Přihlížení k nesvobodě představiteli naší země je otřesné a hanebné, říká Jan Hrušínský

„Současný prezident a někteří další vrcholní představitelé státu jsou pro satiru učiněným požehnáním, pro svobodu a demokracii v naší zemi už bohužel méně,“ zněla médii slova herce a ředitele Divadla Na Jezerce Jana Hrušínského. „Prosil bych, aby ta slova o tom, že jsou učiněným požehnáním, byla brána s určitou rezervou,“ dodává nyní v nedělní Osobnosti Plus host Barbory Tachecí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Jinak musím říct, že se s velkým překvapením a nelibostí, a vlastně ani ne pro představení, ale spíše proto, že tu žiji a vidím, co se o kolo nás děje, zjišťuji, že lidé v divadle začínají reagovat na určité narážky, vtipy a situace, které hrajeme, úplně stejně, jako reagovali diváci před rokem 1989. Začínají v divadle hledat uvolnění a ventil, který jim chybí v reálném životě, který je utahován a tlačen. Nenápadně z našeho života mizí autentická svoboda a důvod, proč jsme v listopadu 1989 a dál toužili se dostat do svobodného světa. Tam jsme se dostali s odřenýma ušima a myslím, že si toho velice málo vážíme,“ dodává k tématu a pokračuje:

Průzkum: Zeman by v prvním kole prezidentské volby jasně porazil Drahoše

Číst článek

„Zjišťuji navíc, že nejsem sám, kdo si to myslí. Dnes a denně hrajeme na různých místech České republiky, a proto mě překvapil výsledek voleb. Vlastně si ho neumím vysvětlit.  Setkávám se se zcela odlišnými reakcemi lidí než s tím, co čteme v médiích o výsledcích svobodných voleb. Zřejmě do divadla chodí vzdělanější a kultivovanější lidé, než kteří rozhodují o tom, jakým směrem se posuneme a kam budeme dále směřovat.“

Demokracie jako měřítko

Herec vysvětluje, že si jako volič sestavil žebříček stran, které se mu jeví demokratické. „Mezi těmi je třeba si vybrat,“ říká a hovoří dál o hodnotách, které jsou v současné společnosti nejvíce ohrožené.

„Je to svoboda myšlení, vyjadřování. Všiml jsem si na mnoha místech a v různých institucích, že si lidé s vámi povídají a nejednou se začnou rozhlížet, jestli je někdo neslyší. To mně připadá naprosto neuvěřitelné. Stejně jako to, že si někdo v prostorách českého Parlamentu přál, aby šli židi, děti, gayové do plynu. Že se bude mluvit tak nezakrytě, bez obalu. A že nejvyšší představitelé tohoto státu k tomu budou blahovolně přihlížet a považovat to za jakousi nemoc, kterou musíme překonat. Připadá mně to otřesné a hanebné.“

Jsem podnikatel, nemohu být politik

„Politika mě zajímá, protože mě trápí. Nechci do ní vstoupit, a to navzdory mnoha nabídkám. Odmítl jsem je pokaždé. Považuji za neslučitelné, abych dělal divadlo jako podnikatel, a zároveň byl politik, který má možnost si přihrávat peníze. Tomu pokušení bych logicky určitě nedokázal odolat. Proto bych tam nešel. Dnes vidíte, že je téměř normální, že politikům zůstává jako hlavní činnost podnikání, a vidíte i proud peněz, které na jejich byznys jde. A musíte si nutně říct: tady je něco špatně,“ vysvětluje, proč nevstoupil jako jeho otec, herec Rudolf Hrušínský po roce 1989, na politickou scénu.

Kateřina Chvátalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme