Prošlé ale levné: Stále více Čechů šetří na jídle
Potraviny s prošlou dobou trvanlivosti začínají být výborným obchodním artiklem. Jsou jich plné regály a u zákazníků boduje cena. Masová konzerva za deset korun, jogurty za pět nebo vajíčka za 1,50 koruny jedno.
No, nekupte to, když je to tak levné. Takový jeden kilogram bůčku za padesát korun určitě není k zahození, jenom se musíte smířit s tím, že datum trvanlivosti už vypršelo. Podobné zboží se dnes na pulty obchodů dostává úplně běžně a je to zcela v souladu se zákonem.
A právě na tomto sortimentu postavily svůj úspěch obchody s levnými potravinami. S tím, jak se ekonomická krize prohlubuje a někteří lidé mají opravdu hluboko do kapsy, kšefty se hýbou a nové provozovny s prošlými potravinami vznikají skoro každý týden.
Důchodkyně Marie je s levnými potravinami spokojená
Paní Marie v ruce drží anglickou slaninu. Letmým pohledem na obal zjišťuji, že exspirovala 30. listopadu. „Tu bych si nekoupila,“ ujišťuje mě starší dáma.
Paní Marie dostává měsíční důchod osm tisíc korun, a tak kaviár obvykle nevečeří. Na levné potraviny v pražských Holešovicích narazila nedávno, už si na ně ale opatrně zvyká.
„Nemám s nimi špatnou zkušenost, byla jsem spokojená. Jsem tu už potřetí,“ říká paní Marie.
Naše zboží má stejnou hodnotu jako jiné, akorát je levnější, říká vedoucí prodejny
Společnost nakupujících je pestrá, nejenom městská chudina. Někteří zákazníci si ani nevšimnou, že minimální trvanlivost už mají třeba čokolády nebo konzervy dávno za sebou. Toho si naopak velmi dobře všímá čtyřicátník, který jakoby ostýchavě přebírá zboží.
„Chodím sem zřídka, pouze když jdu kolem, datum exspirace vždy pečlivě kontroluji. Zatím jsem na nic prošlého nenarazil,“ říká zákazník.
Muž se je jmenuje Jan a je to právník. Chybí mu přesné označení výrobků a zdá se mu podezřelé, že tu lze prodávat třeba i uzeniny. Vedoucí prodejny Pavlína Vetráková kroutí hlavou, na podezřívavé pohledy je zvyklá.
„Doba je zlá. Lidé obracejí každou korunu a zjistí, že naše zboží má stejnou hodnotu jako to, které by si koupili v hypermarketu o sto procent dráž,“ vysvětluje paní Pavlína, v jejímž obchodě sice najdete vajíčko za 1,50, ale i zboží, které prošlo před několika týdny.
Překročení minimální doby trvanlivosti není protizákonné
Do prodejny se potraviny dostávají ze supermarketů, které nestíhají prodávat. Do moře už mouku nikdo vyhazovat nemůže a zadarmo to nejde ani na skládku. To je výsledek nadprodukce v konzumní společnosti, říká obchodník Petr Frierberger.
„Nadnormativní zásoby má v dnešní době každý. Lidé zboží nekupují a potraviny stárnou. My jsme distribučním kanálem pro řetězce. Ty potřebují zboží jakýmkoliv způsobem vyprodat,“ vysvětluje obchodník.
Do prodejen chodí různé kontroly, nejčastěji Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Její mluvčí Michal Spáčil Radiožurnálu řekl, že výsledky kontrol se nevymykají normálu v českých obchodech. Podle něj překročení minimální doby trvanlivosti není protizákonné a takové zboží může prodávat každý. Kupodivu to doposud mnoho lidí nenapadlo.