Propojení podnikatelů a veřejné správy sílí, tvrdí výroční zpráva BIS

Bezpečnostní informační služba (BIS) upozorňuje, že v loňském roce zaznamenala organizované ovlivňování představitelů veřejné správy. Cílem bylo odčerpávat peníze ze státních zakázek, ceny projektů byly v mnoha případech uměla nadhodnocené. BIS o tom informuje ve výroční zprávě, kterou dnes uveřejnila na svých webových stránkách. Zpráva upozorňuje třeba také na nebezpečí šíření extremismu do politických stran.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezpečnostní informační služba | Foto: Jan Rosenauer

„BIS opakovaně zaznamenávala při zadávání zakázek postupy, které byly v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách nebo tento zákon účelově obcházely... Společným rysem v těchto případech byla existence neformálních vazeb mezi zástupci dotčených státních subjektů a skupinami osob, které se z jejich činnosti snažily získat prospěch,“ píše se ve zprávě.

Podnikatelé podle ní využívají vazeb na výše postavené úředníky k průniku do celé organizační struktury a interní informace využívají ve svůj prospěch, například změnu podmínek výběrového řízení. „Ty rizikové věci, na které zpráva upozorňuje, to nejsou fenomény roku 2012,“ upozorňuje mluvčí BIS Jan Šubrt.

Přehrát

00:00 / 00:00

O závěrech vyplývajících z výroční zprávy BIS mluvili na Radiožurnálu mluvčí BIS Jan Šubert a Lukáš Wagenknecht ze sdružení Good governance

„Tvůrci těch negativních jevů, kteří z nich pro sebe těží, jsou vůči protiakcím například představitelů státní veřejné správy mimořádně odolní. I proto jsme některá závažná zjištění předali státnímu zastupitelství," říká.

BIS poukazuje na sílící vazby mezi politiky a zástupci byznysu, hlavně na úrovni regionů. „Organizovaný zločin využívá pasivitu, neúctu a nepříliš velký respekt k zákonům některých představitelů státní správy i volených zástupců,“ tvrdí Šubert a doplňuje:

„Totéž platí v oblasti korupce. Ale korupce se neodehrává jen v nejvyšších patrech, ale i dole. V obcích, regionech. Pokud proti ní máme nějak účinně zasáhnout, musíme i dole. Ale to chce osobní statečnost a odpovědnost každého voleného zástupce, každého občana.“

Bez změny systému se situace nezlepší

Že vazby mezi některými politiky, úředníky a lobbisty či byznysmeny neslábnou, ačkoli se o takzvaných mafiánských strukturách mluví více než kdy dříve, potvrzuje i Lukáš Wagenknecht ze sdružení Good governance, které se zaměřuje i na transparentnost ve státní správě:

„Myslím, že tu žádný velký posun není. Teď se nastaví nové programovací období, kdy přijde další půlbilion do českých veřejných rozpočtů. Obávám se, že ti samí lidé, kteří nastavovali minulé období, které selhalo, nastaví i nové, a pokud ten systém nebude nastavený jinak, dopadne to stejně,“ domnívá se.

Zpráva BIS uvádí, že státní zpráva není příliš funkční kvůli klientelismu, nekvalifikovaným úředníkům a najímání spřátelených firem, skrz které odtékají veřejné peníze do soukromých kapes.

Bezpečnostní informační služba (BIS) – státní zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti, takzvaná civilní kontrarozvědka. Získává, shromažďuje a analyzuje informace, které mají význam pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení a ekonomické zájmy státu. Za činnost BIS je zodpovědná vláda, která jmenuje a odvolává ředitele. BIS je samostatným státním úřadem, nespadá pod žádné ministerstvo.

„Pro mě to je potvrzení toho, co říkáme posledních pět let pořád dokola. Ten jedovatý koktejl tady je. Máme tady velké množství úředníků, kteří jsou podplaceni. Mají nízkou část své mzdy pevnou a zbytek je volitelný, to je velký prostor pro korupci. Máme tady externí firmy, které dodávají věci, které by vůbec nemusely,“ popisuje Wagenknecht a doplňuje:

„Ve strukturálních fondech máme 2000 úředníků a zároveň nakupujeme za stovky milionů korun outsourcing. To je špatně. Politika samotná je problém zákona o státní službě. Není tady jasně vymezená rovina mezi úředníkem a politikem a politik celý systém převálcoval.“

Bezpečnostní informační služba varuje také před šířením extremismu i do politických stran, dosud označovaných za demokratické. Radikální názory by mohly přebírat ve snaze zaujmout voliče a to především kvůli tomu, že stát se prý bojí skutečně řešit problematiku sociálně vyloučených lokalit a soužití většinové společnosti s romskou komunitou.

Potřeba ochrany demokracie

Vůbec poprvé se BIS věnuje potřebě ochrany demokracie. „Ta situace není příliš vážná, nebezpečná. My třeba říkáme, že extremisté jsou jak napravo, jak nalevo, jsou v útlumu, nehrozí od nich vážné nebezpečí pro demokracii. Na druhou stranu upozorňujeme, že hrozba pro demokracii nemusí nutně přicházet od extremistů,“ vysvětluje mluvčí BIS Jan Šubrt a pokračuje:

„To nebezpečí může představovat rostoucí nedůvěra některých skupin občanů k demokracii jako takové, jejich možná radikalizace. A právě k tomu přispívají různé korupční kauzy, disfunkce státní správy a moci státu, působení klientelistických sítí a hlavně absence odpovědnosti a neúcta k zákonům. To všechno může být zneužito některými jednotlivci nebo i iniciativami k akcím směřujícím až k destrukci demokracie.“

Bezpečnostní informační služba loni také zaznamenala vliv špionů z Ruska a Číny. Měli se podle ní zajímat o energetiku a ekonomické zpravodajství.

V armádě je extremismus problém

Kromě BIS vydalo dnes výroční zprávu i Vojenské zpravodajství. To, narozdíl od BIS, v případě extremismu varuje, že může přerůst v hrozbu terorismu.

Odborník na bezpečnost a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor vysvětluje, že BIS hodnotí extremismus mezi civilisty, zatímco Vojenské zpravodajství ten, který se projevuje v Armádě České republiky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Radiožurnálu byl odborník na bezpečnost a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor

Informace však prý není nová. Zajímavější je podle něj otázka, jakým způsobem se lidé s extremistickými názory dostávají do armády.

„Jestli jsou to extremističtí lidé ze své podstaty a nemají žádné napojení na nikoho v civilu, a nebo jsou to lidé, kteří jsou již v zárodcích některých extremistických skupin, které je do armády vysílají k tomu, aby si osvojili bojový výcvik, některá bojová umění, střelbu a podobně,“ poznamenává Šándor.

Jinak výroční zprávy obou služeb jsou pode něj velmi podobné těm minulým.

„BIS upozorňuje na další prorůstání byznysu a veřejné správy, Vojenské zpravodajství stále zdůrazňuje činnost ruských tajných služeb, jejichž cílem je ovlivňovat politická a především ekonomická rozhodnutí tohoto státu. Já jenom chci věřit, že tyto poznatky, které obě služby sdělují, také předávají orgánům činným v trestním řízení, protože řada těchto nešvarů jsou prostě trestnými činy a bylo by dobře, aby ti, co mají jednat, jednali,“ dodává Šándor.

Lenka Jansová, Veronika Sedláčková, Tereza Chlubná, Kateřina Prachařová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme