Bonus pro život? ‚Nevidím důvod, proč by člověk, který neživoří, nemohl požádat o příspěvek na bydlení‘

Na příspěvek na bydlení mají nárok i lidé, kteří nestrádají a nejsou přímo ohroženi nouzí. Nárok na něj má žadatel, jehož náklady přesahují zhruba 30 procent čistého příjmu. Proto o něj žádají například i mladí lidé, kteří mají práci, vydělávají průměrný český plat, ale žijí sami.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

novostavba, ilustrační foto

Penzistka Vlasta má důchod 9600 korun z Česka a 24 eur (600 Kč) z Německa, za nájem platí čtyři tisíce korun | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Barbora (jméno jsme záměrně změnili, ale Český rozhlas ho má k dispozici) bydlí ve dva plus jedna s výhledem na historické chebské náměstí a kvůli vysokému nájmu na příspěvek dosáhne.

„Je to v pořádku. Nevidím důvod, proč by mladý člověk, který dobře vydělává, teda neživoří, nemohl požádat o příspěvek na bydlení. Není to zas takový zásah do státní kapsy, aby si nemohli požádat i mladí lidé,“ říká Barbora (23), která pracuje jako zubní instrumentářka v ordinaci, má příjem zhruba 24 tisíc korun čistého a za nájem i s energiemi zaplatí měsíčně deset tisíc korun. Na placení půjček a živobytí ji tak zbývá kolem čtrnácti tisíc korun měsíčně. 

Výdaje pořád narůstají, říká Prokop. Podle ministra Jurečky ‚co dneska děláme, děláme na dluh‘

Číst článek

„Určitě to pomůže starším lidem, samoživitelkám, ale mladí lidé přeci také chtějí žít. Tohle by jim mohlo pomoct třeba jako mě s cestováním, nebo můžu zaplatit půjčku na auto. Tohle je pomoc, kterou by ocenili všichni,“ říká Barbora, která má podle výpočtů nárok na tři tisíce korun.

„Chtěla bych si jednou dvakrát za rok zaletět třeba na prodloužený víkend,“ přeje si Barbora. Její přítel bydlí v jiném bytě a zatím se sestěhovat neplánují. „Na to je ještě brzy,“ usmívá se mladá žena, která žádost o příspěvek na bydlení nepodávala sama, protože to považuje za extrémně složité. „Pomohla mi kamarádka, co dělá na sociálce,“ dodává Barbora.

Má to vůbec cenu?

Velké zkušenosti s podáváním žádostí má naopak terénní sociální pracovnice z Chebu Martina Paboučková. I ona to označuje za mimořádně složité a proto za klienty vyplňuje formuláře a pomáhá i s podáním. Žádost Barbory nepovažuje za neobvyklou.

Požádat letos o dávky? Roky lidem říkáme, že kdo je bere, je parazit. Proto teď nežádají, říká expert

Číst článek

„Pokud člověk žije sám a něco se mu rozbije, třeba pračka nebo lednice, s tímhle příjmem toho moc nezmůže,“ říká Paboučková. Naopak pomáhala s žádostí Lukášovi (změnili jsme jméno, Český rozhlas ho má k dispozici), kterému je 33 let, žije sám, vydělává méně než Barbora a má i nižší nájem.

Lukáš dostává v tiskárně čistého necelých 21 tisíc korun a za obecní garsonku v měšťanském domě s vysokými stropy kousek od chebského náměstí Jiřího z Poděbrad zaplatí osm tisíc. Zbývá mu tedy necelých třináct tisíc korun čistého, podobně jako Barboře, ale protože má nižší nájem, má nárok na nižší příspěvek na bydlení.

Sociální pracovnice to spočítala na necelou tisícovku. Lukáš se proto rozmýšlel, jestli vůbec požádá. „Pořád slyším, že lidi si nežádají a že na to mají nárok. Je to strašně složité, a když jsem se na to díval, málem jsem nad tím mávnul rukou. Pak jsem si řekl, jestli by to nebyla škoda,“ zamýšlí se Lukáš.

Podle Martiny Paboučkové se lidé jako Lukáš mohou velmi rychle dostat do problémů, zvlášť když ještě neví, jaké přijdou zálohy od Nového roku.

„S tímhle příjmem nemá žádné rezervy. Určitě se najdou lidi, kteří umějí víc šetřit, nebo být efektivnější v nákupech, ale vždycky to vyžaduje znalosti finanční gramotnosti a totálního plánování, a to vyvolává v lidech stres,“ upřesňuje Paboučková.

Úskalí příspěvku

O stresu ví svoje penzistka Vlasta, která žije sama v garsonce na okraji Domažlic. Má důchod 9600 korun z Česka a 24 eur (600 Kč) z Německa. Za nájem platí čtyři tisíce, takže jí na živobytí mnoho nezbývá. „Starý člověk je skromný, už toho moc nesním, akorát koupit si boty, punčochy nebo kabát, to mi pomáhá dcera nebo syn,“ říká Vlasta.

Penzistka Vlasta z Domažlic | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Přestože penzistce zbyde na život podstatně méně než zmiňované Barboře, příspěvek na bydlení má výrazně nižší a to necelých sedmnáct set korun. Důchodkyni Vlastě s vyplňováním žádosti pomáhala Hana Reitharová z organizace Člověk v Tísni.

„Mnohdy o finanční pomoc žádají lidé, kteří by se bez ní obešli. Znám klientku, která bydlí sama ve tři plus jedna a má nárok na štědrou dávku. Pak tu máme klienty, kterým úřady z různých důvodů dávku nepřiznají, nebo v takové výši, která je úplně směšná,“ popisuje Reitharová.

Příspěvek na bydlení je podle analytika společnosti PAQ Research Daniela Prokopa koncipovaný tak, aby na něj v krizi dosáhlo co nejvíc potřebných, což má i své úskalí. „Aby dávky zachycovaly všechny sociální situace, musejí mířit i na ty, kteří to nepotřebují,“ říká sociolog Prokop, který je i členem Národní ekonomické rady vlády.

Podle něj by podmínky mohly doznat změn. „Příspěvek na bydlení je pro relativně velkou skupinu lidí a je administrativně hodně těžko dosažitelný. Mělo by to být spíš naopak, měli bychom zrevidovat velikost skupiny a udělat to velmi jednoduše dosažitelné,“ míní analytik.

Oddělit nájmy a energie

Podle Daniela Prokopa je také nutné oddělit nájmy a energie a podle toho upravit příspěvek na bydlení. „V nájmech je potřeba být přísnější. Také by se mělo zhodnotit bohatství regionů a reálné ceny nájmů. Příští rok se to bude revidovat,“ upřesňuje Prokop.

Zvýší se životní minimum. Vláda podpořila i dětská zařízení a lidi dotčené válkou na Ukrajině

Číst článek

Sociolog ale připomíná, že největším problémem příspěvku je stále to, že o něj žádá málo lidí. „To, že čerpá příspěvek někdo, kdo ho vůbec nepotřebuje, to může dělat desítky nebo možná nízké stovky milionů korun,“ upozorňuje.

Žadatel má nárok na příspěvek na bydlení, pokud doloží všech jedenáct formulářů a splní příslušné podmínky. Nezáleží ale na tom, jestli bydlí ve svém nebo v nájmu, jaký má další majetek, nebo kupříkladu ani na tom, kolik má ušetřeno peněz. Tak je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) příspěvek koncipovaný záměrně.

„Jestli mají žadatelé peníze na účtu, nebo vlastní nemovitosti, to zkoumáme u jiných dávek jako je doplatek na bydlení nebo mimořádná okamžitá pomoc, tam jsou parametry velmi přísné. U příspěvku na bydlení je klíčový parametr hranice třiceti procent příjmu, který náklady spojené s bydlením přesahují,“ uvedl Jurečka.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme