Proč se v Česku staví dálnice pomalu? 'Za skluz mohou předchozí vlády,' odmítá kritiku ministr Ťok

Dálnice se v Česku staví pomalu a v příštích letech se situace zřejmě moc nezlepší. Vyplývá to alespoň z aktuální zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle ministra dopravy v demisi Dana Ťoka (za ANO) za to nesou odpovědnost hlavně předchozí vlády. „Současný kabinet na tom neutěšeném stavu ale nic nezměnil,“ oponuje pro Radiožurnál komentátor Echo24 Petr Holub.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dan Ťok na zasedání Rady hospodářské a sociální dohody | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Odpovědnost přebírám i nepřebírám. Je to trochu složitější, protože můžeme zprovoznit jen ty úseky dálnic, které někdo před třemi až čtyřmi lety zahájil. Říct, že za všechno může tato vláda nebo minulá, není pravda,“ popsal Radiožurnálu šéf resortu dopravy v demisi Dan Ťok.

Výstavba dálnic je pomalá. Dokončení sítě do roku 2050 je nereálné, tvrdí kontroloři

Číst článek

Skluz ve výstavbě tak podle něho způsobily předchozí vlády, které stoply výstavbu a zahajování nových staveb.

Podle komentátora serveru Echo24 Petra Holuba na „neutěšeném stavu“ ale současné vedení resortu nic nezměnilo. „V příštích letech to nebude se zprovozňováním nových úseků o nic lepší a minimálně za tři další roky už současná vláda nese odpovědnost,“ uvedl.

Dálniční síť by se měla podle plánu vlády dokončit v roce 2050. Ovšem ani tento termín se při současné rychlosti dokončování staveb nedá podle kontrolního úřadu stihnout. Kabinet slibuje dokončit ročně 27,5 kilometru dálnic, reálné tempo je ale podle kontrolorů 17 kilometrů ročně.

„Za na pana (Gustava) Slamečky v roce 2009 se stavělo 22 kilometrů dálnic ročně, za Víta Bárty 15 kilometrů ročně a pak v podstatě nic. Až pak Zbyněk Stanjura začal stavět 32 kilometrů dálnice D1, sice ve staré stopě, ale šlo o úplně novou dálnici a navíc se stavělo v provozu,“ odmítl kritiku kontrolorů Ťok.

Dále uvedl, že společně s jeho předchůdcem Antonínem Prachařem stojí za realizací desítek kilometrů dálnic. „Za dobu našeho úřadu jsme zprovoznili asi 60 kilometrů dálnic a k tomu navíc 60 kilometrů dálnice D1. To je asi 120 kilometrů dálnic, to není tak špatné číslo,“ pokračoval ministr v demisi.

Špatná legislativa i komunikace úředníků

Ťok současně upozornil, že jeho resort zahájil stavbu 75 kilometrů dálnic a navíc dalších více než 54 kilometr dálnice D1. „Výstavbu jsme skutečně rozhýbaly i přesto, že nám legislativa nepřeje,“ dodal s tím, že v Poslanecké sněmovně je aktuálně novela stavebního zákona.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč je výstavba dálnic pomalá? V duelu Radiožunálu odpovídá ministr Dan Ťok a komentátor Petr Holub

Ta by podle Ťoka měla výstavbu dálnic v Česku zrychlit. „Už jsem proto udělal první krok, dohodl jsem se všemi politickými stranami a dal jsem do systému rychlou poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby. Do půl roku bychom tak mohli mít v zákoně zjednodušení vyvlastnění. Chtěli bychom se dostat do situace, kdy budeme stavby jednodušeji prosazovat a připravovat,“ doplnil Ťok.

Podle komentátora Holuba není problém jen v legislativě, ale i v komunikaci úředníků. „Příprava dálnic je odtržená od reality, nezjišťují se ekonomické rozměry celé stavby, jaký prospěch přinese danému regionu, vůbec se nekomunikuje s místní populací. To je něco, co se nedá srovnat se stavbou dálnic v Rakousku, kde se to dělá všechno mnohem rychleji,“ doplnil

Kontroloři prověřovali období od roku 2013 do června 2017, zahrnující konec vlády Petra Nečase (ODS), vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO Antonín Prachař a Dan Ťok.

tpa, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme