Prezident urgoval u Rychetského podnět kvůli lex Babiš. ‚Ptal se, kdy rozhodneme,‘ říká šéf soudu

Když do Česka dorazila finální zpráva evropských auditorů, prezident Miloš Zeman hned připomněl svůj podnět, který podal k Ústavnímu soudu kvůli novele zákona o střetu zájmů. „Moje stížnost ve věci lex Babiš tam leží už tři roky,“ prohlásil v TV Barrandov. Server iROZHLAS.cz teď zjistil, že svoji ústavní stížnost urgoval i přímo u šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Původní zpráva Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Prezident republiky se mě několikrát dotazoval, kdy ve věci Ústavní soud rozhodne, přičemž zdůrazňoval, že ho nezajímá, jak rozhodneme, ale kdy rozhodneme,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro iROZHLAS.cz.

‚Nejsem v politice, abych řešil Babiše.‘ Má premiér podle politiků ANO kvůli střetu zájmů rezignovat?

Číst článek

Prezident Miloš Zeman a hradní kancléř Vratislav Mynář přitom před rokem čelili kritice kvůli snaze zasahovat do rozhodování soudců. Ukázalo se totiž, že Mynář v Zemanově zastoupení kontaktoval špičky české justice. Že by se soudce snažil ovlivňovat, Hrad tehdy odmítl. Prý šlo jen o doporučení.

V případě novely zákona o střetu zájmů, která firmám členů vlády zakazuje pobírat dotace nebo ucházet se o veřejné zakázky, podle Rychetského Zeman rozhodnutí pouze osobně urgoval, a to při „náhodných setkáních“.

Hrad: Lživý příběh

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček dotaz, zda nešlo o nepřiměřený tlak ze strany prezidenta na rozhodovací činnost Ústavního soudu, odmítl. „Kde vůbec berete tu neskutečnou drzost konstruovat lživý příběh o tlaku na Ústavní soud?“ napsal v textové zprávě.

Upozornil na to, že Zeman „neúměrnou délku rozhodování“ u zákona přezdívaného „lex Babiš“ kritizoval už dříve veřejně a proti možným zásahům do pravomoci soudů se ohradil.

„Já přece nechci od Ústavního soudu, aby rozhodl tak či onak. Já pouze chci, aby rozhodl.“

prezident Miloš Zeman (v TV Barrandov)

„Já si myslím, že je to spíš politické taktizování, ale pane Soukupe, já přece nechci od Ústavního soudu, aby rozhodl tak či onak. Já pouze chci, aby rozhodl, a je prokazatelná lenost Ústavního soudu, jestliže tak nečiní,“ prohlásil Zeman v říjnu v TV Barrandov. Naposledy si na průtahy stěžoval v této televizi minulý týden.

I sám Rychetský ovšem koncem listopadu pro Český rozhlas Plus připustil, že není spokojený s tím, že „lex Babiš“ leží na Ústavním soudu už tři roky. Projednávání zákona podle něj závisí na soudním zpravodaji. Ten musí plénu Ústavního soudu předložit své závěry. „Říká mi, že je to složitá kauza,“ vysvětlil předseda soudu.

Vedle Zemana se na Ústavní soud kvůli novele zákona o střetu zájmů obrátila také skupina poslanců vládního hnutí ANO. Úpravu kritizuje dlouhodobě i premiér Andrej Babiš (ANO), jenž tvrdí, že mu zákon upírá základní práva. Pokud Ústavní soud stížnosti vyhoví, může napadené paragrafy zrušit.

Výklad střetu zájmů

Zemanova stížnost u Ústavního soudu se začala řešit potom, co do Česka dorazil finální audit Evropské komise kvůli čerpání unijních dotací. Kontroloři v dokumentu potvrdili své předběžné závěry, že premiér Andrej Babiš (ANO) je kvůli vlastnictví holdingu Agrofert ve střetu zájmů. Po auditním šetření tak došli k závěru, že Babiš porušuje české i evropské právo.

‚Nevyvinuli sami žádnou novou technologii.‘ Pět nejzávažnějších chyb v dotacích pro Agrofert

Číst článek

Babiš se závěry evropských auditorů nesouhlasí, podle něj Evropská komise nemůže vykládat tuzemskou legislativu. Argumentoval mimo jiné i Zemanovou stížností. „České zákony může vykládat jenom český soudce nebo Ústavní soud, ale určitě ne auditor Evropské komise,“ řekl třeba v České televizi.

Server iROZHLAS.cz se na výklad českých zákonů zeptal i Rychetského. „Evropská unie, respektive její orgány, se mohou zabývat tou legislativou členských zemí, která je implementací komunitárního práva (unijní legislativa – pozn. red.), v tomto případě směrnice Evropské unie,“ uvedl šéf Ústavního soudu. Brusel tak podle Rychetského může provádět určitý dohled.

Evropská nařízení – jako bylo třeba to z loňského srpna, kterým Evropská komise zpřísnila pravidla pro střet zájmů – pak platí pro členské země okamžitě, nemusí tak přijímat další zákony na úrovni národní legislativy. „Nařízení jsou přímo závazná. Čili tak, jak jsou vyhlášena v úředním věstníku Evropské unie, tak zavazují na celém území Evropské unie stejně,“ vysvětlil ústavní právník Jan Wintr.

Podle něj se Evropská komise snaží, aby unijní právo bylo maximálně účinné. Pokud jde navíc o evropské dotace, může do výkladu tuzemských zákonů zasáhnout a vydat svá doporučení tak, jak to udělala u auditu o střetu zájmů. „Tím, že jde o evropské dotace, tak to bude ten případ, že české právo bude ovlivněno tím evropským. A potom ho vykládají české i evropské orgány,“ doplnil Wintr.

První audit ke střetu zájmů

  • Do Česka první ze dvou auditních zpráv dorazila koncem listopadu. Týká se čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Jde tedy o peníze, které přerozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo práce a sociálních věcí.
  • Evropští auditoři během šetření, které u nás proběhlo zkraje roku, podrobně zkontrolovali systém rozdělování evropských dotací v Česku, všechny dotace získané společnostmi z holdingu Agrofert a fungování dvou svěřenských fondů, do kterých Andrej Babiš v únoru 2017 svůj koncern vložil. Brusel se věcí zabývá z podnětu organizace Transparency International.
  • Auditní zpráva v podstatě kopíruje původní zjištění, které dorazilo do Prahy na konci května. Evropská komise tehdy dospěla k tomu, že Babiš je ve střetu zájmů a Česko má vrátit dotace až za půl miliardy. Finální audit vyčísluje částku, kterou Česko přikleplo na dotacích holdingu Agrofert neoprávněně, na 285 milionů korun. Suma však s ohledem na další doporučené kontroly nemusí být konečná.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme