Zavedení eura v Česku je v současné době nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. V nedělním pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice.
Euro má stejnou hodnotu jako dolar, kleslo na nejnižší cenu za dvacet let
Číst článek
Měnová politika České národní banky, tedy nastavení úrokových sazeb a používání kurzu koruny jsou nástroje, kterými centrální banka mimo jiné bojuje proti současné vysoké inflaci.
Česko by se mělo opět začít upínat k cíli přijmout euro i podle vyjádření TOP 09 z počátku července. Podle strany by to oživilo ekonomiku.
Zavedení společné měny je především politické rozhodnutí, Česká republika se k němu zavázala při vstupu do Evropské unie, sankcím za odklad kroku ale nečelí. Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve řekl, že Česko se v tomto volebním období euru nepřiblíží.
Nebylo by to správné rozhodnutí
„Je to (zavedení eura) nereálné v nejbližší době a nebylo by to správné. Přijdeme o instrumenty České národní banky. Staneme se závislejšími,“ uvedl Havlíček. Dodal, že zavedení eura přinese zdražení, což se ukázalo ve všech zemích, které jej zavedly.
Odborníci dlouhodobě zpochybňují, že zavedení eura vede k větší inflaci. Hnutí ANO přitom současnou měnovou politiku České národní banky, která se snaží inflaci omezit, od zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb zhruba před rokem, kritizuje.
Podle Vystrčila se Česko sice na přijetí eura musí připravit, ale argumenty odborníků jsou podle něj spíše proti zavedení eura, mimo jiné právě kvůli České národní bance. „Nejsou to věci aktuální a nejsou výhodné,“ uvedl Vystrčil.
Dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu se od ledna stane Chorvatsko. Česká republika tak zůstane jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
Ze zemí platících eurem mělo v červnu podle odhadu z 1. července nejvyšší inflaci Estonsko, kde meziročně vzrostla na 22 procent, následovaly Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19 procent). V Česku meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta.
Podpora přijetí eura
Podpora zavedení eura v České republice meziročně výrazně vzrostla, patří ale k nejnižším mezi unijními zeměmi, které společnou měnou neplatí.
Evropská unie schválila zavedení eura v Chorvatsku. Novou měnou začne platit v lednu
Číst článek
Ukazuje to červnový průzkum Eurobarometru ve vybraných unijních státech, jež nejsou členy eurozóny. Podíl lidí v Česku, kteří by uvítali zavedení eura, se meziročně zvýšil o 11 procentních bodů na 44 procent.
Ohledně růstu cen, především energií, zopakoval Havlíček kritiku vlády, že s opatřením přichází pozdě a v nedostatečné výši. Zároveň se ale pro přijetí takzvaného úsporného tarifu přimluvil.
„Je to legislativní paskvil. I přesto se přimlouvám, aby to Senát odsouhlasil. V dané chvíli je to lepší schválit a vláda tomu dá konkrétní parametry, které budou pravděpodobně v pořádku,“ uvedl.
„Věřím, že to projednáme velmi rychle. Jsme nyní docela tolerantní k materiálům ze sněmovny, i když nejsou příliš dokonalé,“ řekl Vystrčil.
