Prezident si vyrazil z ruky zbraň, když ujistil sněmovnu, že ji nerozpustí, říká Rychetský

Po třech neúspěšných pokusech o sestavení vlády prezident může, a nikoliv musí rozpustit Poslaneckou sněmovnu, prohlásil prezident Miloš Zeman minulý týden v TV Barrandov a naznačil, že by menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) mohla vládnout až do řádných voleb. Proti tomu se vymezila část politické reprezentace, občanští a sociální demokraté i sám Babiš. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského se podobnými spekulacemi předbíhá situace.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Napřed se musí uskutečnit ustavující schůze sněmovny, pak dosavadní vláda podá demisi, prezident republiky ji musí přijmout, ale tuto dosavadní vládu pověří dalším vládnutím. Pak teprve může jmenovat nového předsedu vlády, ten začne vládu sestavovat a přijde s návrhem za panem prezidentem,“ říká Rychetský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Interview Plus s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským

Vláda bude mít měsíc času na to, aby se s programovým prohlášením ucházela o důvěru, a pokud ji nezíská, bude se celý scénář opakovat. Pro třetí pokus je prezident povinen jmenovat předsedu vlády podle návrhu, který mu předloží předseda Poslanecké sněmovny.

„Třetí vláda, kterou je povinen jmenovat prezident republiky na návrh předsedy vlády nominovaného předsedou sněmovny, to není v Ústavě náhodou – to je proto, že se předpokládá, že předseda sněmovny si nebude libovolně vybírat nějakého premiéra. Předseda sněmovny bude nepochybně povinen jednat napříč všemi politickými kluby a hledat nominaci na takového premiéra, který má šanci důvěru získat,“ vysvětluje Rychetský.

Kdyby ani třetí pokus o sestavení vlády nebyl úspěšný, může prezident sněmovnu rozpustit. Podle Pavla Rychetského je to sankce za to, že ani na třetí pokus sněmovna nedokázala vygenerovat vládu, která by důvěru získala.

„Je zajímavé, že prezident si podle mého soudu vyrazil zbraně z rukou, protože právě pod tou sankcí, pod nebezpečím rozpuštění sněmovny je reálný tlak směřující k tomu, že se sněmovna nakonec dohodne, než aby poslanci opustili svá křesla, než aby podstoupili nové předčasné volby, než aby byli rozehnáni ústavním způsobem.“

Rychetský se domnívá, že byla chyba se takové možnosti zbavit, protože se tím vytrácí moment, že by se Poslanecká sněmovna dokázala pod hrozbou rozpuštění dohodnout. Prezident takto sněmovnu dopředu ujistil, že ji nerozpustí.

Je na místě uvažovat o změnách Ústavy? „Uvažovat můžeme, ale změnit Ústavu znamená skutečně ji podrobit celkové revizi. Jakýkoliv částečný zásah do nějaké části v sobě skrývá velké nebezpečí, že se celý ústavní systém naruší, že dojde k pnutí mezi instituty, že se začne balancovat. Teď ale není nejvhodnější situace, když se sněmovna možná nebude schopná shodnout ani na tom, komu svěří výkon vládních funkcí,“ odpovídá Rychetský.

Michael Rozsypal, ber, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme