Sobotní připomínku pořádala iniciativa Hlas Ukrajiny spolu s velvyslanectvím Ukrajiny v Praze a dalšími iniciativami. Akce se podle nich celosvětově účastní více než 60 měst.

„Stalinský teror na Ukrajině a cílená genocida tamního obyvatelstva, kterou si dnes připomínáme, patří k nejhrůznějším zločinům 20. století. Současné barbarské útoky Putinova režimu na ukrajinské civilisty na ně v lecčems navazují,“ uvedla v projevu připraveném organizací Paměť národa Julie Levková.

„Mohou vás mrzačit raketami, nechat bez tepla a tekoucí vody, ale nikdy vám nevezmou vaši svobodu a důstojnost, hodnoty, za které prostě stojí bojovat,“ řekla přítomným, z nichž většina měla na sobě ukrajinskou vlajku a nápisy připomínající oběti hladomoru i současné války.

Na Václavském náměstí dnes byl i stánek, kde si lidé mohli prohlédnout to, co lidé za hladomoru jedli, aby přežili, třeba placky ze slupek od brambor. Výstava vyprávěla o příčinách, průběhu a následcích hladomoru na Ukrajině.

O počtu obětí hladomoru se dodnes vedou spory. Ukrajina zažila ve 20. stoletím přinejmenším tři hladomory - v letech 1921 až 1923, v letech 1932 až 1933 a 1946 až 1947.

Hladomor z 30. let pokládají ukrajinské úřady za genocidu. Podle některých historiků jej cíleně způsobila politika sovětského diktátora Josefa Stalina.

Během 17 měsíců tehdy přišlo podle různých odhadů o život od 1,8 milionu až po deset milionů lidí, přičemž většina odborníků se přiklání k názoru, že hlady zemřelo okolo tří milionů až 3,5 milionu lidí.

Podle ukrajinských zdrojů hladomor 20. let postihl jih Ukrajiny i Kubáň a Povolží v Rusku; hladem tehdy trpělo podle odhadů na osm milionů rolníků. Hladomor ve 40. letech zase způsobil vývoz zrní k novým spojencům, rovněž postižených neúrodou: Polsku, Československu a Rumunsku.

V hladovějících oblastech Ukrajiny a Moldavska byly tehdy zaznamenány desítky případů kanibalismu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít