Premiér Sobotka chce znovu zavést nemocenskou v prvních třech dnech nemoci
Premiér Bohuslav Sobotka chce znovu zavést nemocenskou v prvních třech dnech nemoci. Vláda v koaliční smlouvě uvedla, že ji obnoví, pokud se na tom tripartita shodne. Výše dávky by závisela na dohodě odborářů se zaměstnavateli i na "možnostech úpravy" odvodů na nemocenské pojištění. Odbory proplácení od začátku nemoci žádají, proti je ale ministr financí Andrej Babiš i zaměstnavatelé.
"V každém případě je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívám se, že ta dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní a platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu," vysvětlil Bohuslav Sobotka.
Nemocenská by podle něj měla být v prvních třech dnech nižší než v následujících, záležet ale bude na dohodě mezi odboráři a zaměstnavateli i na "možnostech úpravy eventuální platby pojistného", tedy nejspíš na shodě na případném zvýšení či snížení odvodů.
Sobotka vyzval k diskuzi i koaliční partnery - ANO a KDU-ČSL. Ministr financí Andrej Babiš ale s návrhem nesouhlasí, protože zatíží podnikatele.
„My máme taky velké náklady – odvody atakdále. Je pravda, že v koalici je napsáno, že to bude podle toho, jak se domluví tripartita. Pokud ale vím, tak zaměstnavatelé jsou proti, takže uvidíme 2. února, když to bude na stole, k čemu dospějeme,“ řekl.
Odbory jsou pro
Odbory na posledním loňském tripartitním zasedání avizovaly, že zrušení takzvané karenční doby budou letos prosazovat.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné nejdřív znát vývoj výdajů a další ukazatele a také diskutovat o výši pojistného pro zaměstnavatele.
Zrušení karenční doby navrhl i místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD s kolegy. S vlastním návrhem přišli i komunisté. Podle nich by se mělo v nemoci vyplácet 100 procent výdělku. Středula doufá, že senátoři své návrhy stáhnou a přijmou dohodu sociálních partnerů s vládou.
Svaz průmyslu a dopravy se naopak obává, že pokud by návrh na zrušení karenční doby prošel, došlo by k zneužívání nemocenské. Podle odhadů svazu se dá také očekávat zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti až u tří procent zaměstnanců.
"V důsledku toho lze předpokládat nárůst přesčasové práce a nezřídka i přetěžování stávajících zaměstnanců. Zvýšila by se administrativa a firmám by vzrostly náklady na kontrolu nemocných zaměstnanců," uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.
Nemocenská v současnosti
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku.
Od 15. dne nemoci vyplácí nemocenskou Česká správa sociálního zabezpečení, a to maximálně po dobu 380 kalendářních dnů. Účast na nemocenském pojištění je povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro osoby samostatně výdělečně činné.
Dávky se počítají z průměrného denního příjmu. Z částky do 888 korun se bere 90 procent, od 888 do 1331 korun 60 procent a od 1331 do 2662 pak 30 procent. Denní nemocenská od 15. dne dosahuje 60 procent součtu. Maximální denní dávka může činit 879 korun, připadne lidem s příjmem zhruba 81 tisíc korun a víc.
Karenční dobu zavedla jako součást úsporného balíčku vláda Mirka Topolánka. Ústavní soud ji v roce 2008 zrušil. Kabinet ji prosadil znovu, snížil ale odvody firmám.
Podruhé se neproplácením nemocenské v prvních třech dnech nemoci ústavní soudci zabývali před pár lety, úpravu ale nechali v platnosti.
