Prezident podpořil zákon o referendu. Má k němu jen drobné připomínky
Prezident Miloš Zeman doporučil sněmovně schválit ústavní zákon o celostátním referendu. K návrhu má jen tři dílčí připomínky. Tyto drobnosti ale podle něj vyžadují spíš zpřesnění než zásadní změnu. Zeman navštívil sněmovnu při příležitosti prvního čtení zákona. Poslanci později projednávání návrhu přerušili.
„Důkladněji jsem si tento zákon prostudoval, jinak bych neměl odvahu před vás předstoupit, a s výjimkou několika drobností, které spíše vyžadují zpřesnění než zásadní změnu, bych doporučil Poslanecké sněmovně tento zákon schválit,“ řekl prezident Miloš Zeman.
Jednou z výhrad Miloše Zemana je role Ústavního soudu. Vyhranil se také proti tomu, že by předmětem referenda nesměl být právní předpis, občané by se tak podle něj nesměli vyjádřit například k návrhu zákona.
Celostátní referendum by vyhlašoval prezident. Peticí by o něj muselo požádat aspoň 250 tisíc občanů. Aby referendum platilo, musela by kladně nebo záporně odpovědět aspoň čtvrtina oprávněných voličů. Výsledek by byl pro ministry závazný.
Poslední výhradou prezidenta je, že by se podpisy při návrhu referenda měly ověřovat stejným způsobem jako při prezidentské volbě.
Ve svém projevu také kritizoval odcizení politiků od normálních občanů a upozornil, že v Česku dlouhou dobu klesá prestiž politické profese u veřejnosti. Systém referend by to ale podle něj mohl pomoci změnit.
„Alespoň částečně může politikům jejich prestiž vrátit tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování,“ uvedl prezident před poslanci.
V projevu se Zeman vyslovil také pro změnu systému volby starostů, povinnou volební účast a panašování, tedy výběr kandidátů napříč volebním spektrem.
Zákonodárci TOP 09 odešli před projevem prezidenta ze sálu, protože nechtěli projev Miloše Zemana slyšet.
„Pan prezident má nepochybně právo vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny, poslanci mají právo ho nevyslechnout a případně odejít ze sálu,“ vysvětlil poslanec Martin Plíšek z TOP 09.
Podle Hradu je ale zbabělost, když někdo odmítá vyslechnout toho, s kým nesouhlasí. TOP 09 i ODS navíc s vládním návrhem zákona dlouhodobě nesouhlasí.
„Domníváme se, že je to pouze hra na referendum. Je to takový velmi drahý průzkum veřejného mínění, protože zákon tak, jak je předložen, nezavazuje k ničemu. Pouze k tomu, aby vláda tu věc nějakým způsobem projednala, ale parlament není ničím vázán,“ výhrady opozice Markéta Adamová z TOP 09.
Češi hlasovali v referendu zatím jen jednou, a to o vstupu země do Evropské unie. Častější všelidová hlasování by mohla dát občanům větší možnosti mluvit do dění v Česku. Mohli by hlasovat například o datu zavedení eura v Česku.
„Vůbec se nedomnívám, že by přímá demokracie byla nižší formou projevu vůle občanů, než je zastupitelská demokracie. Zastupitelskou a přímou demokracii pokládám za něco, co se vzájemně doplňuje, a dokonce i dokonce i posiluje,“ poznamenal dnes Zeman.
Normu o celostátním referendu musí jako ústavní zákon podpořit nejméně tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Kabinet tak pro zákon musí hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními zákonodárci.
Prezident Miloš Zeman přišel za poslanci pošesté. Naposled zavítal do dolní komory loni v červnu, kdy podpořil zákon o prokazování původu majetku.
Před poslanci vystoupil také v únoru před dvěma lety, když hlasovali o vyslovení důvěry současné koaliční vládě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. První projev ve funkci měl v dolní komoře v květnu 2013.
