Dvě procenta HDP na obranu a 130 procent průměrné mzdy pro učitele. Pavel podepsal nové zákony
Česko by mělo ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, ve středu podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Zákon nabude účinnosti od července, a bude se tedy vztahovat už na návrh státního rozpočtu pro příští rok.
Předpis zavazuje kabinet k tomu, aby v navrhovaném rozpočtu stanovila obranné výdaje ve výši nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
Největší důvěře Čechů se těší Pavel, následují Okamura s Babišem, ukázal průzkum CVVM
Číst článek
V roce 2024 by podle důvodové zprávy měly ministerstvu obranu vzrůst příjmy v porovnání se střednědobým rozpočtovým výhledem asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO.
Zákon předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Zákon mění také rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
Platy učitelů
Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48 204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové.
Učitelé mají mít plat kolem 130 procent průměrné mzdy, schválili senátoři
Číst článek
Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v Česku. Průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta.
Senát kvůli nejasnostem požádal ministerstvo školství, aby zajistilo, že výše učitelských platů bude vycházet z předpokládané aktuální průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Další možností je stanovit koeficient výpočtu na základě průměrné mzdy v národním hospodářství v předminulém roce podle dat Českého statistického úřadu tak, aby byla dosažena garance 130 procent v predikci aktuálního roku.
Celková výše peněz na platy učitelů musí podle schválené úpravy činit od příštího roku „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“.
Garance se netýká všech pedagogických pracovníků na rozdíl od původního vládního návrhu, který předpokládal stanovování objemu peněz na jejich platy na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.
Všeobecné nebo odborné vzdělávání? Potřebujeme kombinaci obojího, soudí analytik pracovního trhu
Číst článek
Novely také umožní, aby odborně vzdělaní vysokoškoláci mohli učit předměty podle své profese po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách. Změna je reakcí na nedostatek učitelů zejména přírodovědných oborů a hlavně ve středních a severozápadních Čechách.
Možnost expertů bez pedagogického vzdělání učit jako kvalifikovaní pedagogové je podle kritiků degradací učitelské profese. Nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud by chtěli učit po třech letech dál.
Normy také zavádí pozici školského logopeda, což vzbudilo nevoli v řadách klinických logopedů, provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy.
Novely posilují pravomoce ředitelů škol ve vztahu k metodám a formám vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení.
