Přes dva tisíce studentů v Praze a dalších českých městech protestovaly proti ignorování změn klimatu

Přes dva tisíce studentů se v pátek v Praze připojily k celosvětové protestní akci, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. Středoškoláci se vydali na Malostranské náměstí, kde přednesli své požadavky, a poté vyšli na průvod centrem metropole. Prošli kolem úřadu vlády a před polednem se vrátili zpět na náměstí. Následovaly projevy studentů a jejich hostů z řad vědců a akademiků.

Praha (Aktualizováno: 15:15 15. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na schůzi zbývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat Sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu.

‚Kradete naši budoucnost.‘ Tisíce školáků v Hamburku protestovaly za boj proti změnám klimatu

Číst článek

Stávky studentů se v pátek globálně zúčastnili mladí lidé z více než stovky zemí v rámci iniciativy Fridays for Future, při níž studenti od loňského září protestují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.

Studenti, kteří zaplnili Malostranské náměstí, byli vybaveni transparenty s nápisy jako „Dinosauři si taky mysleli, že mají čas“ nebo „Save our planet, save our future“ (Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost).

Na Malé Straně se shromáždění mladých lidí, tvořené zejména gymnazisty, začalo scházet po osmé hodině a před půl desátou se vydalo na pochod. K akci se vedle pražských studentů přidali středoškoláci z Ostravy, Olomouce, Liberce a dalších měst, podpořily ji rovněž ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace a stovka vědců a akademiků.

Průvod dlouhý stovky metrů se z náměstí vydal kolem stanice Malostranská k úřadu vlády, poté po Čechově mostu do Revoluční ulice, dále přes náměstí Republiky na Národní třídu, Újezd a zpět na Malou Stranu. Cestou účastníci, které kromě středoškoláků tvořili dospělí a mladší děti, skandovali hesla. Pochod doprovázeli policisté, obešel se bez incidentů.

Minuta ticha

Akci organizátoři zahájili symbolickou minutou ticha k pátečnímu výročí nacistické okupace z roku 1939. Poté následovalo prohlášení, ve kterém zaznělo varování před nečinností politiků v otázce snižování emisí. Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat prokazatelně existující problém změn klimatu a začali prosazovat aktivní opatření, která jej zmírní.

Někteří europoslanci chtěli pozvat na debatu o klimatu švédskou aktivistku Thunbergovou. Návrh neprošel

Číst článek

Petr Doubravský za organizátory uvedl, že nápad vznikl před třemi měsíci, na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí. „Když skupina dětí dokáže tohle, představte si, co by politici dokázali udělat se změnami klimatu, kdyby opravdu chtěli,“ uvedl. Organizátoři také připomněli Pařížskou dohodu, ve které se na dvě stovky států včetně ČR zavázaly do roku 2050 zásadně omezit emise.

Účastníci si poslechli proslovy mluvčích z řad studentů, ekologů a vědců. „Za třicet, maximálně padesát let, se svět obejde bez fosilních paliv. Obejít se totiž musí. Změna klimatu s sebou přináší tak velká nebezpečí, že si jim musíme vyhnout, a ne se na ně adaptovat,“ řekl ekolog a geochemik Bedřich Moldan. „Musíme řešit příčiny klimatické změny, což jsou emise plynů metanu nebo oxidu uhličitého,“ doplnil.

Většina řečníků i sami studenti vyzývali ke komunikaci o tématu. „Komunikace a apel mají ještě větší smysl, než začít snižovat své vlastní emise,“ řekl jeden z organizátorů akce Vít Springorum.

Prolomení limitů či emisní výjimky

Mezi problémy v ČR patří podle studentů například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie. Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps.

Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským Parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. Švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu za mír.

Páteční celosvětová akce je patrně zatím největší, na webu Fridays for Future organizátoři zaregistrovali celkem 2052 protestů ve 123 zemích.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme