Prezident není podle Weigla zastáncem přímé volby hlavy státu

Prezident Václav Klaus není podle svého kncléře Jiřího Weigla zastáncem toho, abychom si hlavu státu vybírali přímo. Podle Klause zároveň nemá smysl diskutovat o přímé volbě bez změny pravomocí hlavy státu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentská standarta vlající nad Pražským hradem

Prezidentská standarta vlající nad Pražským hradem | Foto: Marián Vojtek

Problém vidí prezident hlavně v tom, že po volbách je možné, aby se moci chopily slabé vlády, kdy jejich převaha často záleží pouze na několika hlasech. Vysvětluje prezidentův postoj vedoucí jeho kanceláře Jiří Weigl.

„Pak prezident se domnívá, že daleko zásadnějším problémem, než způsob volby prezidenta, je to, že u nás vlastně volební systém nevede k vytvoření stabilních, silných vlád, které mohou vládnout. A uskutečňovat své programy,“ konstatoval Weigl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Weigl k přímé volbě prezidenta republiky

Vyjednavači tří vládních stran i opoziční ČSSD se na začátku měsíce dohodli, že přímá volba prezidenta by měla být dvoukolová, podobná současným volbám do Senátu. Politici budou ještě diskutovat o podrobnostech, řekl tehdy po jednání ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS):

„Nyní budeme diskutovat některé detaily, například to, jaká má být doba mezi prvním a druhým kolem. To znamená, zda zvolit variantu jednoho týdne, nebo tuto lhůtu prodloužit například na 14 dnů, jako to mají některé země v rámci Evropy.“

Současná pravidla volby prezidenta

Navrhovat kandidáta na prezidenta může nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který na společné schůzi obou komor parlamentu získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.

Jiří Weigl | Foto: Marián Vojtek

Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. V tom je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

V případném třetím kole je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů dohromady. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. Společné schůzi zákonodárců podle ústavy předsedá šéf Poslanecké sněmovny.

Souhrn zpravodajství z minulé volby prezidenta, fotogalerie i zvukový archiv najdete na speciálním webu Volba prezidenta 2008.

Milan Kopp, Václava Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme