‚Představte si to jako gigantické puzzle.‘ Komise k OKD má za sebou první týden výslechů
Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci důlní společnosti OKD vyslýchala tento týden svědky. Dorazili před ni například členové bývalých vlád Bohuslav Sobotka, Vladimír Špidla, Milan Urban, Jiří Rusnok a Miroslav Grégr. Přišel také například vlivný právník Radek Pokorný. Finančníka Zdeňka Bakalu, který bývá kritizován za údajné vyvádění peněz z černouhelné společnosti OKD, se členům komise zatím vyslechnout nepodařilo.
„Rekonstruujeme celý ten příběh. Je potřeba si to představit jako gigantické puzzle, které v tuto chvíli skládáme postupně dohromady,“ popsal pro Radiožurnál práci komise její předseda Lukáš Černohorský (Piráti).
Řada svědků se ze slyšení omluvila, další včetně Bakaly si předvolání vůbec nepřevzali. Někteří členové komise to přičítají době dovolených. Bakalovi dorazila pozvánka na adresu českého bydliště, ač pobývá ve Švýcarsku. Novou dostane do datové schránky.
K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří někdejší spoluvlastník firmy Karbon Invest Viktor Koláček. Karbon Invest v minulosti postupně získal nad OKD kontrolu, stát mu následně v roce 2004 prodal svůj zbývající menšinový podíl. Firma pak skončila v Bakalově skupině.
Vyšetřování privatizace OKD pokračuje. Expremiér Špidla před komisí vypovídal dvě hodiny
Číst článek
Výslechy budou pokračovat i v srpnu a září, kdy by měl vypovídat například europoslanec Pavel Telička. Telička dřív figuroval v orgánech některých Bakalových firem. Šéf komise Černohorský byl tento týden s výslechy spokojen. Komise je podle něj zhruba v 60 procentech své práce, nechtěl však předjímat, zda je reálné, aby svou práci dokončila do 12. října, kdy má sněmovně předložit závěrečnou zprávu.
Sobotka i Urban kritizovaný prodej menšinového státního podílu v OKD hájili. Sobotka byl v té době ministrem financí, Urban ministrem průmyslu a obchodu. Oba tvrdí, že privatizace se uskutečnila podle zákona a všech pravidel za nejvyšší nabízenou cenu 4,1 miliardy korun.
Problém, podobně jako Špidla, vidí Sobotka a Urban v tom, že stát ztratil v OKD už ve druhé polovině 90. let majoritu a neměl už v černouhelné společnosti vliv.
„Já jsem se stal ministrem financí šest let poté a v té době stát už nemohl zásadním způsobem ovlivňovat osud této společnosti, a proto také došlo k privatizaci,“ popsal Sobotka pro Radiožurnál.
Součástí OKD byly i desítky tisíc bývalých hornických bytů. Sobotka ani Urban, jak uvedli, netušili, že OKD nakonec skončí v Bakalových rukou. Podobně se vyjádřil i někdejší náměstek ministra průmyslu Martin Pecina, podle kterého vypadá privatizace OKD ze současného pohledu „hrůzostrašně“.
Před dvěma roky skončila společnost OKD v insolvenci. Akcie nástupnické společnosti následně převzala státem vlastněná společnost Prisko. Byty však už součástí OKD nebyly. Za nové majitele bytového fondu vystupuje mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.
Poslanci vyslechli exministra Urbana. Privatizace OKD podle něj byla v souladu se zákonem
Číst článek
Někteří svědci po uzavřených slyšeních s novináři ochotně mluvili, jiní příliš sdílní nebyli a například Grégr a Pokorný odešli bočním vchodem. Od Pokorného se ale komise mnoho nedozvěděla, podle Černohorského se odvolával na advokátní tajemství. Pokorného advokátní kancelář si podle médií najala firma Karbon Invest na přípravu podkladů pro Evropskou komisi. Karbon Investu údajně zadal jejich zpracování Sobotka.
Komise vyslýchala také úředníky nebo bývalé zaměstnance Fondu národního majetku a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Její členové mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat.
Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob. Výsledky má komise předložit plénu zhruba v polovině října, může ale také požádat o prodloužení svého mandátu.
Prodej menšinového podílu státu je i předmětem soudního řízení. Státní zástupce tvrdí, že jeho cena byla nejméně 9,8 miliardy korun, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun. Soud zatím nepravomocně všechny podezřelé, tedy znalce a bývalé vedoucí pracovníky Fondu národního majetku, obžaloby zprostil. Žalobce se odvolal.
