Prezident bude i nadále jmenovat profesory vysokých škol. Za určitých podmínek
Vysokoškolské profesory bude i nadále jmenovat prezident republiky, osobně jim také předá dekrety, pokud si to budou rektoři výslovně přát. Shodli se na tom dnes ministr školství Marcel Chládek z ČSSD a prezident Miloš Zeman. Ten si ale stanovil několik podmínek. Před samotným jmenováním chce například dostat seznam navržených kandidátů.
Prvních 64 dekretů dostanou akademici už 18. prosince na slavnostním ceremoniálu v pražském Karolinu.
Návrhy na jmenování profesorů podávají vědecké nebo umělecké rady škol ministrovi školství a ten je nadále předává Hradu. Nicméně prezident – a to je jeden z dohodnutých kompromisů – k nim může mít výhrady.
„Prezident bude předem konzultován s navrženými kandidáty na vysokoškolské profesory a v případě, když o některém z nich vyjádří svoje pochybnosti, tak samozřejmě dojde k přezkoumání tohoto rozhodnutí, a to nejenom na úrovni vědecké rady, ale také na úrovni jiných orgánů – podle charakteru pochybností, které o navrženém kandidátovi existují,“ popsal Zeman.
Vysokoškolské profesory bude nadále jmenovat prezident. Podrobnosti přinesla reportérka Petra Benešová
Připomněl také, že na jmenování profesorů netrval, uvažovalo se například o tom, že by ho nahradil předseda Senátu nebo ministr školství. Rektoři ale několikrát projevili přání, aby se v tomto směru nic neměnilo.
Jmenování profesorů je součástí novely vysokoškolského zákona. Chládek doufá, že by mohla začít platit v příštím roce. Sám je s dohodnutým kompromisem spokojený.
„Jednotlivé návrhy předložím a zkonzultuji je s panem prezidentem. Pokud tam budou zásadní výhrady k některé profesuře, já z pozice ministra mám již nyní možnost toto nechat prověřit a stanovisko příslušné instituce poté předložím panu prezidentovi, aby pan prezident měl ucelenou informaci o tomto návrhu a mohl se rozhodnout na základě jasného stanoviska,“ přiblížil.
Místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek ale toto řešení považuje za nepřijatelné pro akademickou veřejnost.
„Jednak ohrožuje autonomii vysokých škol a jednak je to zbytečný krok vzhledem k tomu, jak už teď je ta procedura složitá, komplikovaná a kolik různých grémií posuzuje kandidáty na půdě univerzity,“ vysvětluje Bek.
Podle něj by prezident neměl zpochybňovat odbornost a kvalitu navržených kandidátů, ale pouze upozorňovat na případná procesní pochybení.
Podmínka, že kandidát na profesora může být v případě pochybností znovu přezkoumán, se nelíbí rektorovi Mikuláši Bekovi
„Politické funkce nezmocňují nikoho k tomu, aby posuzoval odbornou kompetenci profesora mikrobiologie. A velmi bych se obával případného posuzování nějakého slušného chování kandidátů někým mimo univerzitu, někým z politiků, protože se obávám rizika politického zneužití,“ dodává rektor.
Spory ohledně jmenování profesorů vznikly loni na jaře, kdy prezident původně nechtěl jmenovat akademika Martina C. Putnu kvůli jeho údajně nevhodnému chování na veřejnosti.