Případ Michaláková není zdaleka jediný. Úřady v cizině odebraly od roku 2010 z rodin 338 českých dětí
Úřady v cizině odebraly od začátku roku 2010 do poloviny letošního září 338 českých dětí z rodin. Týkalo se to 169 domácností. Nejvíc případů bylo v Británii. Zhruba dvě pětiny odebraných chlapců a děvčat se vrátily k rodičům, nebo šly k příbuzným v zahraničí i v Česku. Přibližně stejný podíl dětí se v cizině dostal k pěstounům a do adopce. Vyplývá to z údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD), které získala ČTK.
Důvodem odebrání bývá ohrožení dítěte, týrání, zneužívání a zanedbávání i podezření na ně. V některých zemích zákon zakazuje fyzické tresty dětí.
Michaláková se obrátila na Evropský soud pro lidská práva. Podpoříme ji, řekl Zaorálek
Číst článek
Úřad poskytuje pomoc při vymáhání výživného ze zahraničí, při mezinárodních adopcích či při takzvaných mezinárodních únosech, kdy jeden z rodičů potomka odveze za hranice. Řeší i kauzy odebrání dětí v cizině. Už dřív opakovaně sklízel kritiku za svůj postup v případu Češky Evy Michalákové, které děti odebraly norské úřady.
Nejvíc odebrání v cizině bylo v roce 2016. Týkalo se to 74 dětí ze 44 rodin. Počet od roku 2010 rostl. Důvodem je i to, že v zahraničí pobývá víc lidí z Česka. Letos do půlky září zahraniční úřady rozhodly o odebrání 36 českých dětí z 18 rodin.
Británie, Německo, Španělsko
Nejvíc českých chlapců a děvčat odebraly úřady v Británii. Od roku 2010 to bylo 284 dětí. Následovalo Německo, kde to bylo 19 dětí. V Norsku a Itálii úřady odebraly po třech dětech, v Irsku a Rakousku po sedmi, ve Španělsku osm.
K rodičům se vrátilo 72 dětí, dalších 24 se dostalo k příbuzným v cizině a 35 do širší rodiny v Česku. Stovka dětí šla v zahraničí k pěstounům a 45 do adopce. V ústavu v cizině skončily tři děti, v Česku pak 14.
„V Británii jdou děti obvykle do pěstounské péče či do adopce. Přibližně v polovině případů bylo české dítě vráceno do rodiny či do ČR. Jsme tak mnohem úspěšnější ve srovnání s vnitrostátním britským systémem,“ uvedl na posledním jednání sněmovního sociálního výboru ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.
Chalánková kritizuje Kapitána
Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se případům odebíraných dětí věnuje, některé rodiny s činností úřadu ale spokojeny nebyly. „Řešily to úprkem z Británie,“ řekla poslankyně. Podle ní by ČR měla svým občanům v cizině pomáhat. Chalánková poukazuje právě na kauzu Michalákové a jejích odebraných dětí v Norsku. Podle poslankyně pro ně česká strana nedělá dost.
Podle Kapitána úřad bojuje s „mýty“, že se stát o své občany musí vždy postarat. „Novodobým kritériem v globalizovaném světě je kritérium obvyklého bydliště. Ochrana dítěte se tedy řídí právem v jeho bydlišti. Jestliže dítě žije rozhodnou část života ve Francii a chodí tam do školy, tak se případ řeší podle francouzského práva,“ popsal Kapitán.
S tím Chalánková (TOP 09) nesouhlasí. „Pokud je občanství přežitkem, tak je přežitkem i sám stát. Úřad se spíš soustředí na vymáhání výživného a na spory, kdy jeden z rodičů je v ČR a druhý v zahraničí,“ míní poslankyně.
Podle Kapitána je potřeba ale k případům a k vyjednávání o nich s úřady jednotlivých států přistupovat opatrně. Při pohledu z Česka totiž nemusí být zřejmé, jak situace v české rodině za hranicemi skutečně vypadala.
Nevolme politické řešení, říká Kapitán
V jednom z případů úřady v Británii odebraly děti Čechovi, který tam byl stíhán za násilnou činnost. Nakonec mu po vyjednávání s českou stranou potomky vrátily a rodina odjela zpět do ČR. Tady pak děti kvůli špatné péči skončily v ústavu. „Případy jsou mnohem barevnější. Nevolme politické řešení pro záležitosti, které nejsou politické,“ dodal Kapitán.
Případy odebírání dětí v cizině řeší i Evropský soud pro lidská práva. Před dvěma týdny rozhodl v jedné kauze, která se týkala Norska. Podle soudců norské úřady umístěním odebraného dítěte k pěstounům místo k prarodičům právo stěžovatelky na rodinný život neporušily. Podle rozhodnutí norských soudů, které lidskoprávní soud posuzoval, se matka nedokázala o syna postarat a chlapec by u prarodičů neměl nejlepší podmínky.
Kvůli porušení práva na rodinný život, spravedlivý proces a svobodu projevu si u lidskoprávního soudu na Norsko stěžuje i Eva Michaláková, kterou norské úřady zbavily rodičovských práv. Děti jí odebraly kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání, to se ale nepotvrdilo. Sourozenci vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách, s matkou a příbuznými se nevídají. Stížnost žena podala před dvěma měsíci.
