Přes 25 tisíc nemovitostí je vedeno na neexistující nebo likvidované státní instituce

Desítky tisíc nemovitostí jsou v katastru vedeny na už neexistující nebo likvidované státní instituce. Ukázala to inventura majetku státu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Katastrální úřad v Praze | Foto: Filip Jandourek

Nemovitosti, které jsou v katastru vedeny na zrušené státní instituce, mají většinou malou hodnotu. Stávalo se, že při likvidaci úřadu nebo státního podniku nikdo neurčil, na koho má část majetku dál přejít. Proto katastrální úřad nemohl změnu zapsat.

„Zajímavé je to, že v katastru dnes ojediněle najdete i případy, kdy tam zůstávají zaniklé instituce třeba i z 1. republiky, nebo dokonce ještě z období Rakouska-Uherska. Některé zápisy se totiž nezměnily a musely být i při zakládání současné evidence nemovitostí převzaty z pozemkových knih, které byly založeny právě ještě za Rakouska-Uherska,“ říká předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přes 25 tisíc nemovitostí je vedeno na téměř 1400 neexistujících státních institucí. O jejich osudu mluví ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu

Časté jsou podobné případy také z 80. let minulého století.

„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových provedl inventuru státního majetku a sestavil mapu majetku státu. Z ní mimo jiné vyplývá, že je v katastru nemovitostí zapsáno přes 25 tisíc nemovitostí vedených na 1380 neexistujících či likvidovaných státních institucí,“ vysvětlil mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.

Podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO za nedostatečným přehledem majetku nestojí jen historické důvody, ale také neochota jednotlivých resortů nahlásit svůj majetek do jednotného registru.

Při inventuře se podle něj projevil často nelogický postup úřadů. „Osobně jsem se také věnoval jedné kauze - paláci Hybernia na náměstí Republiky. Absurdní pro mě je, jak stát rozhodl, že obce s rozšířenou působností by měly mít sídlo v Praze. Obce jako Brandýs nad Labem, Černošice, Šlapanice a Nýřany,“ říká Babiš.

Často se stávalo, že obce platily vyšší nájem, než kolik dostávaly za pronájem vlastních prostor.

Prodat, nebo pronajímat?

Pokud po deset let nikdo neuplatňuje vlastnická práva, přechází opuštěná nemovitost na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Nejprve zkoumáme, jestli neexistuje nástupnická státní organizace. Pokud tomu tak není, tak je ze zákona přepíšeme na náš úřad a uděláme podrobné místní šetření – ekonomickou analýzu, co je pro stát výhodnější. Aby to stát využíval, dlouhodobě pronajímal nebo prodal,“ vysvětluje generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.

Z 25 tisíc bezprizorních položek je 24 200 pozemků, 892 staveb a 22 jednotek. Provoz pozemků úřad podle ředitelky příliš nezatíží: „Pozemky na provoz a údržbu nejsou tak náročné, jako jsou stavby.“

Nejvíce takových nemovitostí se nachází v Praze, okresech Litoměřice, Česká Lípa a Teplice. Podle majetkového úřadu by se na administrativních budovách státu mohlo ušetřit až 362 milionů korun.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme