Měli zakázáno mluvit svou řečí a odebírali jim děti, reaguje romské muzeum na Zemanovy výroky
Prezident Miloš Zeman při odchodu z volební místnosti řekl, že Romové netrpěli za komunismu jako ostatní. Romské muzeum kultury v Brně s těmito výroky nesouhlasí. „Rozhodně se nedá říct, že by netrpěli,“ říká mluvčí muzea Kristina Kohoutová. Když došlo k uvolnění režimu, Romové se snažili na svou identitu upozorňovat, jak dodává.
Prezident Miloš Zeman při odchodu z volební místnosti řekl, že Romové netrpěli za komunismu jako ostatní. „Rozhodně se nedá říct, že by netrpěli,“ reagovala pro iROZHLAS.cz mluvčí muzea Kristina Kohoutová.
„Vážím si Romů, kteří pracují. Dokonce si vzpomínám na restauraci v Karviné, která patřila dvěma romským bratrům, a tam jsem chodil, bylo tam čisto, dobrá kuchyně, všechna čest,“ zahájil prezident svou promluvu o Romech, jak zachytil na videu reportér iDnes.cz.
Romové za komunismu na rozdíl od jiných zase tak moc netrpěli, uvedl prezident Zeman
Číst článek
Poté Zeman přešel k vysvětlování svého dřívějšího tvrzení o nepracujících Romech. Zopakoval, že „problémem“ je zbylých 90 procent Romů.
Na uvedené číslo zareagovalo také Evropské centrum pro práva Romů. „Zajímalo by nás, kde prezident takové údaje vzal. Pokud se podíváte na jakýkoliv vládní materiál za posledních deset let, tak tam nic podobného o nezaměstnanosti Romů nenajdete,“ řekl Radiožurnálu mluvčí centra Jonathan Lee.
Prezident podle něj zná podmínky, ve kterých žije velké množství Romů. Nemají například přístup k čisté vodě, k elektřině či veřejným službám. „Pokud si prezident myslí, že si většina z nich takové podmínky vybrala dobrovolně, tak jejich situaci ani nedokáže pochopit,“ uvedl mluvčí.
Zeman v pátek před volební místností dále naznačil, že se za svou národnost tito lidé sami stydí. „Co je to za národnost, která se ani nedokáže přihlásit k vlastní národnosti a místo toho se hlásí jako Slovák, Čech, Maďar, já nevím kdo ještě, a je jenom 15 tisíc Romů,“ pokračoval prezident.
Vzápětí dodal, že „na rozdíl od jiných Romové za komunismu zas tolik netrpěli“. Tato slova muzeum odmítlo. Podle Kohoutové jsou neoprávněná, Romové se neměli lépe než zbytek populace. „To bych řekla spíš naopak,“ říká.
Potlačení identity a odebírání dětí
Jedním z aspektů komunistického režimu bylo, že násilně potlačoval romskou identitu. „Některé děti byly násilně odebírány a vzdělávány, bylo taktéž zakázáno mluvit romsky,“ upozorňuje Kohoutová.
„Nedá se říct, že by se romská inteligence měla možnost projevovat stejně jako inteligence česká,“ říká mluvčí.
Prezidentova slova se mě dotkla, u lopaty jsem již 13 let, říká autor kampaně podporující zaměstnané Romy
Číst článek
Zároveň se ale podle ní Romové ke své identitě chtěli hlásit. První snahy byly již po válce, ale romská komunita byla zdecimována. Když se pak s pražským jarem uvolnily poměry, Romové založili v roce 1969 vlastní organizaci - Svaz Cikánů-Romů se sídlem v Brně.
Snažili se podle mluvčí muzea připomínat romský holokaust a kulturu, ale v roce 1973 byl svaz násilně rozpuštěn. „Vydávali vlastní časopis a byly zde první pokusy o založení muzea romské kultury, to se ale podařilo až po revoluci v roce 1991,“ dodává.
Zároveň dodává, že nedocházelo přímo k fyzické perzekuci.
Historie ve vzpomínkách žije
Prezident Zeman na poznámku jednoho z novinářů, že se Romové nehlásí ke své příslušnosti tak často z historických důvodů, jako je nacistická okupace, odpověděl, že to je již dávno. Kristýna Kohoutová s tím ovšem nesouhlasí.
‚Už nás to nebaví.‘ Romové v reakci na Zemanovy výroky zveřejňují své fotky z práce
Číst článek
„Určitě stále ve vzpomínkách žije, zvlášť ve vzpomínkách rodin, jejichž děti jsou přeživšími holokaustu. To, že vám v rodině chybí polovina příbuzenstva, není věc, na kterou zapomenete a nereflektujete,“ říká.
Zároveň rozporuje i prezidentova slova o devadesáti procentech nezaměstnaných Romech a Romkách. „Mezi Romy je viditelnější procento nepracujících, ale nedalo by se říct, že nepracují, nechodí k volbám a nehlásí se ke svému Romství,“ říká.
Nejpočetnější menšina
Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v zemi žije 240.300. Představují tak zhruba 2,2 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů, z nich šest milionů v EU. Například na Slovensku tvoří Romové devět procent obyvatel.
Zhruba polovinu Romů v Česku představují Romové, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
