Bilance zákona o prokazování majetku: 1526 podnětů, jen jediná pokuta ve výši 54 tisíc

Měl to být bič na nepoctivce, zatím se však podle zákona o prokazování původu majetku podařilo doměřit daň jen v jediném případě. A to ve výši 325 tisíc korun. Přesto si resort legislativu, kterou před dvěma lety prosadil coby ministr financí nynější premiér Andrej Babiš (ANO), pochvaluje. Plní prý hlavně preventivní funkci.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finanční správa za poslední dva roky prověřovala ohledně prokazování původu majetku 1526 podnětů | Zdroj: Profimedia

Úřady na něj přišly samy. Šlo o podnikatele, jehož majetek neodpovídal jeho příjmům, a to o více než pět milionů korun. Jde přitom o klíčovou hranici, kdy finanční správa může uplatnit zákon o prokazování původu majetku.

Odměny za přísnost. Finanční správa vyplácí zaměstnancům stovky prémií za doměrky daní

Číst článek

„Správce daně měl pochybnosti, zda příjmy poplatníka tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Klára Křehlová z tiskového odboru Generálního finančního ředitelství.

Daného podnikatele tak vyzvala, ať svůj majetek doloží. „Jmění poplatníka, které je předmětem posuzování, tvoří souhrn jeho majetku a jeho dluhů,“ pokračovala Křehlová. O co přesně se v tomto případě jednalo a v jaké výši, ale neuvedla.

A výsledek? Nakonec se nepodařilo prokázat majetek v hodnotě 1,8 milionu korun. Úřady tak nepřiznaný příjem dodatečně zdanily. Hříšník musel celkem doplatit 325 tisíc korun – 271 tisíc korun tvořila doměřená daň a 54 tisíc korun 20procentní penále.

Prověrky stovek subjektů

Jde tak zatím o jediný případ, který se podařilo dotáhnout. Finanční správa ovšem za poslední dva roky prověřovala stovky dalších subjektů, jak vyplývá z údajů, které redakci poskytlo finanční ředitelství.

Přesně šlo o 1526 podnětů, z nich bylo k dalšímu prověřování předáno 226. A k čemu došla? (Údaje jsou platné k 1. září 2018, novější budou k dispozici nejdříve v lednu.)

  • 156 případů se odložilo. Zákonem stanovená hranice pět milionů korun se nepřesáhla a kontroloři neobjevili ani žádný prohřešek.
  • 27 případů bylo s nálezem předáno „k využití pro kontrolní činnost“, ovšem rozdíl mezi deklarovanými příjmy a majetkem byl nižší než pět milionů korun.
  • 43 případů se předalo ke kontrole s předpokládaným využitím institutu prokazování původu majetku.

To znamená, že prověrky podle zákona o prokazování majetku se nakonec týkaly 43 subjektů, které tak finanční úřady obeslaly výzvou ohledně doložení majetku.

„V současné chvíli v pěti případech daňový subjekt po výzvě odstranil pochybnosti správce daně a řízení byla ukončena. V ostatních případech šetření probíhá,“ dodala Křehlová z finančního ředitelství.

Preventivní opatření

Podle ministerstva financí však legislativa přinesla kýžený efekt. „Fiskální efekt nebyl prioritní pro institut prokazování původu majetku, protože byl od počátku prezentován zejména jako preventivní opatření,“ popsal pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Michal Žurovec.

Prokazování původu majetku

Zákon, který prosadil coby ministr financí nynější premiér Andrej Babiš (ANO), platí od prosince 2016. Dopadá na všechny fyzické i právnické osoby, jejichž majetek neodpovídá příjmům o více než pět milionů korun. Finanční správa pak může dané poplatníky vyzvat, ať původ majetku prokáží. Pokud se to nepodaří, úřady mohou nepřiznaný příjem dodatečně zdanit. Pokud jde o částku nižší než dva miliony korun, určí se ještě penále 20 procent. Když doplacená daň přesáhne dva miliony, jde o penále 50procentní. Informace o poplatnících mohou úředníci zjistit třeba z katastru nemovitostí, vlastní prací v terénu nebo z podnětu médií či veřejnosti.

Cílem podle něj bylo vytvořit účinný nástroj, který umožní finanční správě prověřit, jestli nárůst majetku odpovídá deklarovaným příjmům v uplynulých letech. „Záměrem tedy nebylo odčerpání nelegálně nabytého majetku, protože k tomuto účelu existuje řada nástrojů v oblasti trestního práva, správního práva a civilního práva, ale zdanění nepřiznaných příjmů,“ doplnil Žurovec.

Server iROZHLAS.cz se na celou věc zeptal také bývalé náměstkyně pro daně a cla Simony Hornochové, která se v rámci resortu na přípravě zákona o prokazování původu majetku podílela. Ta uvedla, že daná legislativa má být především o „kvalitě, nikoli kvantitě“.

„Úprava začleněná do našeho daňového zákona je inspirovaná Německem, kde už dlouhá léta velmi dobře funguje a přináší efekty. Není tedy důvod pochybovat, že postupně přinese efekty i v Česku. Jen zmíněná časová omezení v možnosti doměřovat daň do minulosti posouvají z povahy věci účinek dané úpravy až na budoucnost,“ popsala.

Ze zákona může finanční správa zkoumat původ majetku pouze tři roky do minulosti, právo na zdanění poté zaniká. „Druhá věc je, že neznáme metodiku finančních úřadů, tedy jakým způsobem tento nástroj používají v praxi. Jestli opravdu plně využívají jeho potenciál, neužívají ho plošně a cílí svá šetření tam, kam by cílit měla,“ doplnila Hornochová s tím, že na hodnocení efektivity zákona je ještě brzy.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme