Prezidentem navržený termín voleb vyhovuje všem parlamentním stranám. Budou 25. a 26. října

Předčasné volby budou 25. a 26. října. Tento termín vyhovuje všem parlamentním stranám. Termíny voleb i rozpuštění sněmovny s nimi dnes probral prezident Miloš Zeman.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman na tiskové konferenci po jednání se zástupci parlamentních politických stran

Miloš Zeman na tiskové konferenci po jednání se zástupci parlamentních politických stran | Zdroj: ČTK

Všech pět předsedů parlamentních stran se po schůzce na Pražském hradě shodlo na tom, že jim termíny rozpuštění sněmovny i předčasných voleb vyhovují.

Úřadující předseda ODS Martin Kuba se ještě nechal prezidentem Zemanem ujistit, že Senát i on dokončí projednávání klíčových zákonů, především toho, který snižuje dotace pro fotovoltaiku.

Shoda byla i na tom, že termín voleb a následné zákonné lhůty umožní sněmovně projednat návrh státního rozpočtu na příští rok včas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezident Miloš Zeman vyhlásil na tiskové konferenci termín rozpuštění sněmovny a datum předčasných voleb

Všichni předsedové schůzku s prezidentem označili za příjemnou a konstruktivní.

„Rozhodl jsem se o rozpuštění sněmovny ke dni 28. srpna a o vyhlášení data předčasných voleb ke dni 25. a 26. října,“ uvedl na úvod tiskové konference prezident Miloš Zeman.

Miloš Zeman se také vyjádřil k výhradám, které vznesla Miroslava Němcová. Ta navrhovala, aby k rozpuštění sněmovny došlo až 15. září, aby dolní komora stihla schválit projednávané zákony.

„Tento názor jsem odmítl z toho důvodu, že na základě dohody předsedy vlády a předsedy Senátu se nepředpokládá, že by jakýkoli zákon – tedy například zákon o obnovitelných zdrojích nebo občanský zákoník – byl Senátem vrácen,“ řekl Miloš Zeman s tím, že on sám se k dohodě připojil závazkem, že žádný ze zákonů, které schválí Senát, nebude vetovat.

V případě, že by Senát zákon vrátil dolní komoře Parlamentu, bylo by k přehlasování senátního veta stejně třeba 101 hlasů, o kterých prezident pochybuje.

60 dní předvolební kampaně

Prezident se také vyjádřil k názoru místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše, podle nějž by měla sněmovna pracovat o měsíc déle. O tuto délku pak Dolejš doporučoval v televizní diskuzi zkrátit předvolební kampaň. Předseda KSČM Vojtěch Filip se od stanoviska místopředsedy strany distancoval a prohlásil, že se nejedná o stanovisko jeho strany.

„Považuji toto stanovisko pana Jiřího Dolejše za hrubou urážku voličů, kterým se tím omezují jejich práva, protože je pochopitelné, že čím kratší by byla volební kampaň, tím menší dobu by měli jak na seznámení s programy jednotlivých stran, tak i na to, aby se seznámili s jednotlivými kandidáty,“ uvedl Miloš Zeman.

Volební kampaň bude tedy mít regulérních 60 dnů, aby se mohla plně rozvinout i ve své kontaktní rovině, kdy politické strany jdou do přímých setkávání se svými voliči.

Vedení sněmovny, pak teprve vláda

Miloš Zeman také zdůraznil, že po volbách následuje 30denní zákonná lhůta na možnost odvolání se proti výsledku voleb.

„Z toho vyplývá, že jsem se rozhodl svolat ustavující schůzi sněmovny na 26. listopadu,“ řekl Miloš Zeman.

Nejprve musí být zvoleno vedení sněmovny, teprve pak může dojít k vyjednávání o nové vládě. Těžko lze podle Zemana odhadnout, jak dlouho bude trvat jedno i druhé. Podle Zemana ale například v Belgii v době dvouletého bezvládí začala ekonomika vzkvétat. Nicméně očekává, že sestavení vlády bude otázkou týdnů, nikoli měsíců, natož let.

Věra Pfeifferová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme