Přísnější pravidla veřejných zakázek ztížila nákup specializovaných přístrojů

Vědecké ústavy a nemocnice mají problémy s nákupem špičkových přístrojů. Od dubna platí přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek – pokud se například do soutěže přihlásí jen jedna firma, tendr se automaticky zruší. Jenže vědci mnohdy nakupují zařízení, která na světě vyrábí omezený počet firem. Do soutěže se jim pak mnohdy hlásí jen jeden dodavatel, a ústavy tedy mají problém. Vědci proto žádají zmírnění zákona.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

výzkum, laboratoř, mikroskop, vědec (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

„Tohle je přístroj, který se nazývá NanoESCA – je to kombinovaný mikroskop, který vám poskytne údaje ze zorného pole a zjistí, jaké prvky se tam nacházejí,“ ukazuje ředitel pražského Fyzikálního ústavu Jan Řídký na přístroj, který vypadá jako větší robot.

Zařízení za desítky milionů korun si vědecká instituce koupila před letošním dubnem, kdy ještě neplatila přísnější pravidla pro veřejné zakázky. Teď by byl nákup složitější, protože by se do soutěže přihlásila jen jedna firma a ústav by musel tendr zrušit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké komplikace působí vědcům nová pravidla pro veřejné zakázky, zjišťovala reportérka Petra Benešová

„V době, kdy jsme to kupovali, tak co jsme dostali nabídky, jsme věděli, že jiná taková firma není,“ tvrdí Řídký. Nalézt na trhu více firem, které umějí vyrobit specializované přístroje, podle něj není jednoduché.

Nová pravidla zakázek, která v soutěži vylučují jednoho dodavatele, ztěžují ústavům nákupy. Akademie věd chce proto vyjednat u politiků změnu zákona.

„Kupujete-li standardní výrobek na trhu, tak uděláte soutěž, přihlásí se vám třeba 20 výrobců. Ale v případě velkých infrastruktur to může být docela smrtelné, protože to jsou tak unikátní záležitosti, že to řešit standardním způsobem nejde. My se budeme snažit i vyvíjet určitý tlak na vládu,“ plánuje předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

„Nám poslední úprava zákona č. 137 o zadávání veřejných zakázek způsobuje opravdu hodně potíží. Vyhovovalo nám to, jak to bylo upraveno do března tohoto roku. Vyhlásili jsme obvykle otevřené výběrové řízení, kterákoli firma, která měla zájem, se mohla přihlásit. Pokud jí připadaly naše podmínky diskriminující, mohla se odvolat k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Když potom výběrové řízení skončilo a my jsme vypořádali všechny lhůty na odvolání, vybrali jsme vítěze, koupili jsme zařízení a tím bylo vše hotovo,“ říká Řídký a pokračuje:

„Dříve si firma nebyla jista, že někdo nepodá konkurenční nabídku. To ji vedlo při úvahách nabízené ceny. Nyní ví, že je jediným dodavatelem, a my potom musíme pomocí posudků expertů dokazovat, že cena není neúměrná. Horší ale je, že s odstupem třeba roku nebo dvou může toto jednání kdokoli napadnout.“

Problém mají i nemocnice

Za jednodušší pravidla chtějí lobbovat i některé fakultní nemocnice. Například královéhradecká nemocnice řeší podobné problémy se zakázkami jako ústavy. „Myslím, že se určitě v tomto duchu připojíme, protože musíme víceméně soutěžit na cenu, ne na kvalitu. Ono to nepřináší vždy benefit,“ říká ředitel nemocnice Roman Prymula a dokládá to konkrétním příkladem:

„Když máte na oddělení různé přístroje, jako jsou třeba infuzní pumpy, vy je vždy musíte vysoutěžit znovu a přijde nový dodavatel s nižšími cenami, tak se stává, že na jednom oddělení jsou třeba tři různé infuzní pumpy. Což znamená, že se personál musí učit různé postupy a samozřejmě to zvyšuje pravděpodobnost nějaké chyby,“ vysvětluje Prymula.

Náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta už dříve řekl Radiožurnálu, že s novým zákonem mohou mít problémy právě specializované obory, jakým je i věda a výzkum.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu mluvil na Radiožurnálu Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu AV v Praze

„Je problém v některých specifických oborech, kde je málo dodavatelů. Prostě napsat to otevřeněji a méně náročně není třeba v konkrétní situaci řešením. Ale to je potom bohužel otázka obecnosti pravidel v zákoně,“ říká Sixta.

Podle úřadu ale mají vědci možnost napsat měsíc před soutěží, že očekávají nabídku od jedné firmy. Když dobře zdůvodní, proč není možná jiná alternativa, s firmou se pak mohou dohodnout. Za takovou zakázku pak ale ústav nese plnou odpovědnost. A to i v případě, že by výběr napadla konkurenční firma.

Přísnější pravidla stát zavedl proto, že v minulosti často úřady nebo jiné instituce uzavíraly s firmami neprůhledné zakázky a nevýhodné smlouvy. Novela zákona odstranila například kritizované losovačky.

Petra Benešová, pir, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme