Přímou volbu prezidenta by mohl podpořit i levicový Senát
Návrh na přímou volbu prezidenta by mohl projít i v horní komoře parlamentu. Vedení sociální demokracie doporučí svým senátorům, aby ústavní novelu, kterou dnes přijala sněmovna, schválili beze změn. Rozhodnutí poslanců o přímé volbě uvítali i představitelé dalších vládních stran.
Ve sněmovně se pro předlohu vyslovili poslanci ze všech stran kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi. V horní komoře má většinu opoziční ČSSD, její postoj proto bude klíčový.
O přímé volbě prezidenta diskutovali v Ozvěnách dne senátoři Jiří Dienstbier (ČSSD) a Jaroslav Kubera (ODS) a děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch
„Dá se očekávat výrazná podpora. My jsme to na klubu opakovaně projednávali a až na několik málo jednotlivců v podstatě celý klub vyjádřil ochotu podpořit přímou volnu rezidenta,“ řekl Radiožurnálu senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.
Pro schválení přímé volby v Senátu by stačily i jen hlasy ČSSD a ODS, které disponují 66 z 81 členů horní komory. Také místopředseda Senátu za občanské demokraty Přemysl Sobotka si myslí, že senátoři ODS ústavní novelu podpoří.
„Podle mého názoru je to dobrý krok, protože se naplňují sliby, které všechny demokratické strany měly. Samozřejmě v této chvíli bude na forhontu Senát a jeho oranžová absolutní většina, která společně s dalšími je ústavní, a bude na jejich rozhodnutí, jak to dopadne. My osobně to budeme podporovat,“ potvrdil Sobotka.
Proti ale chce hlasovat senátor za ODS Jaroslav Kubera. Podle něj debata o tom, jakým způsobem by lidé hlavu státu volili a jaké by měla mít pravomoci, nebyla dostatečná. „Politické strany si to vzaly za své, sociální demokracie má teď tisíc důvodů, proč nesouhlasit s přímou volbou, ale protože nechce mít Černého Petra, tak podlehne zřejmě tomu tlaku a přímou volbu podpoří,“ řekl Kubera.
ČTĚTE TAKÉ: Sněmovna schválila přímou volbu prezidenta republiky
Rozhodnutí sněmovny o přímé volbě prezidenta uvítali i představitelé dalších vládních stran. Také oni vyzvali senátory ČSSD, aby návrh v nynější podobě podpořili. Pokud skutečně bude platit, obyvatelé by přespříští rok měli vybírat už nástupce nynější hlavy státu Václava Klause.
Tématu přímé volby se věnoval Radiožurnál i ve Stalo se dnes s politologem Josefem Mlejnkem
Může se ale stát, že senátoři vrátí sněmovně předlohu s některými změnami. Sociálním demokratům se například nepodařilo ve sněmovně prosadit, úpravu pravomocí týkajících se jmenování členů bankovní rady ČNB.
„Je to škoda, ale aspoň nějaké návrhy, které pro nás byly důležité, se podařilo prosadit. My se budeme muset poradit na klubu, jestli budeme uvažovat o podání tohoto pozměňovacího návrhu ještě v Senátu, ale teď vidím převažující náladu v senátním klubu hlasovat pro návrh tak, jak byl ze sněmovny,“ uvedl Dienstbier.
Podle politologa Josefa Mlejnka mohla být úprava jmenování členů bankovní rady ČNB vstřícným krokem právě vůči senátorům. „Tím, že se zavede přímá volba, tak Senát přijde o jednu z významných pravomocí, a takhle by dostal alespoň nějaké odškodnění, že by získal spolupodíl rozhodovat s prezidentem o složení bankovní rady,“ poznamenal Mlejnek.
Vrácení Senátem může být rizikové, upozornil ministr
Pokud by Senát návrh o přímé volbě prezidenta poslancům skutečně vrátil, může to podle některých názorů ohrozit důvěryhodnost zvolené hlavy státu. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dnes upozornil, že ústava s takovou možností nepočítá a mohlo by se teoreticky třeba stát, že by si neúspěšný kandidát stěžoval na nestandardně schválený zákon u Ústavního soudu.
Dienstbier to označil za účelové tvrzení a snahu vyvinout tlak na Senát. „Je tady už i precedent z minulosti, že se takto ústava měnila, kdy právě sněmovna poslala do Senátu návrh ústavního zákona a Senát ho z pozměňovacími návrhy vrátil sněmovně a ta ho poté schválila. Takže toto je naprosto vyjasněná záležitost a je to jenom určité mlžení zejména ze strany ODS,“ podotkl místopředseda ČSSD.
Podle děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha ústava problematiku schvalování ústavních zákonů neřeší zcela jednoznačně. S Dientsbierem nicméně souhlasí v tom, že se již vyvinula ústavní praxe, že Senát může pozměňovat a vracet zákony sněmovně. „Ale Ústavní soud by neměl přezkoumávat ústavní zákony, takže toto by nemělo hrozit,“ míní Gerloch.
