Už před dvěma lety se policie pokusila Brožovou obvinit, ale státní zástupce žádal více důkazů. Vyšetřovatel je našel ve Státním archivu, Národním filmovém archivu a v dokumentech uchovávaných v Českém rozhlasu.

Podle vyšetřovatele Ilji Pravdy z důkazů vyplývá, že Brožová-Polednová věděla o zmanipulování celého procesu. "Předseda státního soudu konstatuje ve zprávě pro ministerstvo spravedlnosti, že před samotným průběhem soudního řízení byly dohodnuté dokonce tresty, které obžalovaní v procesu dostanou," řekl Pravda.

Polednová vystupuje i v nedávno objevených rozhlasových záznamech z procesu s Horákovou. "Zatímco textilačka Herainová z Kotony Beroun zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková v podzemí dávala dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky," prohlásila tehdy například v závěrečné řeči před vyhlášením rozsudku prokurátorka.

Obžaloba dnes pětaosmdesátileté Ludmily Brožové-Polednové je teď na stole soudce. Ten rozhodne, jestli zahájí proces. Pokud ano, poslední žijící prokurátorce z procesu s Miladou Horákovou hrozí za účast na vraždě 12 až 15 let vězení. Nikdo jiný z těch, kteří se na procesu podíleli, se před soud zatím nedostal.

Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce se stala poslankyní parlamentu za národní socialisty, z politického života odešla po únorovém komunistickém převratu v roce 1948. Již v následujícím roce byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena.

Spolu s Horákovou bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři k trestu smrti, čtyři na doživotí a pět k trestům od 15 do 28 let. Nezákonný rozsudek byl zrušen v roce 1968, rehabilitována však byla Horáková až v roce 1990.

Marek Janáč, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít