Přístroje na noční vidění by v Česku mohli používat kromě vojáků i myslivci

Stáda divočáků pustošící pole a zahrady trápí v Česku řadu regionů už roky. Lovit přemnoženou zvěř by proto mohli myslivci za pomoci noktovizorů. Poslanci nyní projednávají novelu zákona o zbraních.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na zdobnost si potrpí především rakouští myslivci

Na zdobnost si potrpí především rakouští myslivci | Foto: Andreas Kolarik

„Černá zvěř dělá škody na hospodářských porostech, na kulturním porostu, rozryje trávník, rozryje zaseté obilí, rozryje vzrostlou plodinu, spase, na co přijde,“ říká Jiří Beneš z mysliveckého spolku v Litoměřicích.

Za přemnoženou černou zvěř je zodpovědný stát, který má její regulaci na starosti. Každoroční stesky zemědělců proto vyslyšelo ministerstvo vnitra a do novely zákona o zbraních zařadilo i možnost střílet přemnoženou zvěř pomocí zařízení na noční vidění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o novele o zbraních přináší redaktroka Věra Masopustová

Myslivec divočáka může vidět jenom v noci, protože to je noční zvíře. Proto je potřeba použití noktovizoru.

„Kdo se pohybujeme po venkově, tak potkáváme divoká prasata, mnohdy to nejsou ani divoká prasata, ale prasata křížená s domácím prasetem, a jsou toho obrovský stáda,“ vysvětluje ministr vnitra Jan Kubice.

Na okresní myslivecký spolek v Litoměřicích se černou zvěří postižení lidé hlásí každý týden. Litoměřicko, stejně jako Teplicko a Ústecko totiž patří k regionům, kde je tato zvěř přemnožená nejvíc.

Na Litoměřicku se jí ročně uloví v průměru kolem dvanácti set kusů, v celé republice přes sto tisíc. Ulovit divočáka není vůbec jednoduché, v každém spolku se najdou maximálně dva myslivci, kteří to umí.

„Zvěř je velice učenlivá, plachá, má velice vyvinutý čich, takže problém je to i spatřit,“ popisuje Beneš.

Použití noktoivozoru, tedy přístroje na noční vidění, je zatím v Česku ilegální. Zkušenost s jeho využitím tedy myslivci, alespoň oficiálně, nemají.

„Je to specifická záležitost, se kterou zatím nikdo nemá zkušenost, ale v každém případě lov černé zvěře je velice náročná činnost a rozšíří to možnost lovu,“ dodává.

Novela zákona o zbraních, kterou začali projednávat poslanci, nezavádí jen možnost využití přístrojů na noční vidění. Nejen myslivce, ale všechny držitele legálních zbraní jistě potěší, že o prodloužení zbrojního průkazu už si nebudou muset žádat po pěti, ale až po deseti letech.

Zbrojní průkaz na deset let

Novela zákona o zbraních rovněž usnadní život legálním držitelům zbraní. Zbaví je zbytečného papírování prodloužením platnosti zbrojního průkazu.

O ten by si mohli lidé mohli žádat už ne po pěti, ale po deseti letech.

„V prvním případě člověk musí mít zkoušky na prvotní pořízení, pak pravidelnou lékařskou prohlídku, správní poplatek, poplatek za pořízení lékařské prohlídky a nějaký čas věnovat na oběhnutí úřadu, lékaře, fotografa,“ vysvětluje Beneš.

Novela o zbraních a střelivu chce také elektronickými registry nahradit starý a nepřesný způsob evidence zbraní.

„Zbraň bude mít nějaký čip, bude pod elektronickou kontrolou od výroby přes prodejce, přes krám až k držiteli,“ vysvětluje Kubice

Bude to zjednodušení pro prodejce zbraní, kteří již nebudou muset vést žádné knihy. Ale i prodejci budou postupovat cestou elektronických systémů.

Věra Pfeifferová, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme