V kontrastu se Zemanem vypadá Pavel jako prezident úplně jiných kvalit, říká politolog Hloušek
Jak vyznělo prvních 100 dnů Petra Pavla v prezidentském úřadu a co mohly napovědět o dalším působení na postu hlavy státu. Na otázky Radiožurnálu odpovídal Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního politologického ústavu fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Jak úvod Petra Pavla hodnotíte? Za co si jednoznačně může připsat plusové body?
Může si připsat plusové body za většinu toho, co dělá, ale asi za nevýraznější úspěch právě považuju to, že se mu podařilo jistým způsobem zesouladit zahraničněpolitickou linii prezidenta a vlády. To je něco, co Českou republiku dlouhodobě poškozovalo, a je to něco, co vlastně velmi radikálně hned po svém nástupu změnil.
Pavel na Hradě zhodnotil prvních 100 dní ve funkci. Chce se setkat s kandidátem na ministra Výborným
Číst článek
Zaznamenal jste naopak nějaký slabší moment v tom, jak Petr Pavel uchopil pozici hlavy státu?
Drobný slabší moment možná můžeme spatřovat v tom, jakým způsobem se nedokázal úplně ze začátku dohodnout se Senátem na svých kandidátech na ústavní soudce. Nicméně ale i tady se velmi rychle poučil z toho, co se mu nepodařilo, a nakonec všechno proběhlo tak, jak si předsevzal. Ale upřímně řečeno nějaké výraznější slabší momenty nenastaly.
Někteří komentátoři poukazovali na možná poněkud hektický začátek Pavlova působení na prezidentském postu, je fakt, že se možná příliš často vyjadřoval k aktuálnímu dění apod. Měl by takříkajíc ubrat plyn? Což ostatně avizovala jeho kancelář, alespoň pokud jde o prezidentova veřejná vystoupení a tiskové konference.
Ono to skutečně na začátku vypadalo, že vlastně se nezastavil „z dynamiky prezidentské kampaně“ a že ve velkém tempu, rychlém tempu pokračoval i nadále. Samozřejmě že není potřeba, aby byl tak aktivní jako na samotném počátku svého úřadu. Ono se zdá, že už trošičku si uvědomil, že se nemusí vyjadřovat pokaždé ke všemu a nemusí toho být tolik.
Ale na druhou stranu ono to trošičku bylo i v kontrastu s jeho předchůdcem, který zejména ve druhém volebním období a na jeho konci byl poměrně pasivní, takže se to mohlo zdát jako něco, co je trošku zvláštní, ale upřímně řečeno, zase tak extrémní to nebylo, všichni prezidenti, i koneckonců i Miloš Zeman na začátku svého prvního volebního období, byli docela aktivní.
Prezident Pavel ve Sněmovně: Překvapuje mě urputnost politických bojů. Chybí mi větší tolerance
Číst článek
Daří se prezidentu Pavlovi už na začátku mandátu nějak výrazněji plnit ambici měnit atmosféru, náladu ve společnosti?
To je něco, co se asi těžko po 100 dnech vládnutí dá posoudit, protože na jakékoliv změny společenské atmosféry je potřeba delší čas. Každopádně kroky, které dělá, ať už vlastně „poselství“, která vysílá směrem k veřejnosti, anebo snahou nějakým způsobem zprostředkovat jednání mezi vládou a opozicí. To jsou kroky, které potenciálně vést ke zlepšení mohou, ale opravdu musíme ještě počkat, jestli ty jeho dobře míněné apely opravdu budou rezonovat ve společnosti.
Jaké tedy šance dáváte Petru Pavlovi, pokud jde právě o proklamovanou snahu být jakýmsi mediátorem na tuzemské politické scéně? Tlumit vyhrocené vztahy mezi vládními kruhy a opozicí. V tomto duchu se nesla i nedávná prezidentova zastávka v Poslanecké sněmovně, ale hned poté se oba tábory do sebe zase naplno pustily. Tady asi hlava státu moc nezmůže, nebo ano?
Hlava státu moc nezmůže, pokud nebudou chtít i ti ostatní, pokud se z nich nestanou nějací partneři v dialogu, který ten prezident může trošku iniciovat a trochu moderovat.
Ale je potřeba, aby to prostě zkoušel, je potřeba, aby rozhodně tady na tu funkci nerezignoval, protože polarizace české politické scény je poměrně vysoká a každý hlas, který se nějakým způsobem pokouší moderovat, každá aktivita, která se pokouší najít něco, co přesahuje každodenní zápolení mezi vládou a opozicí, je dobrá.
Novým ústavním soudcem může být Fremr. Bývalého místopředsedu soudu v Haagu navrhl Pavel Senátu
Číst článek
A byť zase je to běh na dlouhou trať a byť to nepřinese nějaké velké, rychlé, výrazné výsledky, tak je to něco, co třeba já na činnosti prezidenta Pavla oceňuji.
Vy už jste na to narazil, ale hraje při posuzování tohoto prezidentského startu Petra Pavla podstatnější roli to, jak pojal úřad jeho předchůdce Miloš Zeman? Nebo by to vyznělo podobně bez ohledu na to, po kom přebíral pozici hlavy státu?
Úplně podobně by to nevyznělo, kdyby třeba přicházel po Václavu Klausovi nebo Václavu Havlovi. Samozřejmě by to bylo postaveno trochu jinak a některé věci by byly vnímány jako méně výrazný rozdíl, právě co se týká třeba aktivity. Ale jistě hraje to roli.
To druhé období Miloše Zemana bylo řekněme velmi svérázné a specifické a tím pádem samozřejmě Pavel vypadá jako prezident úplně jiných kvalit a úplně jiného nasazení. Což je koneckonců asi i pravda, ale samozřejmě pokud by nám „vládl“ nějaký normálněji se chovající prezident, tak by to tak kontrastní nebylo.
25:14
Soudržnější než Klausova a Nečasova vláda. Fialův kabinet se kvůli škrtům nerozpadne, soudí politolog
Číst článek
Rýsuje se pro prezidenta Pavla na obzoru, možná v dohledném horizontu, důležitá zkouška, která by mohla výrazně napovědět, jak zvládá a zvládne roli hlavy státu?
Úplně upřímně nejbližší zkouška, která pro něho bude, tak nastane v souvislosti s dalšími parlamentními volbami a na to on má přece jenom ještě docela hodně času. Ty volby budou až v roce 2025, pokud se nestane něco mimořádného.
Ale samozřejmě nějaké další případné posuny na politické mapě České republiky, i třeba v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, mohou trošičku posunout českou politickou debatu. A pokud si bude chtít uchovat roli moderátora, tak bude muset reagovat na aktuální vývoj.
Nicméně si myslím, že to, co v něm je, se ukáže hodně zásadně po parlamentních volbách. A to v tom kontextu, že hlava státu docela zásadním způsobem vstupuje do procesu vytváření vlády. Takže to bude taková jeho největší zkouška.
