úspěch v pražských volbách? Kolik chcete, aby sociální demokracie v hlavním městě získala procent voličské podpory?
Kdyby to celostátně šlo přes magickou dvojku, dvacet plus, ostatně jak máme v kampani 20+, tak by to bylo velmi příjemné. V Praze je to samozřejmě velmi komplikované. Je to složité území, řada stran si zadává velmi schopné lídry svých kandidátek, a kdybychom překročili 15 procent, byl bych velmi spokojený. Ale musíme se porvat o každý hlas a já vím, ne myslím, ale vím, že máme Pražanům co nabídnout, a zkusím se o ten hlas porvat.

Marie Bastlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít