Prezidentská milost nemá být politickou hrou, míní experti. Milosrdnost musí být zachována

Špičky justice ani ústavní právníci se neshodují v tom, jestli omezit prezidenta při udělování milostí. V debatě ve sněmovně se část z nich přiklonila k tomu, aby vláda v budoucnu rozhodnutí prezidenta spolupodepisovala. Další experti si myslí, že by se jen měl zpřesnit trestní řád, aby bylo například jasné, kdo na omilostněné dohlíží. A zazněl taky názor, že prezidentská milost je přežitek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Kajínek po propuštění z rýnovické věznice | Foto: Šárka Škapiková

Amnestii by zachoval pro případ ohrožení fungování demokratického právního státu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj by o ní měl dál rozhodovat jen prezident, bez spolupodpisu pověřeného zástupce vlády.

Tajné analýzy k milosti pro Kajínka. Hrad odmítá říct, kdo a jak je zpracovával

Číst článek

„Systém kontrasignace je přenesení nejen spolurozhodování ale zejména i zodpovědnosti na vládu a ta je naprosto nepochybně politický orgán. Individuální milost by neměla být předmětem politické hry," říká Rychetský.

Prorektor Karlovy Univerzity a vedoucí katedry ústavního práva Aleš Gerloch by naopak kontrasignaci zavedl. „Já se domnívám, že by to nemělo být zpolitizováno, ale z druhé strany ministr spravedlnosti je ten, který zodpovídá za resort justice a který by měl možnost se k tomu vyjádřit."

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa milost považuje rovnou za záležitost historie, která se stále častěji používá jako politický nástroj.

Podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové z hnutí ANO je ale milost aktem milosrdenství, která by se měl zachovat. „Mám soucit nejen s tím odsouzeným, ale často i s těmi, kteří jsou z jeho nejbližšího sociálního okolí, rukama mi přišlo spoustu žádostí, kde zůstaly samy nezletilé malé děti."

Prezidentovi muži chtěli po policii, aby znovu otevřela případ vraha Kajínka

Číst článek

Soudci a právníci se sešli nedlouho potom, co prezident Miloš Zeman omilostnil doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Ve svém vystoupení jeho jméno zmínil ústavní právník Jan Kysela. „Je tohle spíše případ, který bych přiřadil spíše k tomu politickému nástroji, protože podle mého soudu je to spíše forma komunikace s voliči, protože Jiří Kajínek má pověst Jánošíka."

„Já jsem dal stokrát méně milostí méně než Václav Klaus a 150 krát méně milostí než Václav Havel," reagoval na diskuzi prezident Miloš Zeman. Sněmovna by se podle něj měla zabývat důležitějšími problémy.

Odborníci v debatě volali po změně trestního řádu. Podle Rychetského není v současnosti jasné, kdo dohlédne na omilostněného, pokud dostal od prezidenta podmínky pro svůj návrat na svobodu. To je i případ Kajínka, který nesmí spáchat žádný trestný čin po dobu 7 let, jinak se za mříže vrátí. Rychetský si myslí, že je absurdní, aby to sledoval sám prezident.

Podle Kysely by se mělo taky vyjasnit, kdo vůbec má institut milostí spravovat. Žádné ústavní změny prezidentské milosti ministerstvo spravedlnosti nechystá. O změně trestního řádu se podle něj dá uvažovat.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme