Přibývá krizových pěstounů. Odborníci varují, že je to kvůli výdělku
V Česku přibývá krizových pěstounů, kteří na přechodnou dobu vytvářejí útočiště dětem z problémových rodin. Zatímco ještě na začátku loňského roku bylo takových profesionálních rodin jen devět, letos už jich je šedesát. Od státu dostávají vyšší finanční podporu a také jsou lépe proškoleni. Odborníci ale varují, že více zájemců o pěstounství se hlásí jen proto, že chtějí na dětech vydělat.
„Vnímám to tak, že je to krásná práce, i když někdy také velmi náročná. Ale pro ty děti to znamená mnoho,“ tvrdí paní Hana, jež se jako pěstounka stará o děti, které se dostaly do vážných problémů.
„Já nezapomenu na prázdniny, kdy mi jedno svěřené dítě řeklo: To byly moje nejkrásnější prázdniny v životě. A přitom to byla jen dovolená v lese a v horách.“
Další profesionální pěstounka Monika je přesvědčená, že pobyt dítěte v náhradní rodině je lepší než v ústavu.
„Oni tam mají všechno, ale potom jdete například koupit chleba a osmiletý kluk se vás ptá, co to je, protože on zná jen ten nakrájený. Nebo sedmnáctiletá slečna, kterou jsem si brala domů, neuměla odemknout dům. To jsou takové základní věci."
Když dítě nemůže nadále zůstat ve své biologické rodině, od letošního roku má větší šanci, že se místo do výchovného zařízení dostane k pěstounům. Začala totiž platit nová pravidla pro sociálně právní ochranu dětí, která podporují náhradní rodiny.
Krizoví pěstouni pomáhající na přechodnou dobu dítěti v těžké situaci, stát výrazněji zaplatí.
„Jsou to pěstouni, kteří musí být čtyřiadvacet hodin denně připraveni přijmout dítě. Tito lidé budou zajištěni stálým platem, protože plní tu funkci pohotovostní a krizovou. Odměna se bude pohybovat kolem 20 000 korun hrubého měsíčně,“ říká Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí.
Plat pro pěstouny vzbuzuje kontroverze
Krizoví pěstouni následně pomáhají buď s navrácením dítěte zpět do rodiny, nebo mu usnadňují přechod do té stabilní pěstounské či adoptivní. Krizových pěstounů v posledních měsících přibývá. Zatímco na začátku loňského roku bylo takových rodin jen devět, dnes je jich šedesát.
Neziskové organizace a odborníci však praxi státu kritizují. Podle nich bude vyšší finanční podpora pěstounů přitahovat pouze lidi, kteří si chtějí vydělat.
„Motivovat někoho k tomu, aby se staral o děti, tím že mu naliji peníze, tím se tu legalizuje trh s dětmi. Moc lidí nepočítá, že ty děti budou mít nějaké poruchy chování, budou to děti postižené, budou vyžadovat neustálou zdravotní péči,“ tvrdí ředitel Dětského domova Dagmar v Brně Daniel Kusý.
Ministerstvo kritiku odmítá s tím, že pěstouni musejí nově projít přísnějším odborným výcvikem. V Česku je celkem devět tisíc pěstounských rodin, které se starají o jedenáct a půl tisíce dětí.
