Ministerstvo uvažuje o vyšších přídavcích na děti, poprvé od roku 2007. Dosáhlo by na něj i více rodičů

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o navýšení přídavku na děti. Na přídavek by zároveň mohlo dosáhnout i více lidí. O přípravě návrhu, který by měl rodinám s nízkými příjmy pomoci vyrovnat se s krizí způsobenou koronavirem, informoval náměstek ministryně Michal Pícl (ČSSD).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká televize si pro děti připravila speciální vzdělávací program, aby jim pomohla v samostudiu.

Výše přídavku na děti je stejná od roku 2007, ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Přídavky na dítě pobírají rodiny s celkovými příjmy pod násobkem 2,7 životního minima. Od 1. dubna činí životní minimum na jednoho dospělého 3860 korun měsíčně a zvyšuje se s každou další osobou v domácnosti. Dávka se liší podle věku dítěte. Rodiče tak měsíčně dostávají 500, 610 anebo 700 korun. Například na přídavky na děti ve výši 1110 korun tak mají nárok třeba rodiny se dvěma dětmi ve věku 5 a 10 let s celkovým měsíčním příjmem 30 tisíc korun.

Základní výše přídavku je stejná od roku 2007 a neměnila se, přestože platy i ceny v obchodech rostly. Od roku 2018 ale platí, že pokud alespoň jeden z rodičů pracuje, je přídavek o 300 korun vyšší. Množství peněz, které rodiny dostávají, pak samozřejmě ovlivňuje také výše životního minima. Ta se naposledy měnila letos v dubnu.

Nepracují, čerpají ošetřovné, ale děti posílají do školy. ‚Není povinnost to kontrolovat,‘ říká ministerstvo

Číst článek

Podle údajů resortu sociálních věcí úřady práce letos v dubnu vyplatily víc než 225 tisíc přídavků na děti. Loni ve stejném měsíci to bylo o čtrnáct procent víc. Příjemců podpory ubývalo kvůli tomu, že rostly výdělky. Teď ale ministerstvo počítá s tím, že kvůli koronavirové krizi bude dávku potřebovat víc lidí. A i proto uvažuje o tom, že se zvýší hranice příjmů, nad kterou už rodiny na příspěvek nedosáhnou.

Rostoucí nezaměstnanost

Ministerstvo se chce také zaměřit na rostoucí nezaměstnanost a plánuje mimo jiné uzákonit dlouhodobý kurzarbeit, popisuje Michal Pícl, náměstek ministryně práce a sociálních věcí, Jany Maláčové (za ČSSD): „Patří tam vlastně i nějaké nastavení kurzarbeitu do právního systému tak, aby tam byl na stálo. Reakce na podporu nezaměstnanosti musí přijít rychle, protože zpoždění nás dohání a my uvidíme v nejbližších měsících, jak trh práce skutečně vypadá a jestli opravdu dochází k nějakému propouštění.“

Vláda schválila návrh zákona o náhradním výživném. Maláčová očekává bouřlivou debatu v parlamentu

Číst článek

Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček však upozorňuje, že dlouhodobý kurzarbeit od možných finančních problémů ochrání jen část pracujících: „Netýká se to dohodářů nebo těch, kteří nemají pravidelný příjem. Tam bude muset ministerstvo práce a Úřad práce přistoupit ještě k jiným řešením, nemůže to jenom být mimořádná okamžitá pomoc. Musí tam být nějaká jiná nepodmíněná forma podpory po tu dobu, kdy dojde k výpadku příjmů.“

Sociální politice a vládním opatřením během koronavirové epidemie se už v pondělí věnoval seminář v Senátu. O možném dočasném navýšení přídavků na děti tam mluvil sociolog Daniel Prokop. Úprava by podle něj mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Prokop vysvětloval, že přídavek nemá tak negativní konotaci jako jiné dávky. Navíc se podle něj dá dobře zacílit na potřebné.

Vendula Bartoňková, hnn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme