Vodu musíme udržet v krajině, ne ji čerpat z Dunaje, zpochybnil přínos kanálu Dunaj–Odra–Labe expert

Česko by mohla protkat síť vodních magistrál, které by z něj udělaly evropskou křižovatku. Odpůrci považují vodní koridor Dunaj–Odra–Labe za nesmyslný, ale jeho zastánci dostali do rukou pádný argument. Jeho stavba by se podle ministerstva dopravy vyplatila – ať už z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického či rekreačního. Celá investice by přišla stát na 582 miliard korun.

pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Vodní koridor je podle mnoha názorů dílo, které je nejvýhodnějším pro řešení nedostatku vody, který nás i v budoucnu čeká,“ uvedl v pořadu Pro a proti Jan Skalický, předseda Asociace Dunaj–Odra–Labe, bývalý ředitel Ředitelství vodních cest České republiky.

Podle něj v tuto chvíli neexistuje jak ekonomicky, tak ekologicky výhodnější projekt. „Proto věříme, že bude kanál realizován,“ dodal.

Rentabilitou se prý ministerstvo zabývalo velmi podrobně: „Každá varianta návrhu plní nějakou jinou roli. Varianta přímého napojení na Dunaj odvádí nejen povodňové vlny, ale umožňuje čerpání vody z Dunaje.“

„Vývoj za posledních šest let jasně ukázal, že se všechna ministerstva budou muset vodou a vodním koridorem jako nejvýhodnějším dílem zabývat,“ vysvětlil Skalický.

Předseda zároveň dodal, že koridor má dopravní funkci v 15 procentech, zadržení vody v krajině tvoří 30 procent a protipovodňová ochrana je kolem 20 procent. „Jen z hlediska protipovodňové ochrany se severojižní větev Odra–Dunaj zaplatí přibližně za osm povodní – respektive náprav jejich škod.“

Kanál Dunaj-Odra-Labe bude ekonomicky efektivní, tvrdí ministerstvo. Studie vznikala dva roky

Číst článek

„Retence vodního koridoru na Moravě bude asi 1,5 miliardy kubických metrů vody, což je srovnatelné s Vltavskou kaskádou. Tvrdit, že když vybudujeme nový vodní projekt, že nezadrží vodu, je nepravda,“ konstatoval Jan Skalický.

Krajinná opatření jsou mnohem účinnější

Zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan je poté přesvědčen, že se kanál nemůže vyplatit po žádné stránce. „Ekonomicky i ekologicky ho považuji za úplnou katastrofu. Ale jsem naprosto přesvědčen, že se nikdy neuskuteční.“

„Potěšilo mě, že pan Skalický uznal, že těžiště rentability kanálu není v dopravě. Protipovodňová ochrana, ale i ochrana proti suchu, podle mě i odborných studií naprosto žádný přínos pro zadržení vody v krajině nemá,“ pokračoval v kritice.

Moldan zpochybnil i účinnost stavby v boji se suchem. „Tou základní věcí je udržet vodu v krajině, nikoli ji čerpat z Dunaje. Kdyby bylo velké sucho, bude nedostatek vody i v Dunaji.“

Vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe by stálo 610 miliard, spočítalo ministerstvo dopravy

Číst článek

Expert souhlasí, že je třeba chránit lidská sídla před povodněmi, ale podle jeho slov je třeba dát pozor na to, abychom nezadělali na problém někde jinde, když ochráníme jednu lokalitu: „Je třeba spíše počítat s rozlivy a přírodě blízkými opatřeními.“

Vltavská kaskáda a jiné objekty pak prý při velké povodni moc nepomohou. „Jsou dobré na to, aby zabránily menší povodni a aby se povodňová vlna trochu rozmělnila v čase,“ vysvětlil Moldan.

„A nedovedu si představit, že by kanál mohl fungovat jinak, než že se vytvoří prostory podobné přehradám. A to nevím, jestli chceme,“ uzavřel zástupce ředitele.

Tomáš Pavlíček, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme