Připomínka Cyrila a Metoděje zřejmě byla stanovena záměrně
Svátek Cyrila a Metoděje se slaví 5. července v náhradním termínu. Ještě v 19. století oslavy připadaly na jaro, ale kvůli počasí byl svátek věrozvěstů přemístěn na červenec. A protože představitelé kléru uvažovali i politicky, stanovili datum svátků přesně den před výročí upálení Jana Husa, patrně proto aby vzpomínku na kacíře potlačili.
Začalo to nenápadně počasím. Brzy na jaře se poutníci plahočili bahnem a nezřídka mrzli a navíc nemohli pracovat. Tak jim to v 19. století katolická církev zjednodušila.
„Bylo rozhodnuto tehdejším olomouckým arcibiskupem Fürstenberkem, že svátek příchodu cyrilometodějské misie se bude slavit 5. července, kdy už skončily senoseče a ještě nezačaly žně,“ vysvětluje specialista na církevní dějiny Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
Český reformátor straší katolíky po staletí a Vatikán z Jana Husa cejch kacíře nesňal dodneška. Není proto divu, že před dvěma sty lety se ho pokusili vystrnadit nenápadnou léčkou.
„Naskýtá se otázka, zdali nebylo toto datum zvoleno zcela záměrně vedle svátku velkého reformačního kazatele Mistra Jana Husa. Samozřejmě z toho hlediska, aby do jisté míry jeho památku potlačili a vytlačili z našeho vědomí,“ říká Šebek.
Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863 z byzantské Soluně na pozvání knížete Rostislava, aby tu položili základy církve. Pro svou misii vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.
Podle religionisty Ivana Štampacha ale bylo otázkou politickou, jestli u nás převládne křesťanství v pojetí latinského západu nebo v jeho slovanské verzi:
„Myslím si, že kdyby nás to mělo upozornit na to, že Evropa by měla – jak kdosi moudrý řekl před pár desetiletími – dýchat oběma plícemi, že k evropské kultuře patří západní, ale i ta východní evropská kultura, je to užitečné upozornění a všichni to potřebujeme a neměli bychom ohrnovat nos nad tím, že Evropany jsou také Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Srbové a další.“
Na ostatní slovanské národy při této příležitosti poukazuje i pražský arcibiskup Dominik Duka: „Naši světci, jakkoli si je rádi přivlastňujeme, jsou i světci dalších slovanských národů, mezi nimiž působili buď sami nebo prostřednictvím svých žáků. Jejich misie tedy měla velký mezinárodní význam.“
Podle Duky je potřeba připomenout i zásluhu Cyrila a Metoděje na vytvoření základů pro vznik českého státu. „Po letech, kdy byl zdůrazňován především jejich kulturní přínos – vynález slovanského písma, je dobré mít na paměti i překlad části písma svatého, přínos právního zákoníku – tedy oblast kultury a státnosti,“ dodává.
Státní svátek Cyrila a Metoděje slaví také Slováci. Výročí upálení Jana Husa ale nikoliv a 6. červenec je v katolickém Slovensku normální pracovní den.
