Prezident Klaus poprvé přijal Dominika Duku jako kardinála

Poprvé jako oficiálně jmenovaný kardinál se vrátil do Česka arcibiskup Dominik Duka. Jeho první kroky vedly na pražský Hrad do svatovítské katedrály a přijal ho také prezident Václav Klaus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dominika Duku přijal po návratu z Vatikánu prezident Václav Klaus | Zdroj: ČTK

Dominik Duka v červeném kardinálském rouchu budil na Pražském hradě značnou pozornost. Pro davy zahraničních turistů bylo jeho slavnostní uvítání po návratu z Vatikánu další atrakcí.

Před katedrálou čekali na Duku kanovníci Metropolitní kapituly u svatého Víta. Za zpěvu litanií poté prošel katedrálou, uctil ostatky svatého Vojtěcha a v tichém zamyšlení spočinul u jednoho ze svých předchůdců, kardinála Františka Tomáška.

Přehrát

00:00 / 00:00

Význam jmenování Dominika Duky kardinálem shrnul v Ozvěnách dne Radiožurnálu církevní historik Jaroslav Šebek

Prezident Václav Klaus při setkání s Dominikem Dukou řekl, že jej pozval proto, aby mu mohl poblahopřát. Jmenování kardinálem je podle Klause oceněním nejen Duky osobně, ale i českých katolíků ve světě. Prezident také předal kardinálovi písemnou gratulaci.

Dominik Duka se stal v pořadí dvaadvacátým kardinálem pocházejícím z českých zemí. Titul mu udělil ve Vatikánu papež Benedikt XVI. V Česku jsou nyní dva kardinálové, vedle Duky ještě jeho předchůdce Miloslav Vlk.

Česko má dva kardinály

To, že Česko, tato malá a značně sekulární země, má dva kardinály, je celkem pozoruhodné. Nicméně to není až tak nepochopitelné. Jak dnes upozornil Duka, Československo, později Česká republika se vždy těšila zájmu církevní politiky Vatikánu.

„Vatikán patřil mezi první státy, které uznaly Československou republiku po roce 1918. Vatikán je jednou z mála zemí, který například neuznal Mnichovskou dohodu. Vatikán také podporoval existenci Československé republiky a počítal s Československem v protihitlerovské koalici,“ poznamenal Duka.

Kardinál Dominik Duka | Foto: Jana Šustová

Připomněl, že Vatikán také podporoval demokratický život v Československu před i po únoru 1948 a v roce 1968. „Také víme, že to byl Vatikán, který uvítal politické změny, které nastoupily v listopadu 1989,“ poznamenal kardinál.

Kardinálové patří k nejbližším poradcům papeže, jehož mohou i volit. Jako jednu ze svých priorit si Duka vytýčil podíl na takzvané nové evangelizaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Návrat kardinála Dominika Duky do Prahy sledovala redaktorka Eva Hůlková

„Patří mezi ně samozřejmě oslovování věřících a sekulární společnosti, ale současně do této sféry spadají i kontakty s veřejnou sférou, rozvíjení i společenské dimenze života církve. U nás se nová evangelizace projevuje velmi výrazně v dialogu mezi akademickým světem a světem víry,“ vysvětlil ve vysílání Radiožurnálu církevní historik Jaroslav Šebek.

Sám Duka doufá, že naše společnost začne více přemýšlet nad skutečnými hodnotami. „Které dokáží náš život, chceme-li ve světské řeči, opravdu zkvalitnit, ale především do něho přinést trochu radosti a úlevy,“ řekl Duka. Kromě jiného se nyní bude nový český kardinál zabývat zákonem o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a posléze, podle Duky snad konečně, ratifikací česko-vatikánské smlouvy.

Eva Hůlková, Martin Hromádka, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme