Zemanovy výjezdy do krajů byly předvolební kampaň. Třikrát porušil zákon, konstatoval dohledový úřad

Třikrát porušený zákon a upozornění na netransparentní financování. S takovým výsledkem kontroly kampaně Miloše Zemana v prezidentských volbách v roce 2018 přišli nyní pracovníci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. „Nejzávažnější a nejproblematičtější porušení jsou výjezdy do krajů, kdy docházelo ke křížení veřejné funkce a vedení kampaně,“ okomentoval pro iROZHLAS.cz vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček.

Praha (Aktualizováno: 11:27 30. 8. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volební plakát s fotografií Miloše Zemana v Praze.

Volební plakát s fotografií Miloše Zemana v Praze. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Psal se 9. listopad roku 2017 a v Česku vrcholily prezidentské předvolební kampaně. Zatímco ostatní kandidáti na hlavu státu otevřeně mluvili o tom, čím chtějí získat voliče, Miloš Zeman tvrdil, že on sám se žádné kampaně neúčastní.

V předvolebních kampaních nejde o fakta a pravdu, opakovaně to zafungovalo, předestírá komentátor

Číst článek

„Nepovedu žádnou předvolební kampaň,” nechal se několikrát slyšet. Odmítal názory, že jeho výjezdy do krajů za občany podniká hlavně kvůli obhájení prezidentského křesla.

Počátkem listopadu se svým týmem zavítal do Zábřehu na Olomoucku, kde před městským úřadem uspořádal veřejné setkání s občany. Tohoto mítinku se zúčastnil i pracovník Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý.

Právě na jeho poznatcích nyní úřad zpochybnil Zemanova prohlášení a došel k závěrům, že tehdy ve třech případech porušil zákon. Problematická byla konkrétně rozdávaná fotografie, dále nezapočítání finančních výdajů do celkových nákladů kampaně a pozdě dodané závěrečné účetnictví.

Fotografie volební propagací

„Děkuji! Miloš Zeman.“ Takový text nesla fotografie prezidenta Zemana, kterou na akci rozdávali organizátoři. Na rubové straně byly umístěny státní znak a prezidentská standarta, kontaktní údaje na Kancelář prezidenta republiky a popisek „Miloš Zeman, prezident České republiky“.

Rozdávaná fotografie na předvolebních mítincích prezidenta Miloše Zemana | Foto: Reprofoto Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Právě v Zemanově vyobrazení kontroloři našli první prohřešek. „Fotografii kontrolované osoby lze označit za volební propagaci, která však nebyla označena povinným údajem, to je informací o zadavateli a zpracovateli. Vzhledem k podobě vyobrazení mohla tato fotografie dodat vystupování kontrolované osoby punc oficiality,“ napsal v závěrečném protokolu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček.

Výjezdy do krajů

Zatímco během prvního volební období mezi lety 2012-2017 byl Miloš Zeman velmi aktivní, ve druhém si podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka zvolil „pozvolnější“ přístup.

Při své první pětiletce vyjel celkem do krajů sedmapadesátkrát. Kromě Prahy navštívil každý minimálně čtyřikrát.

Po znovuzvolení již tolik cest za občany nepodnikl, v posledním roce a půl také s přispěním pandemie koronaviru. Do krajů tak za poslední téměř tři a půl roku 5krát.

S takovým výkladem ale prezident Zeman nesouhlasí, což uvedl do protokolu úřadu, který dostal možnost připomínkovat. „Za součást volební kampaně by se pak měly považovat i ostatní oficiální fotografie prezidenta republiky umístěné například na úřadech, školách, ale třeba i vyobrazení na poštovních známkách,“ napsal. S jeho argumentací se však člen úřadu Jiří Navrátil neztotožnil a připomínku - stejně jako všechny další - zamítl.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz serveru iROZHLAS.cz do vydání textu neodpověděl, k výsledkům kontroly se vyjádřil až v pondělí dopoledne na twitteru.

„Jde skutečně o nesmírně bizarní rozhodnutí, kdy je výkon funkce prezidenta republiky vykládán jako předvolební kampaň. Proto považuji toto rozhodnutí za nemístně politické, nikoliv odborné,“ napsal mluvčí.

Již v srpnu žádal Miloš Zeman dohledový úřad, aby závěrečnou zprávu včetně jeho námitek nezveřejňoval, protože tím překročuje své pravomoce. „Kontrolovaná osoba tímto nad rámec výše uvedených námitek Kontrolní orgán vyzývá, aby se zdržel tohoto jednání minimálně ve vztahu k ní,“ žádal prezident utajení výsledků.

Kontroloři ale ve zveřejnění těchto výsledků vidí přispění k větší informovanosti veřejnosti a zvýšení důvěry občanů v transparentnost financování politického života, a proto jeho návrh odmítli. „Zejména v případě kontrolované osoby je dán významný veřejný zájem na zveřejnění výsledků kontroly, protože kontrolovaná osoba ve volbě prezidenta uspěla, a zastává nejvyšší ústavní funkci,“ zakončili své odmítavé stanovisko.

Výjezdy do krajů

Úředníci z pořízených záběrů a výpovědí, například moderátora akce, dospěli k jasnému závěru: v případě Zemanova setkání s občany šlo o předvolební mítink. „Setkání s občany nese oficiální prvky volební kampaně. Je zřejmé, že se akce konala s vědomím a za aktivní účastí kandidáta na funkci prezidenta republiky,“ napsali v závěrečném protokolu.

V čem je problém? Všech 22 setkání, která se konala v době předvolebních kampaní, platily jednotlivé obce a kraje z veřejných rozpočtů a prezident je navíc ani nezapočítal do celkových nákladů. Právě takový postup úřad považuje za protizákonný.

Miloš Zeman po oznámení výsledků druhého kola voleb. | Zdroj: Reuters

„Pokud jde o náklady na realizaci takto definovaných veřejných vystoupení, je třeba, aby byly hrazeny z jiných než veřejných rozpočtů. Je také potřeba dbát na to, aby se náklady na tu část činnosti veřejných činitelů, která souvisí s kampaní, promítly v evidenci nákladů kampaně,“ zdůraznil Hudeček se svým týmem.

S názory kontrolorů se ale neztotožňuje starosta města Zábřeh František John (KDU-ČSL), který stál v čele radnice i minulé volební období. Chybu vidí už v samotném zákoně, ten by měl podle starosty jasně definovat, co je a co není kampaň.

„Ozvala se nám prezidentská kancelář, že chce pan prezident přijet. Kdyby se nám ozval volební tým kandidáta, tak bychom to odmítli, důležité pro nás bylo, kdo je organizátor. Kdyby nám v té době přišlo oficiálně nějaké stanovisko, tak v rámci předběžné opatrnosti budeme opatrní,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Proti se v námitkách vyjádřil i prezident Zeman. „Výjezdy prezidenta republiky jsou a po celou dobu byly součástí výkonu funkce prezidenta republiky. Vzhledem k tomu nebyly a ani nemohly být propagací či volební agitací kandidáta,“ reagoval.

Úředníci však jeho námitku neuznali, protože při projevech kandidáta identifikovali například přísliby na pomoc s lokálními problémy nebo nastiňování politických aktivit do budoucna. 

Sněmovní strany za 7 měsíců předvolební kampaně utratily 140 milionů korun. Nejvíc SPD a Spolu

Číst článek

S jejich závěry se ztotožňuje i politoložka z Univerzity Palackého v Olomouci Eva Lebedová. „Bezplatné vystupování na akcích a v médiích musí být kontrolováno, aby vystupování z titulu zastávání veřejné funkce nebylo zneužíváno pro oficiální volební kampaň,“ vyzývá k důslednému kontrolování.

Nedodržení termínu

Třetím prohřeškem se stalo nedodržení zákonných termínů. Zeman měl na doručení veškerých dokumentů na kontrolní úřad 90 dní po vyhlášení celkového výsledku voleb, lhůtu o dva dny překročil.

Také samotné financování předvolební kampaně se i s odstupem času jeví jako problematické. Miloš Zeman sice zřídil transparentní účet, na který mu přišly dary v hodnotě přes čtyři a půl milionu korun, prostředky ale nevyužil a celý finanční obnos převedl podle zákona na dvě veřejně prospěšné organizace - Fond ohrožených dětí a Nadační fond Ivany Zemanové.

Tisíce halířových příspěvků

Na transparentní účet Miloše Zemana dárci poslali více než 4,5 milionu korun. Takřka 99 % všech transakcí ale tvořily částky nižší 100 korun. Naprostá většina přijatých částek - přesně 25 147 - nebyla větší než 1 haléř. Převážná část těchto plateb navíc ve sdělení příjemci obsahovaly hanlivá, urážlivá nebo reklamní sdělení.

Kontroloři k tomu poznamenali, že to naprosto zahltilo a fakticky znemožnilo jakoukoli kontrolu ze strany veřejnosti a voličů. „Do jisté míry by bylo možno na tyto příchozí transakce nicotné hodnoty nahlížet jako na zneužití práva ze strany dárců,“ napsali do protokolu.

O jeho předvolební kampaň se tak staraly jiné subjekty, které Zemanovi poskytly bezúplatná plnění v celkové částce přesahující 22,5 milionu korun. Prezident se tak přiblížil polovině padesátimilionového limitu, který mohl dohromady utratit před prvním a druhým kolem volby.

Největší sumu poskytl spolek Přátelé Miloše Zemana. Ten vedl prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Za Zemana před prezidentskými volbami zaplatil za inzerce v novinách, billboardy nebo správu sociálních sítí přes 11,5 milionu korun.

Reklamu v tisku prezidentovi zajišťovala i další firma Euro - Agency, za níž stojí podnikatel Miroslav Schön, a ze svých účtů zaplatila přes čtyři miliony. Přes tři miliony korun za Zemana utratil i teplický developer Jaroslav Třešňák, který pro Aktuálně.cz později uvedl, že mu Zeman dříve pomohl v jeho podnikání.

Přispěvatelem se stala také politická strana Strana Práv Občanů Zemanovci. Například za výrobu a rozmístění reklamních bannerů a plakátů vyplatili přes 1,3 milionu korun.

Inzerát, který vyšel v novinách před druhým kolem prezidentských voleb 2018. | Foto: Hana Mazancová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kontrolní úřad sice došel k závěru, že kandidát Zeman v této části nepochybil, i tak se ale kontroloři vyjádřili proti tomuto způsobu financování.

„Kontrolní orgán považuje za vhodné upozornit, že tento styl vedení kampaně není zcela transparentní a volební kampaň není vedena tak , jak bylo zákonodárci předpokládáno“

Tomáš Hudeček (protokol o kontrole, ÚDHPSH)

Bez pokuty

Žádná pokuta ve výsledku prezidentovi nehrozí, při své funkci totiž požívá širokou škálu imunit. „V tomto správním řízení není náš úřad schopen na úřadujícího prezidenta dosáhnout. U ostatních kandidátů by za to pokuta padla. V tom jsou ti neúspěšní znevýhodněni,“ řekl kontrolor Hudeček serveru iROZHLAS.cz. Celá závěrečná zpráva by tak měla hlavně působit jako vodítko pro další předvolební kampaně a její kandidáty.

„Kontrolní orgán považuje za vhodné upozornit, že tento styl vedení kampaně není zcela transparentní a volební kampaň není vedena tak, jak bylo zákonodárci předpokládáno. Široká veřejnost a potencionální voliči jsou tak ochuzeni především o transparentní volební účet,“ vyjádřili své znepokojení.

I to potvrzuje politoložka Lebedová, která se specializuje na předvolební kampaně. „Tato cesta financování z hlediska veřejnosti nepůsobí transparentně. Není to chování, které bychom od prezidentských kandidátů očekávali,“ řekla.

To, že se na výsledky kontroly čekalo tři a půl roku, způsobila podle Hudečka spousta důvodů. „Řešili jsme plno provozních věcí, plán kontrol byl šitý dost horkou jehlou. Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman byl zvolen znovu prezidentem, tak zahájení kontroly zabralo delší dobu,“ připustil.

Úplata = volební kampaň

Co je tedy podle úřadu výkon funkce a co předvolební kampaň? „V době volební kampaně se jakákoliv propagace kandidáta nebo volební agitace v jeho prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho neprospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň,“ definovali kontroloři.

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Pražský hrad

Podle dalších politologů, které server iROZHLAS.cz oslovil, to ale není tak zřejmé, jak se může zdát. „Někdy je ta kampaň vyloženě skrytá a je obtížné ji tak označit, byť všichni vědí, že to jsou předvolební záležitosti. Načasuje se například otevření dálnice, přestřižení pásky, zvýšení důchodů. Prezident Zeman využil možností, které mu jeho úřad nabízel,“ uvedl politolog Karel Páral z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Zeman podle něj měl v tomto velkou výhodu, ale je otázka, zda se to v budoucnu někdy změní. „Tato komparativní výhoda zde bude vždy a zbytek kandidátů se s ní musí popasovat,“ myslí si.

Do jisté míry s ním souhlasí i další oslovený politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze. „Určit hranici je spíše otázka etická než zákonná. Spíš by se mělo změnit to, jak k předvolebním kampaním sami kandidáti přistupují, jde o etické záležitosti. Do toho musí česká politická reprezentace dorůst,“ řekl.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme