Prokop: Zdanění tichého vína by přineslo až pět miliard korun. Snížila by se i závislost na alkoholu
Zdanění alkoholických nápojů v Česku stagnuje a je podprůměrné. Přitom je jejich užívání u nás jedno z nejvyšších v rámci Evropské unie. V případě tichých vín je daň zcela odpuštěna, čímž se ale podporuje především dovoz, a nikoliv tuzemští vinaři. „Zdaněním by se dalo vybrat dvě až pět miliard korun a mohli bychom odstupňováním daně stejně jako u piva zvýhodnit menší vinaře,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop.
Minulý týden jste v rámci NERV měli další setkání s ministry. Jednali jste mimo jiné o zrušení podpory stavebního spoření. Dojde k němu?
Konsenzus velké většiny NERV a doufám i většiny vlády je, že současné stavební spoření nemá smysl, protože stát z peněz daňových poplatníků přispívá skupině lidí na spoření, u kterého velkou část spolknou poplatky stavebních spořitelen.
Během topné sezony by měl stát svou pomoc cílit právě na lidi, kterým po zaplacení všech nutných výdajů nezbydou žádné úspory, upozorňuje sociolog Daniel Prokop
Stát by to měl u bydlení investovat do podpory zateplování a efektivnosti. Tam stavební spořitelny můžou hrát roli třeba v bezúročných nebo nízkoúročených úvěrech, ale ne ve spoření současného typu. V tom je shoda.
Z jednání se pak v médiích objevil ještě výstup, že by se mělo zdanit tiché víno?
Zdanění alkoholu je jednak součást fiskálního balíčku Mojmíra Hampla na zvýšení příjmů a jednak balíčku zdravotní prevence. Zdravotní stav lidí nad 55 let je velmi špatný. Zabírá velkou část rozpočtu a zároveň je užívání alkoholu v Česku jedno z největších v Evropské unii. Jeho zdanění stagnuje a je podprůměrné. Spotřební daně na pivo a víno se nezvyšovaly snad dekádu.
Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvek na bydlení. Jen zlomek o něj ale žádá, ukazuje průzkum
Číst článek
A pak máme výjimku na takzvaná tichá nešumivá vína. Česko je asi v půlce zemí Evropské unie, která na ně nemá spotřební daň. Není to sice výjimka, nicméně jsme jedna ze zemí, která má většinu tichých vín z dovozu. Absencí spotřební daně podporujeme vinaře z Rakouska, Itálie a jiné, ale nepomáhá to v konkurenční výhodě českým vinařům.
Zdaněním by se dalo vybrat dvě až pět miliard korun a mohli bychom odstupňováním daně stejně jako u piva zvýhodnit menší vinaře. Dokonce těm nejmenším se dají odpustit.
Pak upozorňujeme na zdravotní hledisko. Spotřební daň je v případě vína nebo piva uvalena na hektolitr produktu. To znamená, že v případě vín víc zdraží krabicová vína, přes které v Česku podle expertů probíhá alkoholismus.
Víno v restauraci zdraží naprosto minimálně, toho si člověk nevšimne. Krabicové víno za 40 korun se zdraží podstatně. Proto spotřební daň má větší efekt na redukci alkoholismu než třeba zvýšení DPH, které násobí cenu.
Nepovede to závislé k destilátům nebo závažnějším alkoholickým nápojů?
Problém je v tom, že spotřební daň na líh je v Česku relativně v evropském měřítku standardní. Před dvěma lety se také zvyšovala. U dalších nápojů se nezvyšoval dekádu, takže my máme spíš jako díru ve zdanění vína.
Už teď roste zájem o nebankovní půjčky. Exekucí kvůli krizi si všimneme až za dva roky, varuje expert Hábl
Číst článek
Cítili jste podporu tohoto nápadu? Ministr zemědělství rozhodně není nakloněn tomu, aby se z tichého vína platila daň. Podle České televize by měla být 10 až 20 korun na litr. Má toto vůbec naději, když vezmeme v úvahu, že řada členů vlády je z jižní Moravy, tedy z vinařského regionu?
Čísla nechci komentovat, protože vychází z návrhu fiskální skupiny, protože 23,4 koruny na litr je sazba u šumivých vín. Existují návrhy z minulosti, že ta sazba by mohla být poloviční, což by se blížilo zdanění piva.
A zároveň se dají vytvořit snížené sazby pro menší vinaře, o kterých jsem mluvil. Je tam řada stupňů volnosti, která nakonec drobné vinaře ze Znojemska vůči konkurenci podpoří víc než absence daně.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu výše v článku.
