Připomínáme si Den boje za svobodu a demokracii

Dvakrát se 17. listopad zapsal do moderních dějin naší země. V roce 1939 po vystoupení studentů při pohřbu Jana Opletala proti zvůli okupantů uzavřeli nacisté české vysoké školy. O padesát let později se brutální zásah komunistické policie proti pokojné studentské demonstraci stal roznětkou k probuzení občanské společnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

VB a květiny

VB a květiny | Foto: Český rozhlas 7 - Radio Praha

Před sedmnácti lety došlo k událostem, které pak vedly k pádu totalitní moci v tehdejším Československu. Na pražském Albertově se sešlo na 15 tisíc studentů, aby si připomněli smrt Jana Opletala. Dav se po skončení akce vydal na Václavské náměstí.

Na Národní třídě byl ale zastaven a obklíčen policejním kordonem a surově zbit. Při zásahu Veřejné bezpečnosti bylo zraněno 568 lidí, z toho 24 muselo být hospitalizováno. Zpráva o smrti studenta Martina Šmída se sice nepotvrdila, ale byla jedním z hlavních impulsů k protestům proti režimu v celé republice. Vedl ke stávkám na školách, vzniku Občanského fóra a mohutným manifestacím obyvatelstva proti komunistickému vedení státu.

Následovaly vypjaté dny vyjednávání Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí s mocí, která podepřela generální stávka 27. listopadu 1989. Požadavky byly jasné: konec vlády jedné strany, politická pluralita, svobodné volby.

Pamětníci vzpomínají také na listopadové události roku 1939, které vyvrcholily nacistickou perzekucí a zavřením českých vysokých škol. Reagovali tak na studentské nepokoje, které vyvrcholily demonstrací při pohřbu studenta medicíny Jana Opletala, těžce zraněného při demonstraci 28. října. Devět studentských vůdců Němci popravili, dalších téměř dva a půl tisíce zatkli.

Nacistická okupace postihla také Josefa Šárka, kterému v té době bylo 20 let. Němci ho se stovkami dalších studentů odvlekli 17. listopadu do ruzyňské věznice. "Tam jsme byli vyloženě v té jízdárně až do 18. bez jídla, bez pití. Ráno jsme slyšeli výstřely. Nenapadlo nás, že bylo popraveno bez rozsudku 9 našich kolegů. Pak nás dopravili do koncentračního tábora Sachsenhausen a později za námi přišli studenti z Brna a Příbrami, ačkoliv v těchto dvou městech se nekonaly v říjnu a listopadu 39 žádné demonstrace."

Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme