Milost pouze smrtelně nemocnému. Je to feudální přežitek, říkal Zeman v minulosti o své pravomoci

Zatímco poslední milosti prezidenta Miloše Zemana vzbuzují nejasnosti, v minulosti svou pravomoc kritizoval. Před svým prvním zvolením v roce 2012 dokonce odmítl jakékoliv omilostnění a označil to za feudální přežitek. „Sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám,“ uvedl při své inauguraci. Server iROZHLAS.cz sestavil přehled výroků Miloše Zemana k udělování milostí.

Výroky Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman na fotografii z 26. ledna 2022

Prezident Miloš Zeman | Foto: Petr Topič/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Již před prezidentskými volbami v roce 2013 se Miloš Zeman stavil k milostem velmi striktně: udělil by ji tehdy pouze tomu, kdo by byl smrtelně nemocný a zbývalo by mu posledních pár týdnů života. Odsouzený by se však nesměl dopustit velmi závažných trestných činů. 

„Neuděloval bych je nikomu s výjimkou případů, kdy někdo umírá na smrtelnou nemoc a chce posledních pár týdnů života strávit v domácím prostředí, pokud nějaké má. V takovém případě bych milost udělil na základě lékařského doporučení. Avšak s výjimkou případů velmi závažných trestných činů, jako je třeba vražda.“

Miloš Zeman (4. června 2012, Parlamentní listy)

I po svém prvním zvolení si ještě Zeman stál za svými názory a požadoval změnu Ústavy. To si zároveň předsevzal jako jeden ze svých závazků jeho prezidentské funkce. 

„V Ústavě ČR existují zbytečné monarchistické prvky, jako je například právo prezidenta udělovat amnestii nebo milosti. Sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám a přál bych si, aby byla změněna Ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institut amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků mé prezidentské funkce.“

Miloš Zeman (8. března 2013, Hradčanské náměstí vedle sochy T. G. Masaryka)

Ten stejný den - při své inauguraci - se znovu k milostem vrátil a opět vyzval ke změně Ústavy.

„Sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám a přál bych si, aby byla změněna Ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institut amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků mé prezidentské funkce.“

Miloš Zeman (8. března 2013, inaugurace)

Po několika letech začal prezident Zeman svůj názor měnit. Poprvé se tak stalo u odsouzeného vraha Jiřího Kajínka. Toho omilostnil v květnu 2017. Kajinek byl ve vězení 23 let.

„Až na Kajínka, což byl opravdu speciální případ, protože nikdo jiný neseděl 23 let, tak jsem dal asi osm milostí na základě toho, že ti lidé byli ve velice těžkém zdravotním stavu a že se nedopustili závažného trestného činu. A v této praxi bych pokračoval a pochopitelně 'druhý Kajínek' už nebude.“

Miloš Zeman (7. ledna 2018, Pressklub Frekvence 1)

Loni již připustil, že je potřeba uvažovat i o pochybnostech, které „někdy při vynesení rozsudku máme“.

„Jednou jedenkrát jsem udělil milost, která neodpovídala těmto kritériím. To byl známý případ člověka, který byl 23 let ve vězení a jeho vina nebyla jednoznačně prokázána (...) Tehdy jsem se řídil starořímskou zásadou 'in dubio pro reo' a myslím si, že je dobré, abychom uvažovali i o pochybnostech, které někdy při vynesení rozsudku máme.“

Miloš Zeman (13. února 2020, jmenování soudců)

vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme