V centrech pro migranty je 620 volných míst. Politici nikoho přijmout nechtějí, mluví o ‚cestě do pekel‘

Česká republika má teoreticky kapacitu na to, aby třeba i dočasně přijala migranty, kteří se vylodili v sicilském městě Pozzalo. A to i v případě, že by v Česku s případnou žádostí o azyl neuspěli. Vyplývá to z údajů Správy uprchlických zařízení (SUZ), které si vyžádal server iROZHLAS.cz. O pomoc se 450 migranty požádal státy Evropské unie italský premiér. Z Česka bylo v neděli odpovědí kategorické ne.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách (ilustrační foto). | Zdroj: Správa uprchlických zařízení

Na 620 volných míst. Tolik se v současnosti nachází ve střediscích pro ubytování žadatelů o azyl i nelegální migranty.

Volné kapacity

  • Přijímací střediska: 31 v Praze-Ruzyni, 97 v Zastávce (současně i Pobytové středisko)
  • Pobytová středisko: 71 v Kostelci na Orlicí, 29 v Havířově
  • Detenční centra: 181 ve Vyšních Lhotách, 142 v Balkové, 69 v Bělé-Jezové

Určení jednotlivých zařízení Správy uprchlických center se liší – některá slouží jen pro nově příchozí žadatele o azyl, další dávají už identifikovaným migrantům možnost ubytování po dobu čekání na rozhodnutí. V detenčních centrech se zase primárně umisťují cizinci, kteří jsou na území České republiky nelegálně a mají být vyhoštěni.

U některých areálů je přesto možné funkce spojit – například jihomoravská Zastávka nyní slouží podle mluvčí SUZ Kateřiny Tomanové jako přijímací i pobytové centrum zároveň. Aktuálně má 97 volných míst. 31 dalších je v přijímacím centru na pražském letišti Václava Havla.

V pobytových střediscích v Kostelci nad Orlicí a v Havířově je volná kapacita sto lůžek.

Detencí letos prošlo 434 cizinců

Dalších 181 míst bylo v pondělí volných v tzv. detenčních centrech ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, 142 v Balkové na Plzeňsku a 69 míst v Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku. Tři zařízení, která primárně slouží k zajištění cizinců, by tak pojmula ještě 392 lidí.

Premiér Conte pozval Babiše do Říma. ‚O migrační politice přesvědčím já jeho,‘ říká šéf české vlády

Číst článek

Od začátku roku centry prošlo celkem 434 lidí, což je téměř tolik, kolik vystoupilo na sicilské břehy z lodi zachráněné ve Středozemním moři.

'Cesta do pekel'

Část ze 450 migrantů na Sicílii si mezi sebe rozdělí pět členských států Evropské unie. Francie, Německo, Malta, Portugalsko a Španělsko přijmou po 50 lidech.

Reagovaly tak na dopis italského premiéra Giuseppe Conteho. Další migranty by pak podle deníku Corriere della Sera mohla přijmout Belgie.

Žádost obdržel i český premiér Andrej Babiš (ANO), který ale v neděli pomoc Italům s migranty odmítl s vysvětlením, že je to „cesta do pekel“.

„Dosáhli jsme toho, že nebudou kvóty a že ty relokace jsou dobrovolné. Takže tím, že je to dobrovolné, já skutečně nevidím důvod, aby na tom Česká republika participovala. Je to cesta špatným směrem,“ řekl premiér Radiožurnálu.

Politický postoj k migraci

V pondělí pak Andrej Babiš dodal, že ochotu ostatních zemí migranty přijmout nepovažuje za správnou. Postup těchto zemí bude podle Babiše kontraproduktivní. „Tím jenom motivujeme pašeráckou mafii, aby posílala další nelegální migranty do Evropy,“ uvedl.

Babiš odsoudil přerozdělení 450 migrantů mezi země EU. ‚Jenom motivujeme pašeráckou mafii,‘ řekl

Číst článek

O „cestě do pekla“ mluví - podobně jako předseda vlády - i šéf SPD Tomio Okamura. „Premiér Babiš je oprávněně zděšen, jelikož ví, že bude muset nakonec poslouchat Berlín a Brusel. Je to cesta do pekla pro současnou EU, kterou Babiš poslouchá a brání,“ uvedl.

Babišovo rozhodnutí migranty z Itálie nepřijímat podpořili i komunisté, podle kterých je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé přicházejí.

Obdobný názor zazněl i z opoziční TOP 09 nebo KDU-ČSL. „Itálii musíme pomoci, nikoli ovšem lít vodu do děravého sudu,“ napsal například šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Podle agentury ANSA odmítly migranty přijmout i zbylé země Visegrádu, tedy Maďarsko, Slovensko a Polsko.

Politiku Česka v otázce migrace ve vysílání Českého rozhlasu Plus na konci června kritizoval ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Český pohled je krátkozraký. Máme nedostatek pracovních sil a potřebujeme každého, kdo umí řemeslo, nebo má vzdělání,“ řekl tehdy.

„Už dnes existují systémy, které jednotlivé potřeby států propojují. Proč je nevyužít? Byli bychom klidně schopni přijmout i pět set, tisíc prověřených migrantů s požadovaným profilem a spokojeni bychom byli nakonec všichni.“

Rozumek: Česko by zvládlo přijmout i 500 prověřených migrantů. Na to ale máme slabé a bojácné politiky

Číst článek

Zařízení v Česku

V Česku se o správu zařízení žadatelů o azyl stará Správa uprchlických zařízení (SUZ), která spadá pod ministerstvo vnitra. Jak server iROZHLAS.cz informovala mluvčí SUZ Kateřina Tomanová, v zařízeních pracuje v rámci jedné směny okolo 35 zaměstnanců.

Nově příchozí žadatelé o mezinárodní ochranu se ubytovávají v zařízeních v Praze-Ruzyni a Zastávce u Brna, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur. K dispozici jsou lidem i psychologické a právní služby a sociální pracovníci.

„Co se týče národnostního složení cizinců v přijímacích a pobytových střediscích, nejčastěji zastoupeni jsou zde občané zemí bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Arménie, Uzbekistán atd.),“ napsala Tomanová.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme