‚Jen málo témat rozděluje českou společnost napůl.‘ Vyznamenání dostali Červenka i Rottrová
Do vedení země by se měly hledat osobnosti, které se zabývají skutečnými problémy a mají vize a plány, nikoli ty, které staví vzdušné zámky a vedou prázdné souboje. V projevu před předáváním státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu to v pondělí řekl prezident Petr Pavel. Ocenil 56 osobností, o šest méně než loni.
Pavel v pondělí udělil čtyři nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva. Loni jich bylo šest. Propůjčil jej Evě Jiřičné nebo Jiřímu Kyliánovi.
Šest osobností v pondělí získalo druhé nejvyšší vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 2023 to bylo o tři více. Letos mezi ně patří papež Jan Pavel II., filozof Daniel Kroupa i Anna Šabatová.
Státní vyznamenání: Ocenění od prezidenta převzali Hilgertová, Janda i Šabatová
Číst článek
Osm lidí loni obdrželo medaili Za hrdinství, letos sedm. Mezi nimi byl i válečný veterán Lukáš Hirka, vlakvedoucí Roman Juřena i pracovník autoservisu Lukáš Dudík.
Prezident udělil v obou letech stejný počet medailí Za zásluhy - 39. Dostali je například herci Ivan Trojan, Ondřej Vetchý i Daniela Kolářová. Seznam všech letos vyznamenaných najdete zde.
Předchozí prezident Miloš Zeman za své desetileté funkční období vyznamenal 394 osobností. Při posledním předávání vyznamenání ve funkci před dvěma lety oceněním 78 mužů a žen vybočil ze svého obvyklého počtu zhruba 40 vyznamenaných.
Havel mezi lety 1995 a 2002 udělil víc než 400 vyznamenání. V roce 1998 u příležitosti 80 let vzniku Československa vyznamenal téměř 90 osobností, za což ho kritizoval tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a nástupce ve funkci prezidenta Václav Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností, a nikoli hned několika desítkám lidí.
Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.
Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Projev prezidenta
Prezident Petr Pavel v proslovu také uvedl, že Česko potřebuje reformu důchodů, změny ve zdravotnictví, v justici, ve školství, v ochraně životního prostředí, v digitalizaci, v daních nebo ve veřejné správě a uspořádání země. Všechny tyto extrémně složité úkoly jsou podle hlavy státu nutným předpokladem pro to, aby se nesnižovala kvalita života.
1:49
Bez party se nedá vyhrát, hlásá vyznamenaný kapitán hokejové reprezentace a mistr světa Červenka
Číst článek
„Zkusme si konečně definovat, co je pro naši zemi zásadní. Silná společnost je vzdělaná, hospodářsky zdatná, s rozvinutou infrastrukturou, inovující, tolerantní a taková, kde se každý domůže svých práv. Taková, která se stará o slabé a ohrožené,“ uvedl Pavel. Nutnost zásadních reforem srovnal s děním po roce 1989, kdy některé změny také vyžadovaly ne vždy líbivé kroky. Apeloval na nacházení shody, politické i společenské.
Pavel řekl, že nebude podporovat politiky, kteří nabízejí snadná řešení a jdou cestou nejmenšího odporu. „Naopak, s mojí podporou mohou počítat ti, kteří budou s odvahou a odpovědností přistupovat i k řešení nepopulárních otázek,“ podotkl.
Prezident uvedl, že před 106 lety 28. října Československo dostalo privilegium vlastní země, vydobyté osobní odvahou a vytrvalým úsilím, ale také hrdinstvím a mnoha oběťmi. „Toto privilegium bylo potvrzeno před 35 lety, kdy naše společnost, svazovaná dobou totality, dokázala prosadit touhu po svobodě,“ poznamenal.
Na rozdíl od mnoha jiných částí světa je Česko v historicky nejdelším období svobody, bezpečí, klidu a ekonomické prosperity, řekl. „Zároveň máme to štěstí, že se můžeme inspirovat a nechat se hodnotově vést lidmi, jejichž činy, vytrvalost, dobročinnost, umělecké nebo sportovní nadání nebo celoživotní práce jsou v tento den oceňovány,“ dodal Pavel.
2:05
Vždy mě zajímá spíš člověk než velké politické mechanismy, říká vyznamenaná režisérka Holland
Číst článek
Apeloval na to, aby lidé nepodléhali apatii, nestávali se jen nezúčastněnými pozorovateli, případně lacinými kritiky veřejného dění, ale aby byli jeho aktéry. Za důležité považuje hlava státu si připomínat, jak je demokracie ve skutečnosti křehká a že je o ni nutné stále pečovat.
„Dnes se bohužel nemusíme dívat daleko za naše hranice, abychom si uvědomili, s jakou lehkostí a rychlostí může docházet k erozi základních kamenů demokracie. Nemusíme bohužel ani složitě hledat příklady agresivního porušování mezinárodního práva. Ani příklady států, jejichž vedení ohrožuje budoucnost vlastní země, mnohdy jen ve jménu osobního prospěchu a prestiže či zachování tváře,“ konstatoval prezident. Nejsmutnějším scénářem by podle něj bylo to, kdyby se Česko vydalo stejným směrem.
Pavel také řekl, že stále věří tomu, že není pravdou, že představy společnosti o světě ji rozdělují na dva nesmiřitelné tábory. „Ve skutečnosti je jen málo témat, která by českou společnost rozdělovala na půl. Osobně budu dál usilovat o to, aby jich ve veřejné debatě nepřibývalo. A především o to, abychom se vyvarovali nenávisti, která nikdy nic dobrého nepřinesla,“ uvedl.
2:11
Taková normální rodinka i Vratné lahve. Kolářová jako jedna z prvních hereček podepsala Několik vět
Číst článek
Hlava státu také ocenila to, že při nedávných povodních se opět projevila solidarita české společnosti. Většina lidí nemluvila o nefunkčním státě, ve který by ztratila důvěru. „Většina z nás naslouchala doporučením odborníků, záchranných složek, úředníků, dokonce i politiků,“ míní. Pavla ale zaráží motivace lidí, kteří bez erudice šíří lži a polopravdy. „Oslabují důvěru v instituce, vědu, fakta. Činí tak naši společnost méně odolnou,“ podotkl.
Za nutné považuje to, aby byli na těžké situace připraveni nejen občané, ale také všechny složky státu včetně legislativy. Platí to podle něj o to více o hrozbách, o nichž se dobře ví - klimatických, zdravotních, migračních, energetických, bezpečnostních nebo technologických. „Takové, pro které žádná jednoduchá řešení neexistují. A přesto bychom si měli pokládat nepříjemné otázky, co a jak budeme dělat, až na nás ještě silněji dopadnou, a na možné scénáře se připravovat,“ řekl prezident.
