Proti přijímání uprchlíků z válečné oblasti je podle průzkumu polovina Čechů
Polovina Čechů je proti přijímání uprchlíků ze zemí, kde se válčí. Dočasné útočiště by jim poskytly dvě pětiny dotázaných a jen pouhá čtyři procenta respondentů je pro, aby se tu mohli usadit. Ještě odmítavější jsou vůči běžencům na Slovensku, naopak více pochopení mají v Polsku. Vyplývá to z aktuálních šetření, které v Česku provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Pokud jde o migranty z Blízkého východu a severní Afriky, 69 procent dotázaných si myslí, že by je Česko nemělo přijímat. Opak si myslí čtvrtina veřejnosti. Postoje Slováků jsou v tomto ohledu podobné.
Méně jednoznačné jsou názory na přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Zhruba polovina dotázaných ho nepodporuje, dvě pětiny by pro něj zvedly ruku. Stejné je to i na Slovensku.
Rozhovor s Martinem Buchtíkem ze Sociologického ústavu Akademie věd, který se na průzkumu podílel
Přijímání uprchlíků z válčících zemí na přechodnou dobu podporují spíše lidé s vyšším vzděláním a lepší životní úrovní. Vysokoškoláci a občané s vyšší životní úrovní jsou relativně častěji nakloněni i přijetí alespoň nějakých azylantů z Blízkého východu, severní Afriky a Ukrajiny.
Důvodů, proč většina respondentů uprchlíky odmítá, je podle Martina Buchtíka ze Sociologického ústavu Akademie věd, který se na průzkumu podílel, celá řada.
„Je to o strachu z něčeho neznámého. Argumentace je spíše povrchní, tažená nějakou emocí. Lidé používají argumenty, které slyší a předávají je dál. Ať už jsou to obavy o budoucnost naší kultury, o bezpečnost, šíření nemocí nebo o to, že tady v budoucnu budou uprchlíků statisíce,“ říká Buchtík.
Výsledek sociologické sondy není podle něj překvapivý a navazuje na předchozí průzkumy. „Česká společnost není zvyklá na cizince, na lidi jiných etnik. Neumíme s tím pracovat a historická zkušenost, kterou máme, je příliš vzdálená.“
Agentury provedly průzkum v první polovině září mezi tisícovkou dotázaných v každé zemi.
