Prezident přijal členy sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD. Výstupy očekávají v polovině roku

Členové sněmovní vyšetřovací komise k OKD ve čtvrtek jednali s prezidentem Milošem Zemanem. V polovině roku očekávají první výstupy komise, která zjišťuje okolnosti privatizace podniku. Prezident má také zájem na tom, aby sněmovní vyšetřovací komise k OKD našla viníky hospodářského úpadku těžební společnosti OKD. Novinářům to po jednání řekli předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) a člen komise Josef Hájek (ANO).

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

OKD

OKD | Zdroj: Profimedia

Černohorský a Hájek chtěli se Zemanem mluvit zejména o situaci kolem OKD v letech 1998 až 2002, kdy byla současná hlava státu premiérem. „Probírali jsme jak standardní způsoby privatizace, které probíhaly v 90. letech, tak jsme se zabývali následnou ekonomickou stránkou, kdy docházelo k postupnému vyvádění ekonomických prostředků ze společnosti OKD,“ řekl Černohorský novinářům po hodinové debatě se Zemanem.

Znalec a dva státní úředníci mají zaplatit škodu 5,7 miliardy, navrhl žalobce v kauze OKD

Číst článek

„Pan prezident nás podporuje, chce, aby naše vyšetřovací komise dospěla k tomu, aby viníci byli potrestáni,“ řekl Hájek. Zeman podle něj za hlavního viníka situace OKD považuje jejího dřívějšího majitele Zdeňka Bakalu. Hájek také podotkl, že Zeman se chce na řešení situace kolem OKD ptát i nových ministrů při jejich jmenování.

Černohorský také řekl, že ještě nemají všechny vyžádané materiály. „V tuto chvíli s námi ještě ne úplně zcela komunikuje Evropská komise, která do této chvíle stále ještě nedodala materiály, které potřebujeme k tomu, abychom mohli srovnat to, zdali Česká republika podala Evropské komisi nepravdivé informace o způsobu privatizace a o prodeji minoritního podílu. Takže bude hlavně záležet na nich, jak rychle nám ty materiály dodají,“ citoval Černohorského Radiožurnál.

Neúspěšné jednání s Nizozemci

Část akcií OKD byla na začátku 90. let prodána v kuponové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát, akcie držely i obce a města. V následujících letech rozhodující vliv získala firma Prosper Trading, která odkoupila obecní podíly a v létě 1997 akcie OKD od státem založeného Restitučního investičního fondu.

OKD opět v rukou státu. Akcie převzal podnik Prisko, cena je téměř 80 milionů korun

Číst článek

Podle vyjádření někdejšího poslance ČSSD Josefa Hojdara to byl rozhodující moment, kdy podíl státu v těžební společnosti klesl pod 50 procent. V druhé polovině roku 1998 do firmy vstoupil Karbon Invest (KI) Viktora Koláčka a Petra Otavy a stal se většinovým vlastníkem.

Vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD), ve které byl ministrem financí Jiří Rusnok a ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, v roce 2001 schválila plán restrukturalizace OKD. O rok později zahájila exkluzivní jednání o prodeji podílu státu v OKD s nizozemskou společností LNM Holdings. Karbon Invest s plánem nesouhlasil a odvolal zástupce státu ze statutárních orgánů OKD. Nizozemci nakonec zájem o firmu vzdali.

Prodej Karbon Investu

OKD převedla doly a zaměstnance na OKD Nástupnickou

Číst článek

V roce 2003 pak začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s Karbon Investem o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad. Ve stejném roce za vlády Stanislava Grosse (ČSSD), ve které byl ministrem financí pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), koupil Karbon Invest státní akciový podíl v OKD za 4,1 miliardy korun.

Podle státního zástupce v soudním řízení proti tehdejším odhadcům byla tehdy cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, státu tak vznikla při prodeji škoda přes 5,7 miliardy korun. Krátce poté Karbon Invest koupila investiční skupina RPG Industries vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI (tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun).

Nikola Bojčev, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme