Stabilizace veřejných financí i orientace na unii a NATO. Vláda zveřejnila programové prohlášení

Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou podle preambule programového prohlášení stabilizace veřejných financí, orientace na Evropskou unii a NATO nebo penzijní reforma. Kabinet v pátek dokument zveřejnil na svém webu. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První jednání vlády Petra Fialy (17.12.2021)

Prioritami vlády Petra Fialy jsou podle preambule programového prohlášení stabilizace veřejných financí, orientace na Evropskou unii a NATO nebo penzijní reforma (ilustrační foto) | Zdroj: Úřad vlády ČR

Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024.

Vláda schválila programové prohlášení. Prioritou je, aby Česko obstálo v mezinárodní konkurenci

Číst článek

„Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný,“ píše vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek (celý dokument je na konci článku – pozn. red.). Cestu ke stabilitě vidí vláda v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže.

Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Soustředit se chce i na bydlení, vzdělávání či to, aby lidé měli jistotu důstojného života ve stáří.

„Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu,“ stojí v programovém prohlášení.

Podoba karantény kvůli koronaviru se bude u různých profesí lišit, řekl ministr zdravotnictví Válek

Číst článek

Kabinet v úvodu dokumentu uvádí, že se bude muset vyrovnat i s řadou jevů, které přichází zvnějšku. „Z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii covidu-19 i důsledky energetické krize,“ shrnuje prohlášení klíčové aktuální úkoly, o kterých hovoří vládní politici už od svého prosincového jmenování.

Své plány označuje vláda za velice ambiciózní. „Ale víme, že je třeba začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si už nemůže dovolit žádná další zpoždění,“ stojí v prohlášení. Kabinet chce být otevřený a transparentní a hájit zájmy všech občanů.

Programové prohlášení schválila vláda jednomyslně ve čtvrtek. Jednotlivé kapitoly navazují na programovou část koaliční smlouvy a většinou jsou obsáhlejší a obsahují konkrétní termíny. Vláda požádá sněmovnu o důvěru ve středu 12. ledna, v dolní komoře má většinu 108 hlasů.

Obrana

V roce 2025 bude Česká republika na obranu dávat dvě procenta svého HDP, slíbila v programovém prohlášení vláda. Výdaje v této výši chce kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) uzákonit. Pro efektivní financování armády a její modernizaci plánuje zřídit obranný fond.

Šéf unie Vávra: O zmrazení platů vláda nejednala s nikým z justice. Soudci se obrátí na Ústavní soud

Číst článek

Chce také předložit několik novel, včetně změny zákona o zadávání veřejných zakázek a ústavní novely, která by umožnila vládě rychleji vysílat vojáky do zahraničí.

„Vzhledem ke zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí jsou nutné investice do obranyschopnosti naší země,“ uvedla vláda v dokumentu. Za základ české obrany kabinet považuje členství v NATO, v rámci aliance chce být platným a respektovaným spojencem, který si plní své závazky. Jedním z nich jsou výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, což Česko dlouhodobě nesplňuje.

Vláda slibuje, že tohoto cíle dosáhne v roce 2025. „Budeme prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice,“ uvedla vláda.

Slibuje také, že do konce letošního roku předloží legislativní návrh, který by zajistil dlouhodobě stabilní a efektivní financování armády formou obranného fondu.

Kabinet chce dále prosadit větší investice do výzkumu a vývoje a plánuje obyvatele lépe připravit na krizové situace. „Budeme dbát nejen o rozvoj a modernizaci ozbrojených sil, ale také domácího obranného a bezpečnostního průmyslu,“ uvádí dokument. Zvyšovat chce i atraktivitu aktivní zálohy.

Zemědělství

Dalšími body prohlášení jsou zastropování dotací pro největší farmy a platba na první hektary. Chce také ukončit podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Osevní plocha jedné plodiny by měla být podle kabinetu v erozně ohrožených oblastech maximálně deset hektarů.

Platy ústavních činitelů by měly být stejné jako loni, schválila vláda. Soudcovská unie rozhodnutí kritizuje

Číst článek

Ministr zemědělství Zbyněk Nekula (KDU-ČSL) by měl také posílit vliv vlastníků na stav držené půdy.

„Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu převedeme zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří. Podpoříme soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky atd., aby sázeli stromy, zakládali krajinné prvky a pečovali o soulad zemědělství a ochrany přírody,“ informoval na svých stránkách nový kabinet.

Vláda chce pak také vybudovat dobrovolný rezervní fond na podporu zemědělců v případě přírodních katastrof. V současnosti vláda schvaluje jednotlivě každou podporu, jako například kompenzace za ovoce zničené mrazem. Ukládky do fondu mají být nákladovou položkou.

V koaličním prohlášení se pak píše, že další Program rozvoje venkova bude spolufinancovaný ze strany České republiky minimálně stejně jako doposud. Odcházející kabinet předpokládal spolufinancování na projekty z Evropské unie ve výši 65 procent. V současnosti jde o 35 procent.

Vláda zkrátila karanténu i izolaci na pět dní. Schválila také testování zaměstnanců ve firmách

Číst článek

Ročně chce kabinet pak dávat alespoň tři miliardy korun na pozemkové úpravy, plánuje revidovat meliorace nebo zvyšovat kvalitu zemědělského školství.

Stát chce také podpořit ustavení strategického investičního fondu, díky kterému by měli dodavatelé kupovat podíly ve zpracovatelských firmách. „Podpoříme zkracování odbytových řetězců. Budeme zemědělce motivovat k tomu, aby suroviny dokázali sami zpracovat a dodat na místní trh (obchody, farmářské trhy, prodej ze dvora),“ píše se v dokumentu.

Investiční dotace budou pro zemědělce, kteří mají příjmy ze zemědělské činnosti minimálně z 30 procent, včetně propojenosti podniků.

„Nastavíme jasná pravidla čerpání a budeme důsledně kontrolovat propojení firem čerpajících dotace. Platba za ekologické činnosti, kterou zemědělci dostávají ve formě dotací, bude jednoduchá, rychlá a efektivní. To vše stále s ohledem na to, jak šetrně ke krajině a zvířatům zemědělec přistupuje,“ uvádí mimo jiné materiál.

Čtvrtina zemědělské půdy se má do roku 2030 přesunout do režimu ekologického zemědělství, minimálně desetina pak má aktivně chránit opylovače a biodiverzitu – půjde o meze, nárazníkové pásy, větrolamy nebo úhory.

Diplomacie

Zahraniční politika České republiky se bude opírat o ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) a dobré vztahy se sousedními státy. Důraz kabinet klade na ochranu lidských práv i prosazování českých zájmů a evropských hodnot ve světě.

Povinné očkování povede k odchodu ze zaměstnání, tvrdí 14 senátorů, kteří podepsali ústavní stížnost

Číst článek

Česko musí být podle vlády aktivním členem Evropské unie a NATO. „Budeme klást důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě, na ochranu lidských práv a demokracie a prosazování českých ekonomických zájmů a evropských hodnot ve světě,“ uvedl kabinet.

Členství v Evropské unii považuje za klíčové, v bloku je zásadní zachovat volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu a principy subsidiarity a proporcionality.

Vláda v sekci programového prohlášení zaměřené na zahraniční politiku konkrétně slibuje rozvíjení vztahů se sousedními státy, strategickými partnery v Evropské unii či s Visegrádskou skupinou, v níž jsou kromě Česka také Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Dále hovoří o kooperaci s Německem, Spojenými státy, Velkou Británií, Izraelem či zeměmi v indo-pacifickém regionu, jako jsou Indie, Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan. Hlásí se také ke spolupráci v rámci Trojmoří.

Stejně jako v koaliční smlouvě, kterou strany podepsaly v listopadu, akcentuje vláda obnovení „havlovské“ zahraniční politiky včetně podpory rozvojové a transformační spolupráce a též důraz na podporu demokracie, lidských práv a občanské společnosti.

Konkrétní návrhy řešení jsme zatím neslyšeli. Komentátor Hartman o premiérově vizi pro rok 2022

Číst článek

Nově zmínila konkrétní termín předložení takzvaného Magnitského zákona sankcionujícího hrubá porušení lidských práv, má se tak stát do konce roku 2023.

Kabinet v prohlášení zopakoval nutnost revize vztahů s Ruskem a Čínou. Dbát chce na propojování humanitární, transformační, rozvojové a ekonomické spolupráce. Stejně jako v koaliční dohodě hovoří o vrácení profesionality do diplomacie a o modernizaci a zefektivnění fungování ministerstva.

„Prosazování českých ekonomických zájmů i hodnot ve světě bude integrální součástí zahraniční politiky. Orientaci vnějších ekonomických vztahů zaměříme na podporu úspěchu českých značek, inovací, unikátních řešení s orientací na koncového zahraničního zákazníka. Českým firmám budeme pomáhat se vstupem na nové trhy,“ píše také vláda.

Nově se kabinet zmínil také o obnově po koronavirové pandemii, a to v souvislosti s tím, že bude dbát na důsledné rušení omezení cestování. Podporovat chce obnovu zahraničního obchodu, vědecké a kulturní spolupráce a vzdělávání tam, kde pandemie vedla k omezením.

Školství

Programové prohlášení vlády pro školství vyzdvihuje jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slibuje udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách.

Vláda počítá s úhradou testů na covid ve firmách, řekl Fiala. Odmítl povinné očkování pro věkové skupiny

Číst článek

Vláda v dokumentu avizuje rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol. Proti koaličnímu programu z dokumentu vypadl příslib zajištění srovnatelných podmínek pro soukromé a církevní školy.

Za klíčový dokument pro modernizaci školství označuje vláda ve svém prohlášení Strategii vzdělávání 2030+, kterou na podzim 2020 schválil předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO). Strategii připravil bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO), který je nyní náměstkem současného ministra Petra Gazdíka (STAN). Gazdík již dříve řekl, že považuje dokument za kvalitní a chce pokračovat v jeho naplňování.

Důležitým úkolem bude podle vlády získat pro školství víc peněz tak, aby veřejné výdaje na něj odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Na rozdíl od koaličního programu vládní prohlášení nezmiňuje výši 5,2 procenta HDP. V České republice se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP.

Mezi cíle na podporu škol a pedagogů jmenuje programové prohlášení platy učitelů na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy. Dál upřesňuje, že podíl nadtarifních složek platu by měl zůstat 20 procent.

S mírným omezením kvůli koronaviru v roce 2022 počítá většina Čechů, vyplývá z průzkumu

Číst článek

Podobně jako v koaličním programu vláda v prohlášení avizuje zavedení systému profesního růstu pedagogů. Do konce letošního roku chce zlepšit mimo jiné podporu začínajících učitelů a do konce roku 2024 zpřístupnit podpůrné pozice ve školách.

Zajištění pozic pro speciální či sociální pedagogy nebo školní psychology předpokládala novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou v minulém volebním období sněmovna neschválila. Gazdík již dříve slíbil, že se k úpravě co nejdříve vrátí.

Co se týče kvality vzdělávání, chce ji vláda zvednout mimo jiné úpravou učebních programů pro základní a střední školy. Důraz by se měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení.

Navíc by se měly připravit změny v přijímacích i maturitních zkouškách. Regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání by se měly snížit například podporou práce s rodinami dětí z nevzdělaných či cizojazyčných rodin. Pro školy slibuje vláda intervenční programy. Systém inkluze chce zachovat, ale podrobit pečlivé revizi.

ČTK, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme