Přímá volba starostů nemá odpůrce, přesto zatím není
Současný systém volby starostů založený na soutěži politických stran, nikoli jednotlivých kandidátů, mnohým nevyhovuje. Vláda dokonce uvažuje o jeho novém nastavení. Volit by se mohlo přímo. Tak je to běžné i v řadě evropských zemí.
„Za stávající situace podle stávající legislativy je starosta značně slabý. Měl-li by být starosta přímo volen, volba by se minula účinkem. Nejprve hovořme o kompetencích,“ řekl v diskuzi večerních Ozvěn dne místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Přímá volba by ale podle Josefa Bartoňka, předsedu Sdružení místních samospráv přinesla jen pozitivní výsledky. „První rovina je transparentnost volebního procesu a zajištění shody výsledku voleb s vůlí voličů. Ta druhá je v zajištění souladu skutečných pravomocí a odpovědností při vedení obcí s tím, jak jsou vnímány občany. Třetí rovina je velká poptávka po postupném zavádění principů přímé demokracie zjištěná mezi občany a představiteli samospráv,“ vypočítal Bartoněk.
Podle Bartoňka je dnešní systém neprůhledný, voliči jej často nechápou . Starosta je často zvolen koaliční dohodou, aniž by se dokázal prosadit u voličů.
Možným rizikem přímé volby by se mohla zdát kandidatura populistů. Má se zato, že stranický systém určitý profil kandidátů procedí. To byl podle Jecha ostatně i důvod, proč nebyla zavedena přímá volba starostů hned po roce 1989.
