Prezident vetoval zvýšení daně z přidané hodnoty
Prezident Václav Klaus vrátil sněmovně zákon o dani z přidané hodnoty. Podle zákona se od začátku příštího roku měly zdražit některé služby, jako telefonování, internet či právní poradenství. Tyto služby měly podléhat DPH ve výši 22 procent, zatímco nyní jsou zdaňovány jen pěti procenty. Státní pokladna tak měla v příštím roce získat na DPH o 11 miliard korun více.
Podle tiskového odboru prezidentské kanceláře má norma nedostatky a mohla by mít závažné negativní dopady do podnikatelského prostředí. Prezident se rozhodl zákon vetovat i na základě četných dopisů občanů, podnikatelů, firem a jejich asociací.
Klausovi se také nelíbilo, že se k zákonu o DPH nevyslovil Senát. Horní komora parlamentu totiž novelu ani neschválila, ani neodmítla. Senátoři se rovněž nedokázali shodnout na žádné z úprav, s nimiž by předlohu vrátili poslancům k novému projednání. Novela se tak podle Ústavy po uplynutí třicetidenní lhůty dostala na stůl prezidentovi.
Prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz se domnívá, že rozhodnutí prezidenta nemuselo mít jen politické důvody, ale i ekonomické. "Zákon odebere ještě více disponibilních prostředků ekonomickým subjektům, tedy těm subjektům, které zabezpečují ekonomický růst společnosti, a ekonomický růst je výrazným problémem české ekonomiky," uvedl.
Zvýšení sazby DPH za některé služby je součástí balíku změn připravovaných v souvislosti s reformou veřejných financí. Podle Davida Marka z Patria on line by tak nepřijetí tohoto zákona mohlo zkomplikovat celou reformu. "Součástí reformy je přesun daňového zatížení od přímých daních k daním nepřímým. Proto by se měla snížit daň z příjmu právnických osob, naopak měly by zvýšit spotřební daně a DPH. Pokud jedna z těchto složek vypadne, pak hrozí to, že přes záměr snižovat schodky veřejných rozpočtů by tyto schodky mohly zůstat nadále vysoké," soudí analytik.
Ministr financí Bohuslav Sobotka přitom dnes prohlásil, že pokud se koalici nepodaří ve sněmovně uhájit plánovaný schodek rozpočtu pro příští rok ve výši 118 miliard korun, měla by se zamyslet nad svým dalším fungováním.
Předloha se nyní vrátí do Poslanecké sněmovny, kde bude pro její definitivní schválení potřeba nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů. Právě takovým počtem jsou ve sněmovně zastoupeni poslanci vládní koalice, a lze tak očekávat, že novela bude schválena. Proti se totiž jednoznačně stavěli pouze občanští demokraté.
Novela zákona měla zvýšit daň z přidané hodnoty o 17 procent u řady služeb i některého zboží. Kromě telekomunikací také za zprostředkovací služby v oblasti nemovitostí, služby cestovních kanceláří, účetních, daňových poradců, právníků či zprostředkování prodeje aut.
Daň se měla zvýšit rovněž u zprostředkování velkoobchodu i maloobchodu a u nákladní silniční dopravy. Dražší měla být i výroba oděvů, obuvi, nábytku, tabákových výrobků či počítačů. Vyšší daň měla být také u zboží, které není součástí běžné spotřeby domácností, například barvy, laky či vodoměry. Ve snížené pětiprocentní sazbě naopak zůstaly potraviny, léky, knihy, noviny či časopisy.
Novela počítala také s tím, že DPH by měly nově platit všechny podniky, jejichž obrat za 12 měsíců přesáhne dva miliony korun. Nynější limit pro povinnou registraci plátců je třímilionový. Tento práh se ovšem musí k datu vstupu České republiky do EU snížit na 35.000 eur, což je zhruba milion korun.